Monster

(Komentováno po zhlédnutí 17 dílů.) Monster obsahuje určité množství napětí a dosud odhalená kostra zápletky je poměrně atraktivní; několikrát jsem se na vývoj událostí v dalším dílu upřímně těšil a i teď jsem ještě trochu zvědavý, jak to celé dopadne. Jenže cena za jeho sledování už mi přpadala příliš vysoká, opravdu dobré díly bych totiž spočetl na prstech jedné ruky. Vadily mi zejména dvě věci. Nebývale černobílé charaktery. Touto chorobu jsou postiženy úplně všechny postavy, snad s výjimkou Johanna, ale to je dost možná způsobeno pouze tím, že o něm během 17 dílů není téměř nic řečeno. Ostatní postavy jsou buďto zcela černé, nebo naopak zcela bílé, výjimečně (jako Dr. Tenma) mají chvíli jednu barvu a pak zase druhou. Přechody nebo odstíny šedi, jichž je mezi černou a bílou nespočet, zde nejsou žádné. Naivní dialogy jsou pak logickým důsledkem, těžko chtít po jednorozměrných postavách, aby vypravovaly nějaká moudra. Příliš účelových dialogů obsahujících ohromné množství prostoty, lidské dobroty a naivního idealismu, za které by se snad i dítko školou povinné v dramatickém kroužku stydělo. Zajímavé je to právě s ohledem na to, že příběh je v jádru poměrně dospělý; jako by se na tvorbě podílelo několik odlišných lidí. Skutečně výborná je úvodní a závěrečná znělka a zvuková kulisa filmu, obzvláště hudba. Nahlas nevyslovené, ale tiše myšlené hodnocení: **. (31.01.2008)

Monster dokoukán a doufejme, že tím i končí mé noční můry, protože budování napětí jde tvůrcům extrémě dobře. Překvapilo mě, že tolik lidí přerušuje seriál kolem dvacátého dílu. Sám jsem to také provedl a moc mi není jasné, proč. Ta černobílost postav v první polovině je podle mě dost záměrná, aby člověk mohl líp přemýšlet, co je tím "Monster" vlastně myšleno. Co bych vytknul, je jeden ze způsobů posilování napětí, který rozebírá yenn. Mimo to ještě jednu "skladbu" ze soundtracku, která zní jak rádio s proraženým reprákem, a fakt, že všechny nevýznamné postarší páry vypadají úplně stejně. Prostě samé maličkosti, které jsou bohatě kompenzovány atmosférou, příběhem, postavama a tou dobrou hudbou. Hlavně druhá polovina seriálu je skvělá. (08.02.2009)

Za každý jméno bych byla vděčná, jen kdybych se ho mohla dozvědět... Ale já můžu jen hádat. /// Nejvíce mě obtěžovalo, že jsem některé vedlejší ("podvedlejší") postavy od sebe prostě nerozeznávala, takže jsem nevěděla, jestli v příběhu už byly a tudíž jejich příchod na scénu znamená něco víc. Ale tak v pohodě. Škoda za nehybný opening, ending, chtěla jsem nový, nepřišel. Ale jinak: moc, moc se mi to líbilo. Atmosféra. Místa. Postavy. Praha. Čeština. Tři žába. Česká jména. Tady jsem se musela smát. Ale jsem moc ráda, že mé dvě oblíbené postavy přežily - jedna začala psát e-maily, druhá přestala spát. Obluda, která neměla jméno (20.08.2009)

je to jedno z mála anime, kde se neobjevují žádné speciální schopnosti, není z budoucnosti a nevyskytují se tu žádní roboti či mimozemšťani... A ukázalo se, že to nemusí být vždy potřeba. I když to mělo 74 dílů, sledoval jsem se zatajeným dechem a za necelý týden jsem to měl v sobě. Příběh promakaný do posledního detailu, postavy které opravdu působí reálným dojmem a skvělá atmosféra zaručuje kvalitní podívanou. A nezapomínejme taky na Johana, jednoho z nejlepších anime záporáků. 9.5/10 (19.12.2009)

Ach jo. Proč si tvůrci nemohli odpustit ty laciné způsoby zvyšování napětí (SPOILER: Které beztak většinou nefungují, protože ty situace dopadají stále stejně. KONEC SPOILERU)? Zvláště když zjevně dovedou využívat i rafinovanějších a účinnějších metod (houstnutí atmosféry v městečku pár epizod před koncem je fantastické!; v tu chvíli jsem byl opravdu rád, že nemusím na další epizodu čekat celý týden:-)). Druhou, už menší výhradu mám k namluvení dr. Tenmy. Přišlo mi, že bylo občas i v neadekvátních situacích příliš dramatické. Po stránce příběhu a hlavních postav je však Monster opravdu velmi povedené anime. 8/10 (31.12.2007)