Tetro

TETRO je Coppolovym návratem k nezávislým artovým kořenům. Jako by se tímhle kouskem snažil navázat na RUMBLE FISH. Stylově se mu podobá, ale bohužel není tak emocionálně silný a poetický. Každopádně tím dokázal, že ještě stále nepatří do starého železa. (26.09.2018)

Francis Ford Coppola na svoju 70 -ku uz netoci take dobre filmy ako kedysi v 70. a 60. rokoch. Tetro nie je apriori spatny film, deje sa toho tam relativne dost, len jeho problem je v tom, ze sa utapa v sedivom, sivom priemere. A vyrazny problem je ten, ze nema ani jeden sthujucejsi moment ani 2 -3 zapamataniahodne sceny. Rezia je priemerna, Ford Coppola /Apocalypse Now, Kmotr 1,2,3/ uz je asi definitivne za zenitom. Co je ale dobre, je to, ze emocie su davkovane presne po davkach, a hybu s filmovym diviakom pred PC len pomaly, sympaticky posobilo aj striedanie cierno-bielych a farebnych pasazi. Urcite to nie je film pre vsetkych, a hlavne nie pre uzivatelov typu Verbal, StuntmanMike, mzss pripadne Lateef. Herci su na urovni, hlavne Alden Ehrenrajch /Lovci Duchu/, ale vyborny bol aj Vincent Gallo /Mafiani 1990/. Som sice obcas artovy hnedopich a pozersky dementalny artovy pi*us, ktory sa rad vrta v arte /teda ludovo povedane po otvoreni zumpy sa necham ovanut tou nezamenitelnou aromou a jo, jo, aj ja obcas hladam v zumpe to najmensie, najvonavejsie a najsympatickejsie hovno/ - no ale balet, tak to bolo prilis uz aj na mna. Tak toto teda ne, balet ma nebavi, a to tak, ze velmi! Sympaticky bol na filme ale ten fakt, ze aj rodinna minulost vie byt tryzniva a bolestiva - asi tak ako tryznivy je sam zivot. 65 % (15.03.2016)

teatralne (29.06.2010)

Není to tetro - italsky pochmurný - film, příběh, je to latinská divadelnost říznutá italským a americkým filmem 50. let. Po Havlovi a Malickovi další živý mrtvý mistr se svým osobním testamentem. Kamil Fila to vystihl naprosto přesně: "Tetro představuje esenci tzv. stařeckého filmu - díla zasloužilého umělce, který z piedestalu chce šířit velká moudra o životě, má v malíku formální stránku, jen oslovuje stále menší publikum. Především úzkou skupinu cinefilů, která věří v koncept „autorského filmu" a hlavně „osobního zrání." (konec citátu). Totéž sděluje banner, který překročuje Bennie na začátku filmu: “The wind sweeps the road. You cannot go back”. Fotografičnosti filmu musím s velkou nespokojeností vytknout, že jediný dokonalý záběr na jakýsi mlýn se stromy byl totálně zmrvený řadou zaparkovaných aut. Pouhé duo. (10.10.2011)

Přepsáno v srpnu 2019. Tetro patří k tomu zajímavějšímu, co Francis Ford Coppola ve filmovém světě stvořil. Tetro je jeho intimní interpunkcí životního i pracovního dozrávání. Staří je v mnoha ohledech schopné zásadního smíření, uvědomuje si malichernosti s krutými následky, otevírá staré rány bolestí lidské duše, odpouští a sám žádá o odpuštění. Základnu vztyčil v důvěrně známém světě kultury a umění, melancholicky pozoruje zdeformované vztahy a zmatek ublížených niter, touží se dobrat porozumění a tiše zuby drtí kapky slz. Herecká stránka jde narušeným vnitřním světům vstříc, pochyby lze snad mít o zvolené vizuální stylizaci, je příliš schématická ve snaze po dosažení působivějšího efektu. Hlavním objektem zájmu je Angelo 'Tetro' Tetrocini (velmi zajímavý Vincent Gallo), muž s rozervaným srdcem, úzkostí a vzdorem. Minulost je plná bolesti a přervaných svazků, vzpomínka se bojí trápení, přesto je jedinou cestou k vykoupení. Rozervanost je důsledkem pocitu vlastního selhání, nezvaná cesta do uzlu nitra je rituálem obrození. Umělecká tvorba je navigačním přístrojem v tíze úzkosti. Hlavním hybatelem obrodných procesů je Bennie Tetrocini (pozoruhodný Alden Ehrenreich), mladší Angelův bratr, nadšený ze vzájemného shledání po dlouholeté odmlce. Otázky narážejí na vznětlivou hráz odporu, ale stále přetrvávající vzájemné příbuzenské pouto je silnějším pudem ke společnému sebeurčení. Hlavní ženskou postavou je Miranda (velmi zajímavá Maribel Verdú), Angelova životní partnerka argentinské etapy života. Je laskavým prostředníkem při obnovování zpřetrhaných vztahů. Důležitou postavou vášní je Carlo Tetrocini (dobrý Klaus Maria Brandauer, též v roli svého staršího a mnohem méně úspěšného bratra Alfieho), Angelův otec, slavný a uctívaný dirigent a hudební skladatel. Úspěch má sklony k nadutosti a přezíravosti, soukromí nemusí vždy naplňovat všechna předpokládaná očekávání veřejnosti. K výraznějším postavám patří také Alone (výrazná Carmen Maura), nejvlivnější argentinská literární kritička a bývalá Angelova mentorka psaní. Nenaplněnost předpokladů se nikdy neodpouští, ikona musí mít pevnou půdu pod nohama. Z dalších rolí: Angelův blízký kamarád a provozovatel malého buenosaireského divadýlka José (Rodrigo De la Serna), jeho manželka v bouřlivé harmonii bytí Ana (Erica Rivas), Mirandina mladá, energická a zvědavá neteř Maria Luisa (Sofía Gala), snaživý divadelní dramatik Abelardo (Mike Amigorena), Angelova matka a slavná operní pěvkyně Angela (Adriana Mastrángelo), teta Marie Luisy a herečka bez studu Josefina (Leticia Brédice), či Angelova dávná láska mládí Naomi (Ximena Maria Iacono). Tetro patří k nejosobnějším filmům veleslavného amerického filmaře jménem Francis Ford Coppola. Vizuální stylizaci sice stále považuje za vrchol umění, přesto se mu překvapivě daří dotknout se nitra. Rozervanost lidské duše na Coppolův způsob patří k uspokojivějším filmovým zážitkem. (20.09.2012)

No, tak tohle byla sračka jedna báseň. Nevim, co to na nás Coppola zkouší, ale tohle mu prostě nesežeru. Má to byt umělecky a vypadat to jak nějakej italsko-španělskej art film nebo co? Ta černobílost to možná někomu evokuje, ale mě né. Ten děj zasazenej do Argentiny, točící se kolem spisovatelů, divadla a nějaké smetánky, tomu taky odpovídá, ale kua, na to já nejsu zvědavej a můj mozek na to není stavěnej. Navíc do role Bennieho někde vyhrabali herce, kterej mi silně připomíná cápka Di Capria (zamlada) a to jako hodně. V podstatě jsem se na to dival jenom kvuli Coppolovi a Vincentu Gallovi, ale oba zklamali na plné čáře. Prostě film uplně o ničem, zbytečnější než papežovy prsteny... (20.07.2014)

Bezchybná režie pevně vede silný scénář k parádnímu filmu. Coppola opět ve výborné formě. (19.06.2011)

Strašně nudné a nereálné, vypnuto v 35. minutě (16.07.2022)

Každý film Coppoly je už od "Kmotra"velmi očekáván.To je samo o sobě slušný tlak,ale myslím,že ve svém věku už je to Coppolovy jedno a může si točit co chce."Tetro"je další z řady neobyčejně-obyčejných počinů o cestě za hledáním minulosti a svého já.Film je zejména po technické stránce velmi precizní.Je dokonale a přesně nasvícen a každá scéna má svou hranici a smysl.Stylem vyprávění občas připomíná divadlo.Režisér při vyprávění mění barevné podání-od úplně barevného filmu až po úplně černobílý(mezitím je celá škála filtrů a tónů)a také formát samotného filmu.Vše má svůj smysl a řád.Vyznění samotného příběhu už pro mě bylo slabší-chvílemi jede silně dopředu,chvílemi přešlapuje na místě a chvílemi se úplně ztrácí.Režisér měl zřejmě velké"úmělecké"ambice,které(alespoň u mě)zůstaly nenaplněny.Po polovině filmu se vyprávění místy promění v celkem slušný chaos,kde děj prchá všemi směry,ale vlastně neví kudy kam."Tetro"je vlastně realistické drama s groteskou uvnitř sebe,jehož inspirace je všude,kam se podíváme-od černobílého filmu,přes klasiky 40,50 a 60-tých let,až po neorealismus,jako takový.Závěrečná pointa film spíše ještě kazí a taky bych film trochu zkrátil,protože některé scény jsou zbytečně dlouhé a roztahané.Je vidět,že Coppola pořád umí,ale přijmutí tohohle filmu asi nijak zvlášť příznivé u většiny nebude.Záleží na vnímání jednotlivce,stavu mysli a emotivním citění světa kolem sebe.Pro mě tam bylo pár velmi dobrých scén-zejména v první polovině,ale celkově dávám po chvilce přemýšlení lehkých 55% a jdu si prohlížet staré černobíle fotky. (18.05.2011)

Coppola se pokouší o vysokou kulturu v době, jejíž témata i výrazové prostředky se s vysokou kulturou míjí. Vytáhnul na světlo oidipovský mýtus a nechal ho promluvit v nebývalé naléhavosti a síle. (19.12.2011)

Pochmurný snímek, který mě bohužel brutálně nudil. I přesto z něho vyzařovalo něco, co naznačovalo, že jde o umění. Nejsem si vůbec jistý tedy jestli bylo či ne. Rozhodně Coppola netočí všechny filmy na jedno brdo a snaží se přijít s něčím novým a nemusí se to vždy povést. Pro mě 50% (06.09.2012)

Pomerne ťažko stráviteľný snímok od Coppoly. Nie som si istý, či to čiernobiele prevedenie bolo v tomto filme na mieste. Tetro rozhodne nepriláka masy ľudí, no kto si rád pozrie prácu zaslúžilého legendárneho režiséra sa poteší. Trochu by som ubral na dĺžke filmu. Možno je to mojím vekom, no nedokážem tomuto filmu dať viac ako 3*. (20.06.2011)

Francis Ford Coppola je prekliaty režisér. Prekliaty je preto, lebo začal svoju kariéru obrovským veľkofilmom The Godfather. To znamená, že každý jeho ďaľší film je meraný úspechom krstného otca. Snažil sa počas rokov stále sa prekonávať a svojmu publiku vyhovieť. Raz si ale povedal: „DOSŤ !“ a spravil si pauzu. Potom sa rozhodol venovať sa filmom pre vlastnú zábavu , a robiť nezávislé filmy. Jedným z nich je Tetro. Slovami Niktora, Coppola nadobudol dych. A aký bol ten dych obrovský !____Na snímok Tetro som sa pozeral s otvorenými ústami, získal si ma po prvej minúte, a nepustil dokonca. Herci boli úžasní. Réžia výnimočná. Coppola sa rozhodol pre čierno-biely formát a menšie dramatické (divadelné) vložky, ktoré boli občerstvujúce a boli výborné pre dynamiku filmu. Tanečné vložky, ktoré prerozprávali niektoré sekvencie života Tetra boli dychberúce.____Rodinné drámy boli vždy jeho špecialitou. Taliani proste vedia, že čo pre človeka znamená La Familia. ____Potom, čo som dopozeral film, mal som chuť znížiť hodnotenie všetkých snímkov roku 2oo9. Podľa mňa, najlepší film ! (videné v BurgKino Wien, 11.01.10, 3 hodnotenie, 2 komentár) (11.01.2010)

Francis by se už na film měl vykašlat. Zjevně neví, co chce točit, jen chce všem něco zásadního říct. Tentokrát se mu to podařilo o něco lépe než minule, ale stále je to spíš urážka jeho předchozí tvorby. V první polovině je ještě vidět určitý cíl, plán a úmysl, jenže od poloviny se to veze na totálním chaosu myšlenek a stylů. Celý film se Coppola rozhoduje mezi divadelní či klasickou stylizací, takže každou chvíli film vypadá jinak. Některé dialogy jsou vysloveně komické (nechtěně), celý scénář je řadou poslepovaných myšlenek a výkřiků, občas zřejmě hrála roli improvizace. Gallo navíc není žádný velký tahoun a Ehrenreich zoufalým napodobování Capria některé scény úplně zabíjí. Sofía Gala je sice hezká, ale její role je tak scénářem pokroucená, že jí nezbývá, než se svléknout, aby na ní divák nezapoměl. Brandauer je naštěstí takový rutinér, že si ublížit nenechá. Co vlastně chtěl Coppola říct, proč to mělo být tak osudové a komu to chce sdělovat, jsem prostě zjistit nedokázal. Jediné, co je zřejmé, že film mohl mít tak třetinovou stopáž - vše se zde opakuje třikrát; jednou se to řekne, jednou se to divadelně ztvární a nakonec si to prohlédneme ve fantazii jednoho z "bratrů." Závěrečné pointy a konaní raději nekomentovat, mohli bychom se dostat do odpadních hladin. Jako pozitivum lze brát černobílou kameru, jenž je precizní a s jejíž pomocí se dočkáme pár odkazů/citací a fakt, že o filmu se dá dobře diskutovat/přemýšlet o tom, co všechno mohl chtít autor říct (je toho přehršel). Drama jedné rodiny, jejíž kostlivci začínají lézt ze skříně, žel díky neobratnosti tvůrců se k divákovi dostanou jen úlomky kostí... 30% PS: Febiofest 2011 (30.03.2011)

Coppolovo prázdné rozjímaní nad černobílou fotografií a umělecký chaos, který drží ve snesitelné rovině šílený Gallo, Maribel Verdú a taneční a hudební argentinské náznaky ...Příběh mě nechal daleko za hranicí toho, co by se dalo nazvat nějakou účastí či zájmem...Mistr jednoduše stárne a není prostě každý jako Eastwood...Ty tři hvězdy jsou hodně matné... (03.07.2010)

Příběh nijak moc nezaujal, ale to co do toho "Francis Ford Coppola" dokázal nacpat se nedá přehlédnout.. Jeho styl je nepřehlédnutelný.. Bohužel si myslím, že díky příběhu bude tento snímek nedoceněn.. (24.10.2010)

Coppola pořád umí režírovat.A zatraceně dobře a stylově.Filmařsky naprosto přesné a bez nejmenších zaváhání,jen příliš chladné na to,aby se to mohlo rovnat režisérovým vrcholným počinům.Přesto je příjemné vědět,že režisér nejlepšího filmu,jaký byl kdy natočen,ještě pořád umí. (13.05.2011)

Mnoho (vizuálního) povyku pro nic! Takhle zpackaný film s „uměleckými“ ambicemi jsem neviděla, ani nepamatuji. Vlastně jsem se na Coppolův opus dodívala jenom proto, že jsem ještě doufala v nějaký spásný žánrový obrat na poslední chvíli. Říkala jsem si, že tolik samoúčelných a profláklých motivů, tolik zoufale patetických a stokrát provařených zápletek, tolik křečovitých dějových vycpávek a vykonstruovaných konfliktů-nekonfliktů, tolik wellesovsky se ksichtících černobílých záběrů v kombinaci s barvotiskovými varietními výjevy, tolik blikajících světelných pseudosymbolů a bombastických, groteskně nesourodých hovadin… nacpal Mistr do svého díla záměrně jenom kvůli tomu, aby se nakonec vychechtal divákovi a v závěrečné pointě učinil z nabubřelého paskvilu regulérní šaškárnu. Věčná škoda, že Coppola při přípravě Tetra nezhlédl Pytlákovu schovanku! Na druhé straně mám důvodné obavy, že i kdyby ji zhlédl, už by ji ve svém tristním duševním stavu nepochopil. (16.05.2011)

Coppolov komorný, osobný film s názvom Tetro mi vytvára paralelu s jeho oveľa skorším filmom The Conversation. Zatiaľčo v The Conversation sa zameral na zvuk, v Tetro je to obraz a svetlo a treba dodať, že sa s tým vypiplal dokonale. Nasvietenie scén, hra s tieňom, hrátky so zrkadlami, poňatie pochmúrnej súčasnosti v čierno-bielom vizuále a minulosti vo farebných spomienkach je časť toho čo na diváka zapôsobí počas sledovania. Motív svetla či "blikačiek" je silne prítomný, hlavnému hrdinovi akoby i pri spomienkach nedá dýchať, stále sa objavuje. Spomínané filmy majú charakterovo spoločnú hlavnú postavu v podobe nepreniknuteľného samotára. Na jednej strane geniálne paranoidný Hackman, na strane druhej outsider a zatrpknutý Gallo. Pri porovnaní výkonov víťazí jednoznačne Hakcman. Pri porovnaní filmov v globále víťazí starší kúsok, čiže 0:2 z pohľadu tohto diela. Tetro nevyvoláva patričné emócie počas sledovania a záverečný zvrat pôsobí veľmi lacno a ako kalkul našróbovaný na film umelo, aby sme to nejak ukončili. Ako divák viem prijať ponúkaný záver, ale viem aj posúdiť, že ma sklamal vzhľadom na vývoj snímky. (18.04.2018)

Film se pěkně rozjíždí, Vincent Gallo slibuje... ale pak se příběh rozdrolí, (když se seznamujeme s postavami ze čtvrti La Boca). Dost nesourodá a divně poslepovaná záležitost s pěknou fotografií a celkem charizmatickými herci, která se mnou ani trochu nepohnula. Kdyby se nejednalo o Coppolu, ale o začínajícího režiséra, hodnotila bych zřejmě líp. (28.07.2009)