Ostrov

Po shlédnutí filmu mi bylo tak nějak divně. Tělem se rozléval pokoj a teplo a přitom jsem si nebyla jista, zda jsem filmu porozuměla. Pustý ostrov, na něm pár mnichů a jedna kotelna s kotelníkem. Moc zábavně to nevypadá, že? A přesto tam měl jeden člověk naplněný život jako málokdo z nás. Nezištně pomáhal lidem, nic neměl ani nechtěl, čekal jen na své očištění. A toho se mu nakonec dostalo, svým způsobem si ho přivolal. Poezie, pokora a odpuštění, to se vine celým filmem, který hodnotím jako krásný. (11.04.2017)

Kdybych byla režisérem, chtěla bych natočit jeden jediný film, takový jako je film Ostrov. Nádherný film o pokání, pokoře a bázni před Bohem. Ostatně i po umělecké stránce je to krásný film: scénář, hudba, kamera - všechno je tak, jak má být, všechno je "na svém místě" a spoluvytváří dokonalé dílo! - - - PS. Miluju Rusko a vidím v něm velikou naději! https://www.youtube.com/watch?v=bTA680TmZ-s&fbclid=IwAR2Bxmt6gH9CUs04kLHnSgI0NZ5YEX-L2C62wlDeBnxdOwM0I0nqAIVQnk8&ab_channel=Je%C5%BEi%C5%A1M%C3%A1riamilujemV%C3%A1s%2FJesusMaryIloveYou (15.04.2018)

Ťažké hodnotiť pre človeka, ktorý je v téme duchovne zainteresovaný. Bezosporu krásny film - krásny svojim duchovným poslaním (hriešnik > pokánie > pôsobenie na okolie > zmierenie). Ale tak isto aj film veľmi priamočiari, používajúci mnohé formálne "barličky" spirituálnych-náboženských-metafyzických filmov (jemnosť vody, drevo ako symbol života aj smrti, hrejúci aj spalujúci oheň, drsná "špinavosť", blatistosť ako výraz pokory, "metafyzické" zábery krajiny). Hlavná postava je vskutku veľmi krásna, idúca ku svätosti "nechtiac", s veľkou pokorou a sebaspytovaním. Spomedzi riadnych mníchov v maličkej ostrovnej kolónii však vytŕča svojou odviazanosťou od klasického rítu, bezprostrednosťou a šibalskými priekmi (napr. kolomaž na kľučke) až podpichovaním, ktoré však nikdy nie sú samoúčelné, ale skôr majú za cieľ zbaviť ľudí pýchy. Jeho modlitby sú čisté a svieže ako voda okolo jeho príbytku a zároveň horúce ako oheň v jeho peci. Nikoho nesúdi a nezatracuje, pretože na mysli má iba svoje hriechy a hanbu pred sebou samým. Viaceré dialógy majú v sebe aj zvláštny, skrytý humor, milostivý, jemný, ľudský, pomáhajúci prekonávať trápenia. Opakujem, veľmi pekný film, ale z filmárskeho hľadiska musím niečo rozhodne ubrať, pretože v konečnom vyznení to bolo (z môjho pohľadu) ... hanbím sa to povedať ... trochu "ploché", jednoznačné :-/ Ako sa hovorí - "priamy ťah na bránu", čo v kategórii duchovných filmov nie je príliš na osoh samotnej duchovnosti. Slabšie, ale o to zaslúženejšie 4* (27.04.2013)

"Ó Gospodin..." Ak vás pravoslávna cirkev veľmi neberie, filmu sa treba vyhnúť, pretože celý film má náboženský podtón. Úvod tomu vôbec nenasvedčuje, je z vojnového obdobia a upútal ma. Také presvedčivé nariekanie a prosba o život sa nepočuje každý deň. Potom, ale film zmení smer a podstatne spomalí tempo a slovo Gospodin zaznie snáď 1000x. Samotár a čudák na ostrove, to je dobrá téma, ale chýbalo mi tam nejaké oživenie. Prosiť Gospodina dve hodiny o odpustenie, bolo už na mňa trochu moc, ale na pozretie celkom fajn. 60%. (07.08.2012)

Umělecký a myšlenkově hluboký pohled do východní spirituality. Drama člověka, jehož si Bůh vyvolil, aby stal jurodivým starcem mezi ruskými mnichy na odlehlém ostrůvku v moři. Režisér Lungin na tomto jednoduchém - a přece tak fascinujícím - příběhu dokázal mistrně divákovi přiblížit křesťanskou (pravoslavnou) víru, sílu pokory a modlitby. Osobně mne tento film zaujal více než Tarkovského Andrej Rublev. (07.08.2009)