Náš denní chléb
Unser täglich Brot
Unser täglich Brot
Chlieb náš každodenný
Obsahy(2)
Jaký je náš „denní chléb"? Režisér Nikolaus Geyrhalter ve svém dokumentu přináší téměř lyrickou, zároveň však děsivě chladnou impresi obrazů a informací ze současného zemědělského průmyslu. Bezchybné kompozice souvisejí s dokonale mechanizovaným a hygienickým způsobem práce, kde člověk zastává už jen minimální úkoly. Na rozdíl od stroje nedokáže lidská síla pracovat bez zastavení. Stroj pracuje nepřetržitě, jeho úkony jsou neměnné a synchronizované s ostatními činnostmi, takže i produkty jsou potom zcela symetrické a na první pohled identické. Přes výkonnost strojů jako by dokument pátral po posledních představitelích jedinečného, byť omylného lidského faktoru. Režisér střídá sekvence záběrů práce strojů s obrazy přestávek dělníků, odehrávajících se téměř výlučně o samotě a beze slov, která by stejně zanikla v nepřestávajícím šumění strojů. Výmluvné záběry na vozíky bez řidičů ošetřující v obřích sklenících zeleninu, na oplodnění krav připravované v laboratoři nebo na porážku dobytka „humánními" stroji se totiž obejdou zcela bez komentáře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Industrializace, racionalizace, každý den na světě přibude homo sapiens sapiens vrcholového predátora v ekvivalentu jednoho okresního města. Nekonečné zemědělské lány, kde si člověk na obzoru vypíchne okolo o stožáry elektrického vedení a kde vlaštovky odlétající na podzim do teplých krajin jsou vidět ještě celý den. Velkochovy zvířat připomínající koncentráky s mechanizovanými úkony. To je dokument Nikolause Geyrhaltera. Konzumní lidé se proti tomu nebouří, naopak si z kapitalistického koláče snaží ukrojit co nejvíce. Po patnácti letech kolem mě viditelně přibylo vegetariánů, ale otázka je , když budou všichni vegani, jaké se objeví nezamýšlené důsledky. Volná půda se zastaví domy, nebo parkovišti pro nová auta? ()
Podpriemerné! Na podobné filmy zaoberajúce sa rovnakov tematikou zdaľeka nemá. Na dokumentárny film mi tu značne chýba sprievodný komentár. Keby som vedel, že je celý nemý asi by som ho ani nepozeral. Ukazuje spracovávanie potravín, tak ako to je, zároveń si však mysím, že ak niekto uvidel niečo nové asi dosť zaspal dobu a žije na mráčiku ideálov. ()
Náš denní chleba ukazuje realitu současnosti bez komentáře a většina uživatelů dělá, jako by o tom nikdy neslyšela a ani to netušila... Stačilo se zamyslet, ale dobrá tady to máte a teďka co s tím? Týden si dáte pauzu od kuřat, ryb, krav? A pak zase pěkně zpět do toho kolotoče, z kterého stejně v současnosti není východisek ... Současnost je drsná, ale máme, co jsme chtěli ... ()
Dokument beze slov,protože zde slova ani nejsou potřeba!Už jste se někdy zamysleli co se skrývá za tím něž začnete jíst?Tak přesně tohle odhaluje tento dokument.Mě jakožto vegetariána ani nic nepřekvapilo páč zákulisí jatek velice dobře znám a jsem si ho vědom co mě ovšem fascinovalo byla ona automatizace jak v živočisném tak rostliném průmyslu!Rozhodně dokument ,který by měl vidět každý člověk a to myslím bez jakéhokoliv zaujetí..každý má právo vybrat si co na jeho talíři bude./ovšem za jakou cenu/ ()
Zhlédnout dokument beze slov a bez hudby je hodně velká výzva pro povrchního člověka mého typu. A já jsem ji zvládl, i když nevím, zda-li na to mám být hrdý. Většinou jsem se totiž dle očekávání nudil. Občas jsem však byl přinucen k myšlence. Třeba o tom, že lidé jsou hodní, protože cestou na jatka pořádají pro prasátka vyhlídkové jízdy po městě, protože nechávají krávy točit na kolotoči či uspořádají pro kuřátka zábavnou jízdu na pásovém dopravníku. Po takovém zážitku si zvířata jistě nepřejí nic jiného než zemřít hnusnou smrtí a posloužit lidem jako potrava. A do toho ta chemie, chytré stroje, svačící pracovníci a několik skutečně nechutných záběrů na "lidské" zacházení se zvířaty. Co chtít víc? Asi nic. Jenže já raději vyhledávám pozitivnější zážitky a v tomhle humusu jsem žádný nenašel. ()
Galerie (12)
Photo © Alamode Film
Reklama