Náklad 200

Změnilo se něco od doby Lenina, Čekistů a Stalina? Ne. Kdo je v Rusku ve službách státu, stává se automaticky pánem a když to je ještě člověk bez výčitek, stává se bohem. V Rusku se vždy razilo heslo "lidí je na světě jako sraček" a jestli se sem tam někdo ztratí, tak to se s tím musí počítat. Chvílemi mrazivá jistota, že spravedlnost nepřijde. Absurdní návštěva do bytu jednoho služebníka zákona. Jinak opět typicky ruský film - bezohledný vůči člověku jako tvorovi s citem. (28.09.2012)

Epický film plný atmosféry, ryze ruského světa plného svých specifik, které neznalý Evropan nemůže pochopit. Dějové linie několika nesourodých postav se v jistý tragický kratičký večer protnou a vytvoří se brutální sled událostí, které drží v rukou šílený policejní kapitán / úchyl / sadista / sociopat. Trochu v tom nacházím Palahniukovitý nevyhnutelný existencionalismus, trochu sadistický volný pád v podání Funny Games (1997). (28.10.2018)

Ačkoli mám k ruské mentalitě blízko, nacházím se po shlédnutí tohoto snímku v lehce schizofrenním stavu. Gruz 200 mi tu ležel více jak půl roku, než jsem se k němu konečně s plnou parádou odhodlal. Bohužel navzdory očekávání jsem byl ze začátku dosti zklamán. Postupem času jsem ale zjistil, že se nejedná pouze o samoúčelnou fresku zobrazující dobové Rusko osmdesátých let bez hlavy a paty. Gruz 200 je sice studený a odměřený jako ukrajinská přistěhovalkyně, ale tak jako ona i tento film skrývá jistý půvab, ve své syrovosti, emoční prázdnotě, ale v jistém smyslu i lidskosti. Možná se mýlím, když tvrdím, že většině západní společnosti nemusí přes svoji mentalitu nic říct, ale je třeba zajít pod povrch, pod tu chladnou slupku, za kterou se maskuje - tam se skrývají citlivé lidské příběhy. (29.01.2009)

Tak na takovou bizarnost jsem cekal hooodne dlouho a ani me moc neprekvapuje, ze prisla prave z ruske produkce. Neskutecne realne syrove vykresleni 'rudeho' prostredi osmdesatych let, spina a sed, mentalita a chovani lidi, zavareninove sklenice plne lihu protekajici hrdly ve me vyvolaly ty nejsilnejsi pocity odporu a nechuti. Patou * vybojovala nechutna flegmaticka matka krale perverzaku kapitana Zhurova... Otevreny konec bez obavaneho happyendu jsem jen uvital... Musim ale priznat, ze me par okamziku temer rozesmalo a to hlavne diky nehoraznemu soundtracku, ktery pusobi v nekolika scenach opravdu komicky... kazdopadne Balabanov umi. Se SSSR na vecne casy a nikdy jinak!!!! (26.01.2009)

Mám rád súčasnú ruskú kinematografiu, jej rozdielnosť a svojskú originalitu. Gruz 200 bol prvý film od Balabanova, ktorý som mal možnosť zhliadnuť a o deji som vopred nič nevedel. Absurdná snímka o absurdnej dobe začína pomerne nezaujímavo, no s blížiacim sa záverom sa stále viac zintenzívňuje príval scén, ktoré testujú divákovu únosnosť. Balabanov diváka nešetrí, zobrazuje strohú, šedivú ruskú realitu, bezcitné postavy a nezmyselné činy. Snímka, ktorá vás najviac pohltí ak o dianí vo filme budete vedieť čo najmenej, no taktiež snímka, ktorú mnohí zavrhnú so zhnusením v tvári. Najdesivejší je fakt, že vznikla podľa skutočných udalostí. (16.01.2009)