Monster

Za každý jméno bych byla vděčná, jen kdybych se ho mohla dozvědět... Ale já můžu jen hádat. /// Nejvíce mě obtěžovalo, že jsem některé vedlejší ("podvedlejší") postavy od sebe prostě nerozeznávala, takže jsem nevěděla, jestli v příběhu už byly a tudíž jejich příchod na scénu znamená něco víc. Ale tak v pohodě. Škoda za nehybný opening, ending, chtěla jsem nový, nepřišel. Ale jinak: moc, moc se mi to líbilo. Atmosféra. Místa. Postavy. Praha. Čeština. Tři žába. Česká jména. Tady jsem se musela smát. Ale jsem moc ráda, že mé dvě oblíbené postavy přežily - jedna začala psát e-maily, druhá přestala spát. Obluda, která neměla jméno (20.08.2009)

Nedopouštět se Monster jistých chyb, moje hodnocení by, dík temnému příběhu, který se odehrává v reálných kulisách, bylo určitě absolutní. Dvojnásob to zamrzí ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že odstranění těchto vad na kráse by bylo úpravou lehkou, kosmetickou - nikoli zásadním zásahem. Mnoho postav v seriálu, hlavně na jeho začátku, je představováno velmi zjednodušeně. Je jedno, zda jde o ředitelovo nařízení Tenmovi, aby operoval starostu a kašlal na bezvýznamného kluka, nebo prohlášení Tenmovy snoubenky, že: "...lidé si nejsou rovni." Jakoby si ti lidé uvnitř své činy a myšlenky nepotřebovali omlouvat, jakoby se nebáli nálepky "nelida", kterou by nutně museli získat. S postavami je ještě jeden problém. Skora každá do děje vstupuje s nějakým svým příběhem a zároveň problémem, který se, dle představ tvůrců, musí vyřešit, na konci musí postava dostat rozhřešení a divák o ní musí všechno vědět. Neustálé se zpovídání Tenmovi, stejně jako úspěšná "psychologická pomoc", kterou Tenma obvykle poskytne, nutně mnohdy působí uměle, zvláště ve chvílích, kdy jde o postavu, která se v seriálu vyskytuje jen na okamžik či pár dílů. Tyto nedostatky naštěstí s časem ubývají a v druhé půli jsou spíše ojedinělé. Atmosféra plná strachu, tajemna, kterou se vinou dvě základní otázky "Jak tohle dopadne?" a "Co se tenkrát vlastně stalo?" ta naštěstí zůstává, ba houstne. Určitě k tomu přispívá i volba hudebního doprovodu a nevýrazných barev. Odhalit počátek vší té hrůzy mohu rozhodně doporučit. Lepší ****. (11.08.2008)

Uznávám, že ta délka je příliš. Ale s odstupem (dokonce píši tento komentář po pár letech od zhlédnutí) musím Obludě smeknout. Takto rozsáhlý EPOS jsem nikde jinde nezažil a neviděl. Pomáhá tomu naprosto originální prostředí - střední Evropu očima Japonce často nezahlédneme, a hlavně DĚJ, který dokonale bruslí na hradě uvěřitelnosti. Ten pocit, že doktor Tenma je jenom malým šroubkem v obrovském stroji, že je v popředí obrovských událostí, které opravdu mohou změnit mnohé. Tenhle atmosferický feeling i dnes cítím - a běhá mi mráz po zádech. 90 % (05.07.2008)

74 dílů? Na anime celkem dost (samo, Naruto, Pokémon atd. mají daleko víc, ale víte jak)... Nicméně pustil jsem se do tohoto kriminálního thrilleru a s přestávkami ho dokoukal za 4 dny celý... Zajímalo mě jak to celé dopadne, co se stane, jak to Kenzo vyřeší či nevyřeší, kdy se zase vynoří jeho ex-snoubenka Eva, jak to je s Johanem, co se stalo v sirotčinci atd... Nicméně celý seriál se netočí jen kolem Kenzoa... V některých dílech vůbec není a je vyprávěn příběh postavy úzce s ním spjaté... Zaujalo mě taky "reálné" prostředí... Zajímavě a pokud si dobře pamatuji, tak i dobře udělaná Praha a i další města... Celkově je seriál laděn do temna se světlými okamžiky a drží si, dá se říct, po celou dobu napjatou atmosféru... I když někdy poleví a zvolní temto vedlejších příběhem, ale to spíš beru jako klad, jelikož mi tyto momenty nevadili a víceméně fungovali tak, že jsem byl na další děj ještě více napjat... Ano, seriál má pár jistých chyb, ale ty mu odpustím, protože to ostatní se mi velice líblo a nesmím zapomenout na hezké spracování a hudbu... (14.03.2008)

Když první epizoda naznačí, že s žádnou magií, střední školou, upíry, roboty nebo démony tentokrát nebudeme mít co dočinění, nevěděl jsem dost dobře, co očekávat. Žádný situační humor ani sci-fi či fantasy žánr? A běh na takhle dlouhou trať? Doktor Tenma mě ale brzy vyvedl z omylu. Nesází sice na rychlé tempo nebo děj plný zvratů, ale už během prvních epizod jsem si zamiloval většinu postav, za hlavního hrdinu s napětím dýchal a z Johana měl uctivou hrůzu. A když časem začnou přibývat nové záhady, staré dostanou odpovědi a provážou se se zcela nečekanými novými kapitolami (epizoda jako dětská knížka, několikadílná exkurze do Prahy), nebylo pochyb. Tohle mysteriózní drama s podtextem filozofie, války, vědy nebo jenom čistých lidských citů, je zážitkem na celý život. A na Kenza Tenmu, Ninu, Johana, Lungeho, Dietera, Evu nebo Wolfganga Grimmera nikdy nezapomenu. Díky vám všem za tuhle fascinující cestu. (11.07.2010)