Obsahy(1)
Statkář Matula odchází prodat dobytek na výroční trh. Loučí se s manželkou a dcerou. Večer se po partičce karet ubytuje v hospodě. Když usne, vloudí se hospodský do jeho pokoje a okrade ho. Po statkářově návratu do vsi vtrhnou do jeho domu na udání hostinského četníci a odvedou ho. Jeho žena zemře žalem a jeho dcera Marie opustí rodnou ves a náhodou nastoupí do služby u hostinského. Hostinský časem pochopí, že Marie je statkářova dcera, a ožení se s ní. Od té doby se mu nebohý statkář zjevuje jako přízrak. Před smrtí se hostinský ke křivému nařčení přizná. Nevinný statkář je propuštěn z vězení a s dcerou se vrátí do svého statku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2)
Trochu z úcty, trochu za překvapivé triky, trochu za nadšení, s jakým bylo toto dílko natočeno. Technicky je kupodivu film zvládnut docela dobře, ani herci nejsou úplně přehrávající. ()
Nejstarší dochované selské drama bych ráda připodobnila ke zlaté éře tohoto žánru v druhé polovině 30. let, ačkoli na sklonku Rakousko-Uherka bylo všechno ještě hodně jiné. Konečně filmy Antonína Pecha patří spolu s díly ASUMu a Kříženeckého mezi nejvýraznější ukázky toho, jak se u nás skutečně kdysi filmovalo. Tato generace nedospěla sice k výraznému rozvinutí svých filmových kariér po válce, ale není diskuse o tom, že si všichni zaslouží naši až posvátnou úctu. Bez nich bychom neměli na čem stavě a v příštích letech by další průkopníci nepodlehli kouzlu celuloidu. ()
Zajímavosti (7)
- Ve snímku účinkovali vesměs amatéři, kteří se již v žádném dalším filmu neobjevili. (ČSFD)
- Z hľadiska mizanscény boli interiéry krčmy a domácnosti natáčané pri vonkajších stenách budov, pod priamym slnkom. Utierky na vešiaku, pohupujúce sa vo vetre, ale aj osvetlenie nočnej scény, v ktorej je statkár Matula okradnutý – na stene za posteľou je viditeľný tieň prístrešku. Pech ešte v tejto snímke ukazuje, ako je možné aj prirodzené (slnečné) svetlo usmerniť, alebo využiť v prospech mizanscény. V ponurej väzenskej scéne sledujeme jediný ostrý kužeľ svetla oproti temným stenám. Matula je ním nasvietený, zatiaľ čo ostatné postavy sa držia bokom a ich telá nevrhajú žiadny tieň – svetlo nemá rozptyl a zrejme dovnútra vniká nejakým úzkym otvorom kruhového tvaru. V druhom prípade Matula vychádza z väznice na denné svetlo pred budovu, zatiaľ čo strážnici zostávajú v tieni rímsy za ním. [Zdroj] (Raccoon.city)
- Dramatickú štruktúru snímky musel režisér nakoniec podporiť medzititulky. Celkom 32 textových vstupov uvádza a komentuje jednotlivé situácie, konanie postáv alebo supluje ich repliky. Takto plní funkciu 29 z 32 medzititulkov. Buď majú informatívny charakter a posúvajú dej, alebo plnia časopriestorovo orientačnú funkciu. Trojicu textov potom možno považovať za zbytočné, pretože upozorňujú na viditeľné veci. Medzititulky sa v snímke výrazným spôsobom podieľajú na časovej a priestorovej orientácii a kontinuite rozprávania. Umožňujú tvorcom pracovať so zložitejším naratívom v obmedzených výrobných podmienkach a mizanscénických riešeniach. [Zdroj] (Raccoon.city)
Reklama