Ponyo z útesu nad mořem

Morský svet je čarovný. Oproti nemu pôsobí ten náš pozemský ako nezaujímavé miesto - kde ale žijú veľmi zaujímavý ľudia. Miyazaki tentokrát ubral, čo sa týka fantastičnosti jeho postáv a svetov a snažil sa spraviť niečo podstatne rozprávkovejšie, deťmi obľúbenejšie. Epických scén tu nie je veľa. Nie je to temné, je to len po všetkých stránkach zaujímavo vyrozprávané. Posolstvo obsiahnuté v tomto filme nie je natoľko naliehavé aby viedlo k zamysleniu, aj keď tvorí naozaj skvelú kulisu pre príbeh. Na druhú stranu ale musím podotknúť, že som bol trochu sklamaný. To čo by si ma ako diváka dokázalo získať som tu nenašiel. Až teda na prvú pol hodinu a Ponyov návrat k Sosukemu. Tie boli obrovským vrcholom tohto filmu. Od vtedy to začalo akosi upadať a za celý čas sa to potom nevedelo postaviť späť na nohy. Isté čaro sa ale Ponyovi nedá uprieť. Film, ktorý si tentokrát užijú viac deti ako ich rodičia. (01.09.2011)

Ponyo jako dítě člověka a přírody je archtetypáním zobecněním základních principů japonské kultury, která žije v těsné vazbě na přírodu - uctívá ji, má z ní strach, je její součástí, žije s ní v symbióze. Příroda si bere i dává, je útočná i ochranitelská... Jsou to stejné principy, z jakých čerpá Godzila, podobné principy na kterých stojí Ótomova Akira, ale i starší Miyazakiho Totoro. A právě Totorovi se Ponyo podobá nejvíce. Je to film plný dechberoucích obrázků a dokonale propracované, ale nikdy nevysvětlené mytologie - Miyazaki vrství jeden neuvěřitelný obrázek za druhým, a nutí tak diváka přijmat to jako nedílnou součást fikčního světa. Nejsou tu žádné vysvětlivky, takže si člověk musí ledasco domýšlet, a v tom tkví skutečné Miyazakiho mistrovství. Celý film je jedno velké vyjádření o lidech, přírodě, budoucnosti, skryté pod formou filmu pro děti. Na první pohled absentující myšlenky (jak zaznívá v mnohých komentářích) jsou tak vpleteny do dokonalého celku, který je čistou esencí toho, proč je Miyazaki génius. (23.04.2017)

Hmm nastala zaujimava situacia. Na jednej strane zmizli vsetky veci, kt. mi vadili na Ceste do fantazie ci Howlovom zamku (temny a bizarny vizual plny divnych postav bol nahradeny pestrofarebnostou a rodinnou atmosferou), na druhej je to po pribehovej stranke zrejme reziserov najslabsi film- az privelmi jednoduchy, priamociary a predvidatelny. Detom sa to pacit bude ale dospelym pekny vizual a roztomilost stacit nebude. Miyazaki ma na konte aj lepsie kusky. (02.08.2009)

Panebože, prvně jsem to teď po letech od nádherného originálu slyšel v češtině (byl jsem možná první, co měl v ČR originálku DVD, pár dnů po vydání z Japonska). Oproti ostatním dabingům Miyazakiho o hodně horší. Úplně totálně mě ale dožralo, že hlavní slovo Poňo (které je v japonštině půvabné a na dvě slabiky) vyslovují v českém dabingu Po-ny-jo. Bože, to si to ti totální dementi, co překládali z písemného anglického překladu, který byl udělaný přes čínštinu (jo, Polmišarudin je reálné jméno Poňa v čínštině, v originále je to totiž Brunhilda) nemohli aspoň na zvuk pustit aspoň chvíli v originálu, aby věděli, co dabují? A když je to přepis do angličtiny, tak i ten blbě čtou? Ach jo... Btw. své titulky jsem překládal z japonštiny a japonských titulků na DVD, protože do angličtiny to bylo hodně odfláklé a zjednodušené. V dabingu vám chybí většina detailů, dotvářející postavy, jako třeba že dospělost Sósukeho je naznačena tak, že říká rodičům jen křestním jménem, spousta věcí bylo přeložená významem obráceně, spoustu věcí tak, že poněkud nesouhlasily s dějem. Ach jo. To se nedá. To se nedá. Zk****ý dabing. Takhle pos***t krásnou pohádku a btw. ubrat jí v češtině aspoň 10 % tady. (27.08.2016)

Prvních pár minut je orgasmus pro oči. Ale takových požitků, už mi Myiazaki připravil spoustu a často byly spojeny i s lepším příběhem. Ponyo se sice slibně rozjíždí, ale po chvíli se projeví jeho slabina, nezajímavý příběh. Střed filmu je přeslazené něco, u čeho mám dojem, že už jsem několikrát viděl. Jakoby už Myiazaki neuměl překvapit. Ale animaci a kresbě nelze vytknout ani popel. Podmořské scény jsou krásné, kreslený oceán působí ještě krásněji než ten ve Finding Nemo, ale to na takový silný zážitek jaký jsem měl u Laputy, Naušiky, Totora, Kiky, Mononoke nebo Cesty do fanatzie nestačí. (02.03.2009)