5 centimetrů za sekundu

5*, protože se jedná o dílo jiné, než jsem zatím kdy viděl. Melancholické, pocitové, smutné, s krásnou animací. Stejný názor i má dcera (11). Jediné, co bych vytkl, jsou určité občasné dějové nejasnosti - které se ale spraví tím, že se na film podíváte hned ještě jednou :). Chci vidět další filmy tohoto autora! ■ P.S. Rok stará recenze na tento film z blogu Sme, která jako první podnítila můj zájem: http://snobel.blog.sme.sk/c/156661/5-centimetrov-za-sekundu.html ■ Trailer http://www.youtube.com/watch?v=wdM7athAem0 (21.08.2009)

Bohužel, ani nádherná animace a hudba nedokáží zachránit nudný, natahováný příběh s nezajímavými postavami. Nejsem necita, ale i samotný velmi opěvovaný konec mě zanechal naprosto chladnou. Kdybych měla brečet tak leda radostí, že už je to konečně za mnou. Prostě zklamání na celé čáře. 4/10 (12.11.2014)

Veľmi jemné a zároveň hlboké emócie. Prenikajú pod kožu a ako lupienková pílka sa neúprosne prepracúvajú k srdcu i hlave, poihrajú, pošteklia, nabádajú k porovnaniu s vlastnými zážitkami a skúsenosťami s tými, ktorých sme milovali či milujeme. Príbeh je zároveň vyskladaný zo známych ingrediencií romantických filmov Východu, kde je podstatou dlhé odlúčenie, náznaky skryté vo vetre, lístkoch stromov a nebeských úkazoch. Melancholický podtón večného smútku, nezvratné lúčenia, krátkodobé a letmé stretnutia, osudové znaky, schránky, vlaky a listy. Listy stratené a nájdené. Až sa vtíska úvaha, či tento koncept tak trocha nevyplýva z odlišného myslenia a správania sa ázijských pobratimov. Uprednostia kolektív, uposlúchnu zamestnávateľa. A v prospech vykonania nadosobnej povinnosti odchádzajú od súkromných lások za prácou, školou a potom často žialia a zadumane meditujú v skalnej záhradke s horúcou šálkou čaju v rukách aby predumali tento rozpor. Rozpor medzi skupinovým a osobným, kde, zdá sa to osobné stále ťahá za kratší koniec. (20.06.2014)

Asijská kinematografie a romantický žánr jsou pro mě takřka bezchybné spojení ale v případě tohoto animáku, bohužel jen slušné spojení. Vizuální stránka je samozřejmě skvělá (jako jakýkoliv jiný japonský animák) ale ani jeden ze tří romantických příběhů na mě nedokázal zapůsobit tak abych se do filmu dokázala naplno přenést. (05.07.2012)

Úžasné pokoukání (zejména v dámské společnosti) na téma "life's a bitch...in a way", po kterém vám zůstane pocit "ale tak je to v pořádku a život jde dál". Ano, je to romanťárna až za roh, a ano, Shinkai si opět ulítává na vizuální stránce svého díla. Byosoku je po stránce animace luxusní záležitost, byť hvězdná obloha v prostřední epizodě je na WTF a výbuch smíchu...tedy byla by, kdyby to tak prostě nemělo být. Oč ale jde konkrétně - máme tu anime pokrývající milostná soužení dvou - i když hlavně jedné - sympatických mladičkých duší během řádky let (kdy už tedy nejsou tak mladičké, ale staré jako vy...pokud vy jste já, ehm...), a vracíme se zpátky na začátek komentáře. Shinkaiovi se nějak daří vylíčit ty pravé hluboké emoce bez červenoknihovnového patosu a melodramatických přehnaných gest. Aby toho nebylo málo, přidává - byť hlavně skrz symbolické momentky - i běžný život a určitou všednost, díky které vidíte, že stejně jako ve skutečnosti nejenom srdečními záležitostmi živ je člověk, a i "to ostatní" dokáže samo o sobě dost komplikovat život. Ze všeho dohromady si tu ale nikdo nepodřezává žíly, a když k oné celkové sympatičnosti připočtete i zručné "mrk na diváka" hrátky s dějem, a vydařenou hudbu korunovanou bezkonkurenční závěrečnou písní, tvořící díky svému perfektně nastříhanému "klipu" soběstačnou profi AMV záležitost, zastavíte se na 90%. Pokud vy jste já;) PS: To vítězství v AMV soutěži na Animefestu 2010 pořád nechápu... (08.05.2011)