VOD (1)
Obsahy(1)
On je pouliční muzikant a občas si přivydělává v dílně svého otce. Jeho snem je živit se hudbou, ale to se mu vůbec nedaří. Ona je talentovaná pianistka z Čech, která odešla do Irska kvůli obživě a prodává na ulici růže. Když se ti dva náhodou potkají, zjistí, že jejich společná hudba má neobyčejnou sílu a podaří se jim získat nejen peníze na pronájem studia, kde natočí společnou desku, ale také přízeň a obdiv všech, kteří se na jejím vzniku podílejí. Oba si ale velmi záhy uvědomí, že takového člověka, jakým je ten druhý, se jim podaří v životě potkat jen jednou. Jeho nově nabytá svoboda a její minulé závazky tak oba postaví před rozhodnutí, co jsou pro sebe schopní obětovat a jestli vůbec mají možnost zůstat spolu. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (834)
Češka za tento film dostala Oskara, jenže je film tak dobrý jako muzika samotná? No, rozhodně je slabší, průměrnější a lidštější. Muzika ho jen nenápadně vyvyšuje o rázný bod kupředu. Jinak je to nudná fikce v životě dvouch lidí, kteří se potkali a ještě se od sebe neodloučili. No a to jejich setkání dokonce ocenili Oskarem. Řekl bych, že právem. Hudba je to opravdu hezká, taková klasická anglická, jen ještě taková silnější a s chytlavým hlasem Glena Hansarda. Nedokážu pochopit, jak je možný, že kdykoliv vidim na filmovém plátně Ira, má smysl pro humor, je zábavný a celkově příjemný i když ujetý člověk. Asi na tom všem něco bude, že Irové jsou zvláštní národ. Každopádně film si u mě zájem nezískal. To jediné, co tam stojí za řeč je právě hudba a vlastně taky to, že Irglová je Češka, což je nečekaný, ale k tomu tam taky občas mluví česky a je to docela příjemné slyšet češtinu v anglicky mluvícím filmu. Každopádně průměr, ale rozhodně příjemný. --- Falling slowly... ()
Dobra, takze za prve: nejvice medialne prehypovany film roku. Bez debat. Tim ale nechci rict, ze film nedosahuje jistych kvalit - jde o emocionalni film, zachycujici opravdove lidske prozitky a k jehoz pochopeni musi mit divak uz neco odzito, resp. "odciteno" v zivote. V tom je jeho nesporna kvalita a sila a misto v pomyslnem historickem zebricku kinematografie si jiste najde v jeho prvni polovine. Jenze je treba hodnotit stridme a neemocionalne, ne par hodin po opusteni kinosalu, ale s odstupem dni. A clovek si uvedomi, ze Once cloveka nijak neobohatilo, ze sice krasne zachytil jiste prozitky v zivote lidskem, ale ze tyto prozitky byly zachyceny uz i v jinych filmech, ktere byly scenaristicky pestrejsi a celkove povedenejsi. Nehlede na to, ze prvni polovina filmu je v podstate opravdu nudna, zazil jsem dokonce par lidi odchazejici ze salu a sam jsem mel chut udelat to same. Druha polovina me presvedcila, ze zustat sedet bylo spravne rozhodnuti, ale s odstupem jde proste o dalsi radovy lehce nadprumerny film. Ale bohuzel nic vic, ale ze sociologickeho hlediska chapu, ze pro Americany s irskymi koreny jde o silnou zalezitost. A mozna je ma lehka deziluze zpusobena i tim, ze sladkobolne kytarovky nejsou mym povestnym salkem caje... ()
Milé, pravdivé, příjemné. Není toho třeba příliš vytýkat, možná se lze zamyslet nad hranicemi kvaziamatérského pojetí a jeho funkcí v přiblížení diváka příběhu a hlavně oběma protagonistům, kteří nemohou sázet na hereckou suverenitu, a proto je vše postaveno na jejich doslova hmatatelné bezprostřednosti. ()
Malý nezávislý folk-rockový muzikál s tou nejjednodušší dějovou zápletkou a přitom tak čistý a nezkalený nánosy obvyklých žánrových klišé...zde klišé také jsou, ale jiná, tak nějak samozřejmě naivní, až odzbrojující, taková roztomilá filmová pohádka pro dospělé. Není tu nic navíc, jen dva lidé, nádherná hudba a nostalgie tíhy života. Čistý filmový křišťál...nemusíte se děsit nánosů nepotřebných ozdobných vrstev, vůbec nevadí to, že mnozí ,,herci" neumějí hrát (hlavně česká matka děvčete...ale ani Markéta tíhu detailního záběru často neunese...), tenhle film je hlavně o tom, že pro Lásku jsou potřeba dva...ne víc... ,,Miluju tebe..." ()
S Once mám vyrovnanou bilanci - nic jsem od tohohle filmového kousku nečekal a nic jsem od něj taky nedostal. Snad mě jen překvapilo, i když jsem v zásadě něco takového předpokládal, jak moc je ten film ve srovnání s nadšenými komentáři banální, malý a amatérský. Spokojenost s Once z převážné (drtivé?) míry souvisí se schopností ocenit a přijmout hudební složku filmu, na které je film založený. Scénář je minimalistický, dialogy triviální, herecké výkony v mnoha případech, jak to slušně nazvat, prkenné. Nejde o to, že film využívá neherců, jde o to, že tito neherci nemají ani minimální předpoklady k herecké práci - a platí to mimo jiné i pro Irglovou v hlavní roli. Shodou okolností jsem těsně před Once viděl Zloděje kol, kde se v převážné většině rolí objevovali neherci včetně představitele hlavní postavy, ale rozdíl v kvalitě byl propastný. Hudba ve filmu mě míjí velkým obloukem, a tak zůstala jen ta filmová stránka, která je pro mě obtížně stravitelná. Milostná story je obehraná, jednoduchá a i v té jednoduchosti si zahrává s kýčem. Jako je možné založit pověst filmu na skvělé výpravě a špičkových tricích, je možné jej založit i na nezávislosti, všednosti a "čistotě". Once je snímek, kde je v zásadě možné použít jakékoliv hodnocení podle přístupu k použité hudbě a tématu. Mých 25 % celkového dojmu je pochopitelně jedním z extrémů a protipólem k nadšeným nekritickým komentářům a pětihvězdičkovým nadílkám. Objektivní pravda bývá někde mezi, nemůžu se nicméně zbavit dojmu, že Once je výrazně nadhodnoceným kouskem. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (35)
- Markéta Irglová nikdy nepřemýšlela o tom, že by se stala herečkou a Once je první film, ve kterém hrála. Glenova nabídka byla podle jejích slov tak lákavá, že se nedala odmítnout. (Xeelee)
- Když Glen Hansard a Markéta Irglová dokončili natáčení scény v obchodě s hudebními nástroji, kdy „Kluk“ a „Holka“ spolu hrají dnes proslulou píseň "Falling Slowly", režisér John Carney v žertu pronesl: "A Oscara za Nejlepší píseň získává… Falling Slowly!" Tehdy se tomu všichni zasmáli. (hippyman)
Reklama