Maradona režie Kusturica

Toto si Kusturica mohl odpustit. Blahopřeji mu, že se s Velkým Diegem setkal, ale to je tak vše. Natočil totálně chaotický film bez koncepce a jasné myšlenky co vlastně chce zdělit. Neustále se snaží nacházet paralelu mezi Maradonovým životem a svými filmy (filmové vsuvky po čase vyloženě iritují). Divák se místo názorů na Maradonu a větší sondy do jeho života dočká pseudofilozofických úvah o tangu a levicového pranýřování politiky USA v Jižní Americe...a také rádoby vtipných skečů, ve kterých po Diegovi střílí Bush a Blair je vyobrazen jako ďábel. Dokonalá slátanina. Kladně hodnotím jen využití autentických záběrů, návštěvu Maradony v Bělehradě (jak zdraví obyčejné chodce z auta a představuje se jim:-) a celkem dojemnou pasáž za zvuků písně "Marado". Ale jinak tragédie! (10.06.2010)

Je to takové lezení do zadku Maradonovi. Ale není to špatný dokument. Hravý způsob Kusturici. Pokud jste fanoušek této fotbalové megahvězdy (která nedávno překvapivě zemřela) oceníte archiv a budete překvapeni, že je docela inteligentní. Jeho názory na Ameriku se svým náboženstvím svatého dolaru a na Anglii s ním sdílím. Také jeho litování, že bral kokain, protož ho přibrzdil v kariéře a trpěly jeho dvě dcery je sympatický. K tomu pěkné sestřihy jeho geniálních gólů. (25.04.2021)

Zaujímavý dokument, nebol extra kvalitný. Kvôli Diegovi možno trvala jeho výroba až 4 roky, avšak Kusturica to celkom dobre podal. Poukázal ako ho niektorí uctievajú, dal tam pekné piesne, návštevu v Belehrade, zaujalo ma ako sa hrali s loptou na štadióne "Marakana", jedného z mojich najobľúbenejších tímov sveta Crvenej Zvezdy Belehrad. Náhľad do sveta Argentínčanov ako boli protesty proti amerikanizmu, sociálnym nerovnostiam, tango, bary, futbalová eufória, skrátka hlavne láska k futbalu, trocha nahliadnutia do Diegovho súkromného života a trocha jeho minulosti. Neuznávam však celkom tie Diegove názory ani to, ako ho oslavujú a majú s ním sektu a on sa ju nepokúšal rozpustiť, aj keď cítim, že je trocha veriaci. Nemám rád tú slabú obhajobu okolo drog, okolo okolitého sveta. Nie som ani kapitalista ako zrejme tu väčšina ani komunista, volím strednú cestu a najlepšie zo všetkého, preto chápem vyjadrenia ich osobných názorov, podpory Fidela Castra, Eva Moralesa, či Huga Cháveza. Som tiež trocha temperamentný a bavil som sa pri tomto dokumente. Veľa vecí mi tu však chýbalo, prišlo mi to ako nedokončené dielo, neúplné dielo, len taký náhľad do jeho života, ani minulosť ani rodina tam nebola veľmi v popredí. Bolo tam z každého niečo, ale čo vyčítam len málo. Bolo to fajn. (30.12.2011)

Názory na tenhle dokument se liší hlavně podle toho jak je kdo velkej fanoušek Maradony. Já někdy v polovině 80. let sledoval fotbal jen díky Maradonovi. Po jeho drogovejch eskapádech jsem přestal fotbal sledovat úplně, a tenhle dokument mi už zapomenutého Maradonu připomněl, proto trochu neobjektivně dám nadnesené hodnocení. (14.06.2010)

Fotbal jako třídní boj a dokument jako jankovitá levicová agitka. Není nic horšího než proletáři z estabilishmentu – tady se potkali dva a výsledek připomíná hodně jalové sezení salónních revolucionářů. Ten menší blemcá učebnicové fráze jihoamerického komunismu, ten větší se snaží divákovi ukázat, že mluvčí není idiot, ale bezmála bůh. Bohužel, dokud Emir dává svým názorům symbolický rámec umělecké výpovědi, mluví mi z duše, jakmile se sníží k hrubé demagogii a glorifikaci politických šílenců, je mi jeho humor i vize zcela cizí... Takže, doporučeno magorům, co nosí hrdě Cheho portréty, eventuelně magorům, co raději myslí na Maradonovy góly než na sex. Svět se zmentosil. (12.11.2009)