Autíčko s červeným srdcem

Jeden ze starších pozapomenutých Večerníčků, který bůh ví proč ČT už 11 let nevytáhla z archivu. Nebylo to žádné veledílo, ale mně se to celkem líbilo. Stejně jako Karlosovi, i mně se matně vybavuje jen ten příběh o závodech. Myslím, že tam byl nějaký "černý závodník" který podváděl. A ještě mi utkvěla v paměti říkanka, kterou každý díl začínal: "Jede Toník v autíčku, po zeleném chodníčku. Jede, jede do pohádky, jede tam a zase zpátky. Kdo pojede s ním?" (27.11.2007)

Vskutku pozapomenutý večerníček o autíčku a jeho klučičím kamarádovi se tváří jako velice pohodová zábava, ale na mě působil vždy trochu smutně až depresivně. Jistě k tomu přispělo i nezapomenutelně zvláštní vypravěčství Taťjany Medvecké. Je to už nějaký pátek, co jsem večerníček viděl naposledy, ale vždy mi bylo milého a dobrosrdečného autíčka líto, mám pocit, že kluk se k němu nechoval vždy hezky a já se nikdy nechtěl chovat ke svým milovaným hračkám stejně. I když se to ne vždy dařilo. Každé zapeklité dobrodružství s morálním problémem však nakonec dobře dopadne i proto, že citlivé a přátelské autíčko má srdce nejen na kapotě. Báječné a zcela nezávadné podívání. (18.12.2013)

Tak snad poprvé v tomto století o prázdninách čt vytáhla tento večerníček z archívu a připoměla tento večerníček dětem. Nějáký hacker dal tento seriál na uložto a když jsem si to stahnul, tak jsem zjistil, že tento večerníček byl opravdu pozapomenutý neprávem. Je to kouzelný večerníček, který sice není tak akční jako Pat a Mat, Káťa a Škubánek apod., ale je to milé a dost dobré. V záplavě Bakuganů a Pokemonů by to mohlo být osvěžení pro dnešní mládež. (17.04.2013)

Milé. Nie príliš akčné, nevhodné chovanie protagonistov je na konci napravené, všetko dobre skončilo a človek mohol ísť po pozretí s kľudom spať. Zásluhu na tom mal aj príjemný hlas pani Medveckej. A aj keď je to o aute, je to tak nejako babské. Najskôr to bude tvorkyňami.  Dokonca aj môj autistický potomok to má rád, a to 90% večerníčkov môjho detstva odzíva. (21.05.2021)

Kouzelný a tak trochu neprávem polozamenutý večerníček z mých raných dětských let o jednom klukovi a jeho bílém autíčku s červeným srdcem na kapotě v sedmi krátkých příbězích. Tuším že i ten kluk měl to srdce a to sice někde na svém tričku. Nic podstatného se mi nepodařilo zjistit, komentář Taťjány Medvecké ani Skoumalovu hudbu si v tuto chvíli bohužel už nevybavím. Nicméně dodnes si vzpomínám na docela pěknou animaci od Evy Višňákové a na jednu z těch sedmi epizod která nesla název "Závody". Co se mi podařilo zjistit, tak to sice to že v TV to běželo naposledy asi před zhruba deseti lety. Chtělo by to asi reprisovat přeci jen častěji... (21.04.2007)