Náklad 200

Rusi majú zopár drsných a surových filmov, napr. Čekist, Kočegar, Čistilište...a toto je tiež extra trieda. Vojna v Afganistane frustruje spoločnosť, životná úroveň obyvateľsta upadá, dodržiavanie zákonov je niečo nereálne, spoločnosť je jedna besná svorka - loviť, zabíjať, kradnúť. A potom to vyzeralo ako v tomto filme.  Balabanov ako inak nesklamal i keď verchuška a generáli či už vojenskí alebo z FSB škrípali zubami. Rovnako ako pri Čistilišti, ale to už sme vo vojne v Čečni. (02.02.2023)

Nevím jak přesně popsat pocity z tohoto filmu. Možná nejpřesnější slovo je - překvapení. Děj je ze začátku velmi obyčejný a nezadá si s jinými dobovými filmy ale poté co se vydají koupit alkohol to teprve začne. Pomalu ale nenápadně se film začne potápět do větších a větších absurdit a kdyby film nebyl podle skutečné události, nevěřil bych, že se něco podobného může stát. Jinak je celý film jedna velká deprese. Nejvíce na mě obrazově působily záběry při průjezdu průmyslovou oblastí kde se střídala šeď ještě s větší šedí - to vše podbarvené optimistickou dobovou hudbou působí velmi kontrastně. A vlastně to ani moc o tom nákladu 200 nebylo. A zajímavý byl také závěr, který po domyšlení byl vlastně i celkem šťastný. (07.07.2008)

Pro konvenčního či citlivějšího diváka ujeté a šílené, pro nekonvečního či cynického slabý čajíček. Filmových výletů do pokroucených myslí či neradostných sociálních poměrů už jsem si přece jen užil celou řadu, někdy vážně míněných, někdy méně a někdy vůbec. Z těch nejkrutějších mne napadají z poslední doby např. Babovřesky, které splňují ta nejpřísnější kritéria sociálního filmu, která si člověk vůbec dokáže nastavit. Náklad 200 jde sice trochu odlišnou cestou, není tak, jak bych to řekl, od srdíčka, ale spíš od jiných orgánů, nicméně tak jako Babovřesky i Náklad dokáže svého diváka uspokojit a rekrutujete-li se z řad nekrofilních romantiků, tak i několikrát. (03.08.2014)

Tak na takovou bizarnost jsem cekal hooodne dlouho a ani me moc neprekvapuje, ze prisla prave z ruske produkce. Neskutecne realne syrove vykresleni 'rudeho' prostredi osmdesatych let, spina a sed, mentalita a chovani lidi, zavareninove sklenice plne lihu protekajici hrdly ve me vyvolaly ty nejsilnejsi pocity odporu a nechuti. Patou * vybojovala nechutna flegmaticka matka krale perverzaku kapitana Zhurova... Otevreny konec bez obavaneho happyendu jsem jen uvital... Musim ale priznat, ze me par okamziku temer rozesmalo a to hlavne diky nehoraznemu soundtracku, ktery pusobi v nekolika scenach opravdu komicky... kazdopadne Balabanov umi. Se SSSR na vecne casy a nikdy jinak!!!! (26.01.2009)

Film surový a drsný ako Rusko samotné. Citlivý výber “úchvatných“ interiérov a exteriérov, s ktorými úspešne kontrastujú songy made in CCCP 1984, dobre zahrané charaktery a príbeh, ktorý má hlavu aj pätu. Pomalé tempo úvodnej zoznamovacej sa polhodinky divákovi ani v najmenšom neodhalí, čo ho čaká po prvom výstrele a neskôr nepredvídateľný dej miestami naberá až neznesiteľné otáčky. Dá sa konštatovať, že film je silnou drámou s prvkami hororu vyrozprávaný štýlom bratov Coenovcov. Dávam 5 múch a robím dobre. (13.01.2009)