Seirei no moribito

Dokážu pochopit většinu pětihvězdičkových hodnocení a jejich obhájení, ale sám se s nimi úplně neztotožňuji...Seirei no moribito je vizuálně vynikající záležitost...zvuk je perfektní, dabing je perfektní, hudba je skvělá, kresba je výtečná..tady není v ničem problém...ovšem v čem už problém vidím je samotný děj a postavy...co se týče postav, připadali mi nepříliš vyrázné, někdy chladné a nijak zvlášť vyvíjející se..s žádnou postavou jsem se neztotožnil, k žádné postavě jsem necítil větší sympatie a tím pádem mi bylo docela jedno jak která skončí nebo co se jí právě děje...co se týče dějové stránky , není nijak výrazná, není ani překvapivá a není nijak moc hutná...celková pointa je jak už tu někdo také psal nevýrazná...nechci tím říct, že děj je vyloženě špatný to určitě ne...ale opravdu povedené jsou v něm jen jednotlivosti. Zařazení mimo jiné i do žánru fantasy je také poněkud diskutabilní, protože fantasy prvků a scén je jak šafránu, vlastně nejsou téměř žádné...speciálně v téhle věci jsem čekal daleko víc...co říct na závěr? Seirei no moribito je technicky brilantní, dějově lehce nadprůměrný seriál na který se určitě vyplatí podívat (minimálně kvůli kresbě) ,ale moc dlouho si jej pamatovat nebudete a pokud ano, tak rozhodně ne kvůli ději...hlavně za vizuálno - **** (27.10.2010)

Kenji Kamiyama se po kyberpunkových, filosofických (a skvělých :-)) Kôkaku kidôtai pustil do něčeho úplně odlišného a vychází mu to parádně. Místo budoucnosti nacpané technikou se seriál odehrává v době, kde nejlepšími zbraněmi byly meče a luky. Zatím jsem shlídl jenom prvních pár dílů, ale už z těch můžu říct, že je to jedno z nejlépe nakreslených anime jaké jsem kdy viděl. Krásná hudba je samozřejmostí a jediné co mi tentokrát moc nesedí jsou písničky v openingu a endingu. (27.10.2007)

Vrcholné anime, u kterého chyby najít jen těžko. Mytologie světa Seireie je jedinečná a velmi propracovaná. Prostředí člověku učaruje už doslova v prvních sekundách seriálu. To vše za doprovodu nejlepšího soundtracku a animace, jaké kdy anime mělo (podle mě, samozřejmě). Hlavní hrdinka Balsa je ve středních letech, vyzrálá, moudrá žena, která je známá jako legendární bojovnice. Kvůli přísaze, že už nikdy nikoho nezabije a odčiní tak 8 lidských životů, které vzala, je nyní nájemnou tělesnou strážkyní. Oprava jejího kopí ji zavede do císařského města, kde se nechtěně připlete k incidentu, jenž bude znamenat zlom v jejím dosavadním životě. Z řeky zachrání tonoucího mladého prince Chaguma, a je tak přizvána císařovnou do paláce. Z jejího vyprávění se Balsa dovídá o skrytém pozadí incidentu a o tragickém osudu, který Chaguma postihl. V zoufalství je císařovnou tajně požádána, aby s princem utekla z paláce a stala se jeho strážkyní. Tím začíná jejich společné putování ve snaze čelit osudu, který jim byl přichystán. Vztah Balsy s Chagumem je velice citlivě a přirozeně vyprávěn. Oba se na začátku musí vypořádat s rolemi, na které nejsou běžně zvyklí - Balsa, legendární bojovnice, v roli ženy starající se o dítě; Chagum v roli vystrašeného, lehce rozmazleného prince, který musí vykročit do světa a zakusit život prostých lidí. Na nářky a stěžování není čas, protože jsou neustále pronásledováni císařskými vojáky, a jsou tak nuceni spolupracovat a naučit se spolu vycházet. Pomalu si k sobě hledají cestu a oba v sobě probouzí nové dovednosti a vlastnosti, o kterých předtím ani nevěděli, že je mají. To vše se ale odehrává na pozadí ještě mnohem epičtějšího a tragičtějšího příběhu, než by se zprvu mohlo zdát. Seriál je plný velice moudrých myšlenek a životních pravd. Jsou zde scény, které na člověka velice dokáží velice zapůsobit. Jedná se o velice vyspělé dílo a jeho hodnotu nemusí každý člověk odhadnout hned po prvním shlédnutí. Spousta věcí mě na Seireii nadchla až zpětně, potom co jsem viděl několik né tolik propracovaných filmů nebo sérií. Každopádně se jedná o klenot asijské tvorby, který by si neměl nikdo nechat ujít. Nejasnějších 10/10 jak to jen jde... a modlím se za to, aby Kenji Kamiyama natočil i pokračování (19.10.2008)

Seirei je zložitým, komplexným a do najmenšej maličkosti prepracovaným počinom. Ani jedna scéna v ňom nie je zbytočná, všetko má svoje presne určené miesto. Pomalý, lyrický spôsob rozprávania príbehu, úcta k všetkému živému, postupné, pomalé odhaľovanie postáv a ich minulosti, hľadanie odpustenie cez službu iným, hrdinstvo bez pátosu, láska bez srdcervúcich vyznaní, dostánie si povinnostiam, hľadanie rovnováhy a všadeprítomná taoistická filozofia. Viac japonskejšie (a snáď ani lepšie) by to už ani nemohlo byť. 10/10. (23.02.2008)

Guardian of the Sacred Spirit je žhavým kandidátem na anime roku, a to nejen díky skvělému, dospělému příběhu, který v sobě kombinuje fantasy s asijskou kulturou provázenou detailní animací a dobrým soundtrackem od Kenji Kawaie – OP a ED jsou naopak poměrně slabé. Celou dobu trvání seriálu mě překvapovalo, jak se seriál zaměřuje na zdánlivě bezvýznamné detaily všedního lidského života a lidské činnosti. Všechny tyto body spolu s poselstvím o rovnováze, o věčném koloběhu života, o nezabíjení a o tom, že největším zlem na světě je nevědomost, vytváří obrovský dojem filmovosti, tudíž mi nezbývá jinak nežli hodnotit 100 % (06.11.2007)