The Picture of Dorian Gray

,,KAŽDÝ Z NÁS NESIE V SEBE ČASŤ NEBA A PEKLA.“ __ Prvá polhodina má pre vrzgajúce kolečká trocha pomalší rozbeh, avšak akonáhle začne Dorian zisťovať, že z jeho podobizňou nie je niečo v poriadku a kamera (vytvárajúca veľmi symbolické obrazy) začne všetko zaberať z pohľadu za obrazom, atmosféra príjemne hustne, postupne naberá na gradácii idúc pritom v zabehaných koľajách obdobných filmov nakrútených v najlepšej tradícii 40. rokov, v období pre ktoré boli takéto adaptácie rôznych mysterióznych príbehov ako stvorené. V tomto zmysle sa prirodzene očakáva, že najpôsobivejšou scénou bude odkrytie obrazu. Skutočným majsterštikom je však vražda Basila, ktorá vďaka kompozícii nasnímania a nasvietenia len rozkymácanou lampou vytvára fascinujúce husárske kúsky, akých je schopná len čiernobiela kamera. Hudba má miestami herrmannovské razenie, cynický George Sanders všetko vyzdobuje svojimi bonmótmi. (55. hodnotenie, 6. komentár k filmu) (22.08.2013)

Je tak těžké natočit film podle jednoho z nejlepších románů vůbec? Zdá se, že asi jo. Tento film mi připomínal český pokus o jinou perlu irského génia Wildea Jak je důležité míti Filipa - skvělé dialogy, brilantní jednotlivé repliky, ale dohromady strašně bez života, jako by to herce ani nebavilo. Totéž zde: bonmoty skvělé, ale tak nějak utahané, neživotné (s výjimkou lorda Wottona, ten jediný působil jako živá postava, i když to nebyl ten cynický požitkář, jak ho Wilde napsal). Už vůbec nemluvím o "krásné Sibyl Vaneové", když je Lansburyová tak srostlá s Jessikou Fletcherovou, těžko ji vnímat vážně. Na druhou stranu: filmařské postupy se začínají blížit těm moderním, dovedu pochopit, proč je tu v kolonce i "horor" - první záběr na znetvořený odporný obraz Doriana Graye ve vyšším stupni rozkladu mě parádně vytrhl z letargie, je udělaný přesně podle moderních metod, jak diváka donutit se leknout. (18.02.2014)

Wildeovu předlohu jsem nečetl, ale asi si jí přečtu. Obraz Doriana Graye je poměrně zdařilý hororvý snímek, ale mám k němu několik velkých výhrad - 1. délka - o půl hodiny míň a bylo by to naprosto super. Celý to na mě působilo strašně roztahaně a místy nekonečně. 2. Představitel Doriana byl naprosto neslanej nemastnej a hlavně nesympatickej floutek a představitelka Sybil, Angela Lansbury jakbysmet. Vůbec není hezká (ale je to možná tím, že v ní vidím tu strašnou Jessicu Flatcherovou). Nejlepší výkon celýho filmu předvádí George Sanders coby cynický Lord Henry. Ten mě bavil opravdu hodně, hlavně jeho typicky Wildeovské hlody. 3,5 Opravil bych Exkvizitora Hurd Hatfield hrál Doriana, nikoliv Lorda Wottona. (23.11.2009)

Príbeh o večne mladom zhýralcovi. Jeho životné a morálne poklesky neodráža jeho tvár a telo, lež namaľovaný portrét. . Americká adaptácia všeobecne známej predlohy bola nakrútená krátko po konci druhej svetovej vojne. Pútavý príbeh, plný zaujímavých myšlienok je najmä tom, či prechcať starnutie je naozaj to najcoolovejšie riešenie (dnes úlohu maliarov portrétov prevzali stále populárnejšie plastické chirurgie). Pridaná hodnota filmu je, okrem dobre spracovanej predlohy literárneho rebela Oscara Wildea, najmä nadpriemerná výtvarná stránka a omračujúco riešený vzhľad prostredí, v ktorých sa dej odohráva. Zďaleka sa to netýka len meniacej sa podoby portrétu a jeho farebnosti (v ostrom kontraste k čiernobielemu okoliu). Aj keď, samozrejme - portrét dominuje. No interiér veľkoryso poňatého Grayovho príbytku je jednoducho úchvatný. Preplnený soškami Budhu, rôznorodých vyobrazení hrdinov antických bájí a povestí, staroanglickej mytológie rytierov od okrúhleho stola, či staroegytských záhadných božstiev, oscilujúcich medzi životom, smrťou a večným bdením. Nečakaná filmová lahôdka, odporúčaná všetkým milovníkom literatúry, klasickej hudby a predovšetkým výtvarného i užitého umenia. (13.10.2020)

Pozoruhodná adaptace s několika výtečnými nápady - z nichž nejvíce asi upoutá práce s barvou: Ta je v tomto jinak černobílém snímku průvodkyní temných sil, když se objevuje pouze při záběrech na neblahý Dorianův portrét, na nějž se všechny postavy i kamera zdráhají pohlédnout. Skvělí jsou také herci (zejména představitel cynického lorda Wottona Hurd Hatfield) či užívání hudebních motivů - jako je melodie spjatá s nevinnou naivně šťastnou písní o žlutém ptáčku či naopak s nádhernou, ale mírně zlověstnou Chopinovou předehrou, která pro Doriana symbolizuje strach ze ztráty mládí a nevinnosti. (13.10.2009)