Kupředu levá, kupředu pravá

Neuvěřitelná sranda, ze které trochu - trochu hodně - mrazí v zádech. Jestli se tihle rudí a modří jednou dostanou k moci Bůh nás všechny chraň! Sociologicky je dost zajímavý, jak tihle lidé přišli k svjem názorům. Na jedné straně zanícená komunistka, která bydlí s maminkou v jednopokojovém býtě. Na druhé straně bohdatý studentík- mladý konzervativec, kterému rodiče koupili byt v praze s televizi větší než výkladní skříň, který se každý den opaluje ve fitku aby dobře vypadal. Jeho životní sen, být politikem...začínám se bát, aby se mu to nesplnilo... (24.11.2006)

Není divu, že proti "pravičákům", je zde i mladá levice. Ostatně nejen mladá, protože by bylo divné, kdyby vedle, těch, co jsou dětmi socialistických rodičů jsou stále především socialistické děti, i když se už narodili do "nové éry" této země. Ale stále jsou pasivní ve všech směrech a vyjdou do ulic jen tehdy, když jim někdo šahá na peníze. Ale ideologii nectí zpravidla žádnou. Pam,atuji si na antikomunisty koncem osmdesátých let. BYLO jich málo. Jen stádo co jde kam se mu řekne. A to se nezměnilo!!! Levice, aktivní levice, je v každé společnosti nezbytná. ***(6.10.2010) (06.10.2010)

S úsměvem na tváři vstříc nové pětiletce aneb mládí vpřed! A sakra... Velmi zajímavý pohled do "partajního" života mladých konzervativců a Komunistického svazu mládeže. Nutno pochválit autorku za zachování neutrality. Opravdu se nikomu nenadržuje, ovšem na druhou stranu tomu chybí nějaký konflikt. Třeba posezení "nad kávičkou" se zástupci obou stran a pokus o konfrontaci jejich názorů takříkajíc přímo. Tvůrcům párkrát ulítl nějaký detail typu pozapomenutého mikrofonu v záběru či kameramana vrhajícího stín do obrazu, ale jinak to i po technické stránce vypadá zdařile. Povedený dokument, který zaujme, ale popravdě řečeno námětem sliboval přeci jen poněkud více. (08.11.2007)

Televize se zase jednou rozhodla předvést a také předvedla galerii roztodivných obrázků, které si nejen nedám za rámeček, ale mrštím s nimi rovnou do popelnice. A je mi srdečně líto ohryzků jablek, zmačkaného staniolu a promáčknutých zátek, nucených trávit čas v takové společnosti. Musím vám, kluci konzervativní a neobolševičtí, ale zatleskat: dlouho jsem si myslela, že mi už v životě nepoleze žádná věta víc na nervy než ta o účtu, jaký žádná banka nenabízí, ale Václav Klaus u telefonu rozmáchl nebohý účet jako mouchu o zeď. Lidská omezenost nemá hranic a teď už nemá hranic ani můj děs z toho, co jednou může sedět v křeslech, která znamenají moc. Leč nezoufej, český národe, ani ve fialové (rozuměj modro-rudé) spoušti nechybí pozitivní zprávy. Do Grónska budeme mít jako kolektiv slevu, tuleni si budou mít s kým hrát a naši hokejisté budou mít celoročně a zdarma zajištěn dostatek ledových ploch, takže pod vahou zlatých medailí Grónsko zmizí pod vodou mnohem rychleji, než by se o to postaralo globální oteplování. Neříkejte, že už se netěšíte! (17.01.2008)

Levá (střih), pravá (střih), červená (střih), modrá (střih). Pokud byl film vtipný (a to rozhodně byl - což je v podstatě smutné), pak díky aktérům obou táborů (lpění na svých symbolech - podávání dortů na modrých talířcích už je docela brutus, neznalost textu slovenské hymny, proslov u pomníku ruského vojáka atd.). (19.11.2006)