Antikrist

Těžké těžké, Larsi. Mám tě rád, často tě chápu, často tě chápat nechci a chci jen cítit, co říkáš obrazy, ale tentokrát... Kdyby si natočil krátký film ve formě epilogu, byl bych šťastný a zase bych tě pár let uctíval. Bohužel tys to natahoval jako gumového hada, který se po půl hodině stál sám sebe opakující ódou na deprese, noční můry, pohled na chápaní ženy mužem i na své obavy. To vše je skvělé, vizuálně krásné a chvílemi opravdu silné. Ve třetí části však upadáš do vod, z kterých ses nedokázal už do konce filmu dostatečně zvednout a ukázat mi důvod, proč neobdivovat jen tu první část... a tak to asi i zůstane. Přitom to mohlo být tak silné a působivé, ale zůstane to pouze autorské a osobní. A ti dva vynikající herci, jsou už jen ozdobou na vánočním stromě z loňských Vánoc. Nemůžu se ještě zbavit dojmu, že žena, která by skrze své sexuální prožitky přišla při tamto aktu o dítě by se pak neustále milovat nechtěla:). Larse to vidí jinak. PS: nečekejte horor, ale ani něco nechutného. Larse je prostě svůj... V dobrém i ve zlém, stejně jako manželství. PPS: Trhl Larse počtem zpomalených záběrů Gibsonovo Umučení Krista?:) (08.01.2010)

Za takovouhle šíleností může stát jedině pořádnej Magor. Ale kdo jím je? Že by snad Muž? Ne, ten ani náhodou. Chudák se pouze snaží pomoci své manželce, která mu na oplátku rozdrtí genitálie a k noze přišroubuje brusku. Že by to tedy byla Žena? Také ne. Pro ní by byl tento přívlastek pochvalný, neboť ona je maximálně pošahaná kráva, které svou demenci maskuje řečmi o Satanovi a trojici bezdomovců. Tak kdo je teda ten Magor?! No přeci pan režisér! Normální člověk by do jednoho filmu nedal ukecanou lišku, nesmrtelnou straku a dítě se sebevražednými sklony. Žádné intelektuální poselství, ale pouhá vizuální masturbace (někdy i doslovně) na téma "Ženy jsou svině". Lars von Tier oficiálně zešílel. Výlet do "Bububu lesa" si sice nezaslouží, ale svěrací kazajka by mu určitě sedla jako ulitá. Vidět to podruhé nechci. Buď bych usnul nudou nebo se poblil znechucením. (18.01.2010)

Zbytečně dlouhý a tudíž i nudný surrealistický film. Andaluskému psu nesahá ani po kotníky, hlavně proto, že ten má jen pár minut:) a chrlí nápady jeden za druhým. Antikrist oproti tomu začíná jako psychologický horor a trvá to více než hodinu, než odhalí svou pravou tvář. To se pak divák nestačí divit, co všechno na plátně neuvidí. Jenže ve výsledku si z filmu vůbec nic neodnese.... vůbec nic. Lars von Trier je velmi talentovaný režisér, ale jeho psaní by mu měl někdo korigovat. (Já vim, to je blbost. Prostě by se sám měl mírnit a necpat své démony divákům). (05.01.2010)

Smutek není nemoc. Je to přirozená, zdravá reakce. Nedá se jen tak odstranit. Ani se nesmyje! PROLOG neponechá nikoho na pochybách, že L.V.Trier je stejnej úchyl jako dřív. A v tomto filmu zajde ještě dál. BÍLÉ PRÁDLO, BÍLÝ SNÍH, SEX, VÁŠEŇ, VÁŽNÁ HUDBA, TRAGÉDIE. A i když by se to mohlo zprvu zdát, tak ani náhodou netočí filmy pro normální lidi. Nepřekvapí, že KAPITOLA 1 předvede ŽAL. Samozřejmě neobvyklou formu. Fyzioterapeutické dialogy mezi mužem a ženou. Obrazy plné nápadů a všechno je tak, jak Trierovy příznivci znají. ZJISTÍME ČEHO SE BOJÍŠ! Mrazivé dialogy, které spolu s obrazy přenášejí podivnou atmosféru do obýváku. Protože STRACH SE DOSTAVÍ TEHDY, KDY SE MU ZACHCE. KAPITOLA 2 je o BOLESTi. Záběry lesa jak z přírodopisného filmu, zakončené morbidností. PŘÍRODA JE SATANŮV CHRÁM! KAPITOLA 3 předčí předvedeným ZOUFALSTVÍm vše doposud viděné. Scény pro otrlé a zjištění, že W.Dafoe jako terapeut totálně selhal. V KAPITOLE 4 očekávám příchod TŘÍ ŽEBRÁKŮ. A HŘÍŠNOST BUDE POTRESTÁNA! Není mi dobře ,,po těle“. Regulérní psycho horor o jakém si mnoho tvůrců tohoto žánru může nechat jen zdát. Co dodat? Snad jen, že Ti, kteří doposud tvorbě L.V.Trier nepřišli na chuť, to budou muset zkusit asi až příště. A já si dám repete! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** Víte že? Ve filmu je taktéž česká stopa? Třebaže zvířecí. (24.10.2009)

Tenhle film je asi stejně hororem jako Bergmanův Čas vlků. Ohromující metafora rozkladu muže a ženy využívá satanských propriet jen k podtržení tradičního konceptu zla, jehož zdroj Lars von Trier provokativně umisťuje do duše ženy. V čase korektnosti je jeho téměř inkviziční rétorika zjevením z pekel, jenže, marná sláva, je podepřena naprosto dokonalou filmovou formou. Po suše divadelních inscenacích je tu zase Trier-estét, který se vyžívá v syrových obrazech "Ráje", v syrových studiích dokonale autentických herců. Nevím, co se odehrálo, že Trier zaměnil ženu obětavou za ženu satanskou, ale výsledné filmové dílo řadím jednoznačně mezi nejvíce strhující intimní dramata. Být pohoršen znamená jediné – nechápat. Antikrist není přízemní, přízemní je publikum, které se mu směje a odsuzuje ho. (23.11.2009)