Evelyn Glennie - Dotek zvuku
-
Touch the Sound
Dokumentární / Hudební
Německo / Velká Británie, 2004, 99 min
Režie:
Thomas RiedelsheimerHrají:
Evelyn GlennieObsah
-
Vidět zvuky a slyšet obrazy... V dokumentu Thomase Riedelsheimera o hudebnici Evelyn Glennieové to nebude zdaleka tak těžké, jak by se na první pohled mohlo zdát. Evelyn je sice od dětství neslyšící, ale ke zvukům a tónům si našla vlastní cestu. Stačilo se jich „dotknout". Zvuk šířící se vzduchem vyvolává nepatrné vibrace a Evelyn si postupně vypěstovala schopnost podobající se svým principem funkci hmatových vousů koček. Dovede cítit přítomnost tónů, které by slyšící člověk ani nezaregistroval. Při svých performancích, koncertech nebo při výuce studentů s poruchou sluchu používá hlavně bicí nástroje. Nedělá rozdíly mezi starými asijskými gongy a plechovkou od piva ani mezi koncertní síní a starou továrnou se spoustou trubek, na které se dá hrát, nebo nádražní halou s obří kupolí a vynikající akustikou. Režisér Thomas Riedelsheimer se v průběhu dokumentu projevuje jako pozorný žák této hudební šamanky skotského původu. Pohledy na kapající kohoutky, auta přejíždějící přes spáru v asfaltu či pravidelné vrzání eskalátorů připomínají další instrumenty v orchestřišti zvuků, jež nás obklopují a inspirují. Jen jsme si jich přestali všímat. (oficiální text distributora)
Vidět zvuky a slyšet obrazy... V dokumentu Thomase Riedelsheimera o hudebnici Evelyn Glennieové to nebude zdaleka tak těžké, jak by se na první pohled mohlo zdát. Evelyn je sice od dětství neslyšící, ale ke zvukům a tónům si našla vlastní cestu. Stačilo se jich „dotknout". Zvuk šířící se vzduchem vyvolává nepatrné vibrace a Evelyn si postupně vypěstovala schopnost podobající se svým principem funkci hmatových vousů koček. Dovede cítit přítomnost tónů, které by slyšící člověk ani nezaregistroval. Při svých performancích, koncertech nebo při výuce studentů s poruchou sluchu používá hlavně bicí nástroje. Nedělá rozdíly mezi starými asijskými gongy a plechovkou od piva ani mezi koncertní síní a starou továrnou se spoustou trubek, na které se dá hrát, nebo nádražní halou s obří kupolí a vynikající akustikou. Režisér Thomas Riedelsheimer se v průběhu dokumentu projevuje jako pozorný žák této hudební šamanky skotského původu. Pohledy na kapající kohoutky, auta přejíždějící přes spáru v asfaltu či pravidelné vrzání eskalátorů připomínají další instrumenty v orchestřišti zvuků, jež nás obklopují a inspirují. Jen jsme si jich přestali všímat. Komentáře uživatelů k filmu (13)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $176,801║Tržby Celosvetovo $-║(12.4.2010)
-
Flipper
O Evelyn Glennie som najprv myslel, že dokáže dokonale počuť. Jej rytmika je jedinečná a úplne netypická akoby ste očakávali. Dokáže vnímať hudbu úplne inak ako normálny človek a pritom vie hrať na všeliaké hudobné nástroje, ktoré sú však riadne netradičné. Od malých znočekov, cez panvice až po obrovské gongy. V tomto dokumente sledujeme jej cesty po svete od New Yorku až do Japonska a postupne sa oboznamujeme z jej každodennou filozofiou. Evelyn vás naučí úplne novú dimenziu počúvania a vnímania hudby. Hudby ktorej sa môžete dotknúť.(16.1.2009)
-
Lavran
Riedelsheimer (podobně jako Godfrey Reggio) točí dokumentární filmy, které jsou především dokumentem hluboké duchovnosti. Kolik je toho řečeno jednoduchým match cutem, díky němuž se pírko v tichosti dopadající na zem, nečekaně setká s vodní hladinou! To je ten kámen vržený do jezera duše. Plně znějící ticho, v němž pozorujeme, jak se zvuk rozšiřuje po hladině v soustředných kruzích, jak se zhmotňuje, aby mohl být uchopen - jako vibrace, chvění, tréma věcí. Slyšet, to znamená dotýkat se tělem-duší, slyšet tak, jako bychom každému zvuku naslouchali poprvé; v permanentním stavu údivného dětství. Slyšení, které je vykonáváno a vychutnáváno celým tělem, nikoli jen sluchovými orgány, to je bezmála léčebný proces, jímž se oživuje obraznost, a tedy i schopnost prožívat bytí na zcela jiné úrovni. Je to úchvatný pohled, vidět Evelyn, kterak hraje na vysílačku, jak obratně uchopuje zvuk mezi prsty a protahuje tóny vzduchem. Vkládá do hraní celé tělo-duši, celou tělesnou poetiku. Nechává zvuk rezonovat uvnitř sebe samé, živě kolotat pod kůží, kostmi, srdcem, plícemi, prostupovat z dlaně přiložené na tělo nástroje do zbytku vlastního těla. Tak vnímá intenzitu, dynamiku a barvu zvuku v hloubce, vlastně zvuk prožívá a doplňuje, slaďuje jej s rytmem dechu. Ztráta sluchu ji dovedla výše: k rozvinutí vytříbeného "šestého" smyslu, schopnosti ponořit se do neklidného vibráta okolností a slyšet více, slyšet za horizont běžných sluchových vjemů. A tuto zkušenost posilněného vnímání předává prostřednictvím své nadpozemské hudby dál. Jako pomyslný dotek vedoucí posluchače k probuzení do bohatší (sonorní) skutečnosti, která volně meandruje krajinou bezprostředního poznání.(22.10.2011)
-
FlyBoy
Meditačné priblíženie iného (dotykového) vnímania zvukových vibrácií hudobníčky/skladateľky Evelyn Glennie ma po menšej odmlke od príbuzných vnemových sústredení znovu očarúva a pripomína mi, že nezáleží len na tom koľko je komu dané, ale aj koľko je kým odovzdané. Slovom, každý má právo participovať, účastniť sa, byť prepojený, musí však načúvať, otvoriť sa a vložiť do procesu splývania energiu z celého tela (pozn. dvojzmysel:). Srdce, cievy, svaly, časti rezonačnej komory, potom možno prejavia/ukážu svoju senzitivitu/hojnosť a napovedia ti do akej miery sa vieš riadiť kofolovým heslom: "keď ju miluješ nie je čo riešiť". Omnoho prístupnejšie než "We don't care about music anyway", ktorý síce pojednáva o obdobných úzusoch ako "Touch the sound", no s tým rozdielom, že tamojší binec tokijských testerov (opakujem, česť výnimkám) je horko-ťažko zdielateľný, tiež nezdravo apatický a tunajšie hmatovo-dychovo-duševné cvičenia majú takú nezvyklú kakofonickú podmanivosť, že sa na nich chce napojiť každý, kto určitým javom občas rád podlieha-pozvoľne ich prežíva. A má to ešte jednu najmarkantenjšiu odlišnošť-oni počujú, ona nie…(5.2.2011)
-
Luke7
Evelyn Glennie svůj hendikep, co by neslyšící proměnila ve svoji přednost. Zvuk vnímá celým povrchem těla ve formě vibrací. Normální posluchač dávno zvuk prostřednictvím sluchu neslyší. Dokáže zahrát na cokoliv (od plechovky, staré rezavé trubky až po Japonský buben) a vnímat i nepatrný zvuk, který člověk přestal vnímat např. ruch velkoměsta, kapající voda atd. Dokument nás zavede např. do New Yorku, Skotska, Japonska.(14.2.2011)
-
Terva
Tenhle snímek slyšet, to je prostě nádhera a ta hudba, to až uvidítě, určitě dáte za pět.(6.8.2011)
-
MissJ
Jedinečná muzikální osobnost v jedinečném dokumentu, který vám možná ukáže zcela novou hudební dimenzi. Improvizace Evelyn Glennie berou dech. Nevím, jakým zázračným řízením osudu byl tento dokument uveden v ČT, ale kdyby v uvádění podobných věcí pokračovala, vůbec bych se nezlobila.(11.2.2011)
-
Zandelee
Jendoducho sa nečudujem že tento dokument videlo tak málo ľudí. Ale toto treba vidieť, aja šírim odporúčania kade chodím.(24.2.2009)
-
ddf76
Zvukova lahudka, kdo umi, tak zahraje skvele na cokoliv. Velky respekt.(4.2.2011)
-
Aelita
Zvuk sebe.(5.8.2011)
-
Brylin
Skvělý dokument o tom, jak se dotknout zvuku. Když se trochu uvolníte a správně naladíte, nemá chybu! Úplně cítíte ty vibrace. Jasné čtyři hvězdy.(4.8.2011)
-
iNKa 1104
Evelyn Glennie je nesmírně sympatická osoba .. .. není tedy divu, že vše kolem sebe zázračně rozeznívá. S citem natočený dokument.(4.2.2011)
-
doseda
Chtěl bych toho napsat hrozně moc, ale nejde to, nepopsatelné.... Takhle hluboký zážitek jsem dlouho neměl a to jsem k Touch the Sound přistupoval zpočátku s jistým odstupem. Opravdu spoustu zajímavých myšlenek je obsaženo v tomto díle. Skvělá kamera, skvělá hudba... tohle se vám možná dostane hodně hluboko pod kůži.(5.8.2011)
