Reklama

Reklama

Chléb náš vezdejší

  • Česko Náš denní chléb (více)

Jaký je náš „denní chléb"? Režisér Nikolaus Geyrhalter ve svém dokumentu přináší téměř lyrickou, zároveň však děsivě chladnou impresi obrazů a informací ze současného zemědělského průmyslu. Bezchybné kompozice souvisejí s dokonale mechanizovaným a hygienickým způsobem práce, kde člověk zastává už jen minimální úkoly. Na rozdíl od stroje nedokáže lidská síla pracovat bez zastavení. Stroj pracuje nepřetržitě, jeho úkony jsou neměnné a synchronizované s ostatními činnostmi, takže i produkty jsou potom zcela symetrické a na první pohled identické. Přes výkonnost strojů jako by dokument pátral po posledních představitelích jedinečného, byť omylného lidského faktoru. Režisér střídá sekvence záběrů práce strojů s obrazy přestávek dělníků, odehrávajících se téměř výlučně o samotě a beze slov, která by stejně zanikla v nepřestávajícím šumění strojů. Výmluvné záběry na vozíky bez řidičů ošetřující v obřích sklenících zeleninu, na oplodnění krav připravované v laboratoři nebo na porážku dobytka „humánními" stroji se totiž obejdou zcela bez komentáře. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (60)

zette 

všechny recenze uživatele

Moc hezky natoceny dokument o praci v zivocisnem a rostlinnem prumyslu (ti tezari uz tam byli zbytecni). Nektere zabery jsou dechberouci, osobne me nejvice zaujala drubezarna, ale vegetariana to ze me neudelalo ani po zhlednuti tohoto filmu, ve kterem neni jedine slovo. A myslim, ze vegetariany neni ani vetsina tamnich zamestnancu, kteri byli kamerou pri svacine nataceni, jako by snad meli nest nejakou vinu. Ale k zamysleni tento film vede i pres minimalni prisun informaci. ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Dokumentární film, který na ploše 90 minut pomocí živých obrazů vykresluje snad všechny myslitelné odvětví potravinářského průmyslu se zaměřením na jeden jeho současný aspekt - mechanizaci a odlidštění. Z této šílené cesty, kterou lidstvo nastoupilo teprve nedávno, má zisk pouze hrstka lidí, kteří tento průmysl řídí, všichni a všechno ostatní trpí. Tenhle film zaznamenává takové věci, že se až stydím, že jsem člověk. A představuju si, že kdyby nás navštívila nějaká vyspělejší rasa mimozemšťanů a viděla, co děláme, tak by si pomysleli, že jsme se všichni zbláznili, když to tolerujeme. __ Dokument samozřejmě je svou povahou problematický, protože skeptické diváky pouze utvrdí v názoru, který už mají, zatímco obyčejné obecenstvo možná překvapí některými vybranými scénami, ale už i podle zdejších komentářů je jisté, že v nich žádnou trvalejší stopu nezanechá (Djkoma, Flipper, kwoky...). ()

Reklama

neoBlast 

všechny recenze uživatele

No nevím. Jako studentovi zemědělské univerzity mi nepřijdou symetrické záběry na traktoristy, ustájené belgické modrobílé plemeno a lyrické jízdy sklízecích mlátiček tolik fascinující. K hypnotičnosti Qatsi trilogie to má daleko. Chybí Philip Glass. Ehm... vlastně dost rušivě chybí jakákoliv hudba a obraz sám neudržel moji pozornost. 50 % Btw: Nechápu jak může být někdo překvapen záběry na zemědělskou prvovýrobu, to si lidé myslí že to prasátko běhá ve výběhu, dává maso samo od sebe a s kuřaty je zacházeno jako v bavlnce? Úsměvné. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Industrializace, racionalizace, každý den na světě přibude homo sapiens sapiens vrcholového predátora v ekvivalentu jednoho okresního města. Nekonečné zemědělské lány, kde si člověk na obzoru vypíchne okolo o stožáry elektrického vedení a kde vlaštovky odlétající na podzim do teplých krajin jsou vidět ještě celý den. Velkochovy zvířat připomínající koncentráky s mechanizovanými úkony. To je dokument Nikolause Geyrhaltera. Konzumní lidé se proti tomu nebouří, naopak si z kapitalistického koláče snaží ukrojit co nejvíce. Po patnácti letech kolem mě viditelně přibylo vegetariánů, ale otázka je , když budou všichni vegani, jaké se objeví nezamýšlené důsledky. Volná půda se zastaví domy, nebo parkovišti pro nová auta? ()

nascendi

všechny recenze uživatele

Mundus vult decipi alebo ako sa vraví u nás Svet chce byť klamaný. Osem miliárd hladošov treba nakŕmiť. Dnes a denne. To malovýroba nezabezpečí a veľkovýroba sa k zvieratám správa ako ku každej inej surovine, z ktorej je treba vytvoriť produkt. Mlieko v tetrapaku, vajcia v plastových krabičkách, mäso na tácke zabalené do fólie. Nikto nechce poznať podrobnosti o tom ako sa zo suroviny stal tovar. Preto filmy ako Geyrhalterov nemajú veľký význam. Chvíľu si niekto pomyslí, že nebude jesť mäso, ale rýchlo na to zabudne. Takže film si nejakí diváci pozrú, ale nič sa nezmení. Pretože alternatíva nie je. ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama