Smrti napospas

Keď som naposledy sledoval Filipínske oslavy Veľkej noci, kde sa úbohí sfanatizovaní ortodoxní kresťania nechávali doradu križovať po vzore Spasiteľa, myslel som si, že nezmyselnejšia forma zbytočného a dobrovoľného utrpenia existovať jednoducho nemôže a tí pravoverní ma celkom pobavili svojou debilitou, keď sami od seba podstúpili také martýrium. A hoci dobre pobavený, nechápavo krútiac hlavou som nakoniec prenos vypol. Ale dnes sa touto cestou chcem všetkým tým fundamentalistom slušne ospravedlniť, keďže som dobrovoľne a bez velkého presviedčania absolvoval toto. Samoukrižovanie mi zrazu prišlo ako celkom príjemné spestrenie volného času a uznal som, že pre niekoho to môže byť aj celkom dobrá duševná očista, s hlboko filozofickým podtónom. Po tom, na čo som si od španielskych cigošov zvykol, som po tomto otrasnom zážitku ostal len sám a Bezmocný sedieť pri mise nedojedeného popkorna a ešte dlhú chvíľu som len civel do steny. Komentár by sa dal stručne a slušne vyjadriť jednoduchým povzdychom : No ty kokot... Ale chápem pomerne pozitívne ohlasy tunajších hlboko sa zamýšlajúcich filozofov. Ja, ako primitívny feťák, som pravdepodobne celú tú grandióznu pointu akosi nepobral a ostal som akurát tak znechutený, ako som už spomínal vyššie. Ale ak sa niekto chce dobrovoľne trýzniť, nikomu nebránim. Takže, kto má záujem pozerať sa na dvoch vrcholne nesympatických pičusov, zmätene pobehujúcich po opustenej cigánskej osade, vualá, nájdete sa v tom. Ja len znechutene odplúvam. (08.12.2015)

Baterkové rendez-vous aneb morbidně minimalistická variace na Final Destination pa Ruski... Velmi dobrý námět s velmi rozpačitým zpracováním, přesně tohle říkal můj první dojem po shlédnutí The Abandoned. Neosobní, odtažité vyprávění, které se snaží děsit především velmi, velmi pomalým a útržkovitým rozkrýváním pointy. Což postupně vyvolává dojem, že jde z jednoho pohledu plnohodnotný, syrový horor s prima cool zelinkavou tonalitou a autentickým prostředím. Avšak na druhý pohled se může tentýž The Abandoned jevit jako směsice (více či méně) tupých dialogů poslepovaných víceméně prvopláně vizuálními efekty. Nacho Cerdá zkrátka buď vládne atmosferickým záběrem, nebo se snaží vyprávět, ale málokdy se obé potká v jeden a ten samý okamžik. Chladný, přesný, maximálně minimální Karel Roden, abnormálně nesympatická Anastasia Hille (vzhledově o trochu rachytičtější verze Beverly D'Angelo) a vcelku očekávaný, ale upřímně intenzivní závěr. [final rate: 65%] (31.03.2011)

Nudný horor, jenž přežvykuje všechny možné lekačky a situace z jiných filmů s extrémně špatnou zápletkou a mizerně stavěným dějem. Něco tak chaotického, tupého a nedotaženého bych od komorní evropské produkce nikdy nečekal. Jediným kladem je snad skutečně velmi dobrý Karel Roden, který se pro podobné role snad narodil. Pokud však nepatříte k jeho fandům, The Abandoned je pro vás ztrátou času. (13.05.2007)

Mysteriózní horor v hlavní roli s Karlem Rodenem? Proč ne, řekl jsem si. Jenže to jsem ještě netušil, jaké peklo mě čeká. 90minutová nuda porcovaná primitivními lekačkami, dvěma chodícími zombies a nepříliš atraktivní hrdinkou v hlavní roli zamotaného příběhu, který už tu byl tolikrát předtím... + za Karla Rodena, zbytek shit. (23.04.2007)

WELCOME TO THE FAMILY...Priemerný horor, natočený v anglickom znení španielskym režisérom s českým hercom v hlavnej mužskej úlohe, ktorý sa odohráva v Rusku. Tomuto globalizačnému mixíku nemožno uprieť snahu o neustále vytváranie krk-zvierajúcej atmosféry, avšak nijako nevybočuje z rámca toho kvanta hororov, ktoré sa periodicky natáčajú. Malý plusový bodík za vizuálnu časť (efektne schátraný dom, krásna príroda), no priemerné herecké výkony podporené chabým scenárom a tradičnými obskurnými klišé podlamujú Cerdáovi kolená. (19.01.2009)