Náš denní chléb
Unser täglich Brot
Unser täglich Brot
Chlieb náš každodenný
Obsahy(2)
Jaký je náš „denní chléb"? Režisér Nikolaus Geyrhalter ve svém dokumentu přináší téměř lyrickou, zároveň však děsivě chladnou impresi obrazů a informací ze současného zemědělského průmyslu. Bezchybné kompozice souvisejí s dokonale mechanizovaným a hygienickým způsobem práce, kde člověk zastává už jen minimální úkoly. Na rozdíl od stroje nedokáže lidská síla pracovat bez zastavení. Stroj pracuje nepřetržitě, jeho úkony jsou neměnné a synchronizované s ostatními činnostmi, takže i produkty jsou potom zcela symetrické a na první pohled identické. Přes výkonnost strojů jako by dokument pátral po posledních představitelích jedinečného, byť omylného lidského faktoru. Režisér střídá sekvence záběrů práce strojů s obrazy přestávek dělníků, odehrávajících se téměř výlučně o samotě a beze slov, která by stejně zanikla v nepřestávajícím šumění strojů. Výmluvné záběry na vozíky bez řidičů ošetřující v obřích sklenících zeleninu, na oplodnění krav připravované v laboratoři nebo na porážku dobytka „humánními" stroji se totiž obejdou zcela bez komentáře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Je pravda, že takhle to tam prostě nejspíš chodí. Tím, že je to bez komentáře, kde slyšíte jenom industriální zvuky všemožných strojů a do toho sledujete lidi jako roboty, se to všechno umocní. Ale přece jenom nemám zapotřebí sledovat, jak jdou zvířata na jatka a jak se dál kuchají a zpracovávají. Chvílema jsem to fakt musel přepnout, protože jinak bych asi zešílel. ()
Mundus vult decipi alebo ako sa vraví u nás Svet chce byť klamaný. Osem miliárd hladošov treba nakŕmiť. Dnes a denne. To malovýroba nezabezpečí a veľkovýroba sa k zvieratám správa ako ku každej inej surovine, z ktorej je treba vytvoriť produkt. Mlieko v tetrapaku, vajcia v plastových krabičkách, mäso na tácke zabalené do fólie. Nikto nechce poznať podrobnosti o tom ako sa zo suroviny stal tovar. Preto filmy ako Geyrhalterov nemajú veľký význam. Chvíľu si niekto pomyslí, že nebude jesť mäso, ale rýchlo na to zabudne. Takže film si nejakí diváci pozrú, ale nič sa nezmení. Pretože alternatíva nie je. ()
Moc hezky natoceny dokument o praci v zivocisnem a rostlinnem prumyslu (ti tezari uz tam byli zbytecni). Nektere zabery jsou dechberouci, osobne me nejvice zaujala drubezarna, ale vegetariana to ze me neudelalo ani po zhlednuti tohoto filmu, ve kterem neni jedine slovo. A myslim, ze vegetariany neni ani vetsina tamnich zamestnancu, kteri byli kamerou pri svacine nataceni, jako by snad meli nest nejakou vinu. Ale k zamysleni tento film vede i pres minimalni prisun informaci. ()
Dokument beze slov,protože zde slova ani nejsou potřeba!Už jste se někdy zamysleli co se skrývá za tím něž začnete jíst?Tak přesně tohle odhaluje tento dokument.Mě jakožto vegetariána ani nic nepřekvapilo páč zákulisí jatek velice dobře znám a jsem si ho vědom co mě ovšem fascinovalo byla ona automatizace jak v živočisném tak rostliném průmyslu!Rozhodně dokument ,který by měl vidět každý člověk a to myslím bez jakéhokoliv zaujetí..každý má právo vybrat si co na jeho talíři bude./ovšem za jakou cenu/ ()
Industrializace, racionalizace, každý den na světě přibude homo sapiens sapiens vrcholového predátora v ekvivalentu jednoho okresního města. Nekonečné zemědělské lány, kde si člověk na obzoru vypíchne okolo o stožáry elektrického vedení a kde vlaštovky odlétající na podzim do teplých krajin jsou vidět ještě celý den. Velkochovy zvířat připomínající koncentráky s mechanizovanými úkony. To je dokument Nikolause Geyrhaltera. Konzumní lidé se proti tomu nebouří, naopak si z kapitalistického koláče snaží ukrojit co nejvíce. Po patnácti letech kolem mě viditelně přibylo vegetariánů, ale otázka je , když budou všichni vegani, jaké se objeví nezamýšlené důsledky. Volná půda se zastaví domy, nebo parkovišti pro nová auta? ()
Galerie (12)
Photo © Alamode Film
Reklama