Chaotická Ana

Pohled do spirituálních poloh jedné bohémské duše, jehož formální rámec, sledující číselný odpočet (k navození hypnotického stavu?), dodržuje snesitelnou polohu vyprávění a ve svém konci dojde ke slušné pointě. K té vás příběh neodolatelně táhne, což i přes jednoznačně umělecké ambice znamená, že nezačne nudit. Závěrečná epizoda po "dosažení bodu nula" celou snahu sice zbytečně strhává do roviny polopatické protiválečné agitky a scénka s ukáknutím do ksichtu jeví se mi trochu na efekt, přesto zážitek z filmu měl u mne svou estetickou odezvu. 75% (26.02.2009)

Pesimista ve mně by mohl být nespokojený s tím, že jsem ztratil 2 hodiny času svého života, ale optimista to vyvažuje tvrzením, že se aspoň můžu úspěšně vyhnout dalším dílkům z produkce Julia Medema. Na tomhle snímku mi vadilo totiž úplně všechno. Použitou filmovou řečí počínaje a dějem konče. Kdysi dávno jsem měl možnost cestovat s nadšeným vyznavačem jihoasijských náboženských kultů a ten mně po celou dobu jízdy vlakem líčil, čím vším v minulých životech byl a čím vším hodlá být v těch budoucích. Nezabil jsem ho pouze proto, že mě omezovalo konvenční slušné vychování a tím pádem jakási společenská brzda, které jsem se naštěstí už stačil zbavit, jenže - bohužel - Medem je trochu z ruky a tak to schytá aspoň jeho film. Rozumím tomu, že určitou část intelektuálů podobný mysticko-ezoterický styl a těžké umění, které z řady scén čiší, dokáže přivést do stavu, jaké zažívá feťák, co si po měsíční abstinenci šlehnul pořádnou dávku své oblíbené drogy, ale obsah, který mi Medem naservíroval, bych dokázal snést jenom v případě, že by ho pořádně ironicky shodil. Když chaos, tak ten, co mi předložil Neil Gaiman ve své sérii o Sandmanovi, anebo ještě lépe ten, se kterým jsem se potkal ve druhém Pekelníkovi. Celkový dojem: 15 %. Plně se shodnu s uživatelem Premiere_. Strhující mystika pro ty, koho 'tyhle věci' zajímají. Pro ostatní asi jen hysterická a nedotažená love story. Jenom nechápu, proč, stejně jako řada dalších, dal po takovém komentáři 3*. Nejspíš to pro něj byla ta strhující mystika. (09.04.2012)

Mačka má údajne deväť životov, Anna i viac. Čím by sa však dala táto myšlienková hypnóza zhrnúť v kontexte cieľovej pointy? Čo charakterizuje? Strach, útrapy, podvedomie sa miešajú v klasickom životnom štandarde medzi bežné náladové zvyklosti, čo prihára do samotnej konfrontácie obrovskú psychickú záťaž. Problematika fyzického a duševného odhalenie vyviera zo všetkých psychologických častičiek najväčšmi. Ako inak sa dajú vyberať úlomkovité časti pocitov medzi polovedomý kontrast? Medemovi sa v tomto smere podarilo vytvoriť symetrickú atmosféru, v ktorej si dopomáha extrovertným scenárom. Rovnako i dvojzábery sú prevedené v citlivej montáži viacexpozičných parafrázach životného osudu. V niektorých hudobno-vizuálnych zložkách nostalgie som si spomenul na Mulholland drive, i keď tu sa viac cestuje a tématický koncept pojednáva o niečom inom, i tak si táto európska vecička rozhodne zaslúži pozornosť i širší rozbor analýzy! (08.04.2015)

Medem často balancuje na hranici klišé. Stejně jako na hranici srozumitelnosti (alespoň pro mne). Přesto je i další snímek, ne nepodobný těm předešlým, zajímavý. Nejen stránkou formální, která je jako vždy vypiplaná, ale i sdělením - to však mohlo být na jednu stranu jednodušeji podané a na stranu druhou komplikovanější. (06.06.2010)

Julio Medem natočil po dosti erotickém Lucía y el sexo (což byl jediný film, který jsem od něj viděl) příběh o dívce Aně, která v sobě má víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Postupně se totiž dozvídáme - v průběhu filmu je děj odpočítáván od 10 k 1 z důvodu navození hypnózy, která ve snímku hraje důležitou roli - že Ana v minulých životech (či v myšlenkách jiných žen) mnohokrát zemřela nepřirozenou smrtí. Z původně zajímavých hypnotických sezení však na povrch začne vyplouvat otázka, zda tyto ovlivní i současný Anin život - zda jsou události minulé similární těm současným..? Režisér nám zde naservíroval artovou lahůdku, která asi nebude pro každého, ale pokud se jí poddáte, tak se vám - i když trochu hořce a smutně - odmění. (05.08.2009)