Šťastné míle

Tak konečně jsou v Austrálii! Ale jak se dostat z té zatracené pouště? Řekli jim, že za kopcem je autobusová zastávka, mezitím je nejbližší město vzdáleno několik dní pěšky. Každý z nich to řeší po svém. K tomu jim šlape na paty místní jednotka vojáků se špičkovým domorodým stopařem. Ví všechno, i to, kolik dnes bude stupňů. A jak? Protože to říkali v rádiu... (25.07.2007)

Vskutku neobyčejné, použitými prostředky skromně minimalistické filmové dílo, sice s tématem již dnes skoro všedním, ale rozhodně velmi nevšedně zpracovaným, sledujeme tak trochu tragikomický příběh několika utečenců, kterých se snaží uniknout ilegálně do zahraničí z jejich zoufalé životní beznaděje stále více a více, pak se právě oni snadno stávají obětmi nejrůznějších zprostředkovatelů a jen s vírou v jejich často nesplnitelné sliby podstupují značně riskantní a mnohdy životu nebezpečná dobrodružství, tak jako právě v tomto vyprávěném příběhu, kde je skupinka sice vysazena z rybářské lodi na vytouženém australském pobřeží, ale v tak veliké vzdálenosti od nejbližších hustěji obydlených oblastí, že jejich dosažení přes vyprahlou, nehostinnou pustinu bez nějaké další pomoci je naprosto vyloučené, právě na této počáteční kritické dějové zápletce se začíná celý příběh postupně rozvíjet, všem jde bez výjimky v neznámé krajině o život a jednoduché východisko z takové situace není dostupné, může pomoci pak jen osobní vůle, intuice, odvaha, schopnost chytře improvizovat, spolupracovat a samozřejmě mít k tomu všemu alespoň trochu nezbytného štěstí, i když se v některých, až absurdních událostech jakoby potměšile střídá s nepochopitelnou smůlou, stejně tak jako náhlé pocity naděje a zoufalé beznaděje pronásledovaných běženců, opravdu výborný film, lze ho jen doporučit ke shlédnutí a určitě ne jen jednou. (16.10.2012)

Mě se to moc líbilo. Mám moc rád velmi dlouhé filmy. Mám tak možnost sledovat každého hrdinu zvlášť. Nic není vynechané nebo oříznuté. Mohu si dokonce vybrat svého hrdinu a sledovat jeho příběh do konce. U některý byl sice konec dost rychlý, ale co zábava to byla. Jak rád bych se potuloval krajinou a byl pronásledován. Jak rád bych měl jen jeden cíl a né sto padesát, ale nejde to. Věčná škoda. (PS: film výrazně doporučuji) (02.06.2013)

Ať o tom přemýšlím jak chci, převládá u mě pocit nevyužitosti. Hlavně po emotivní stránce je to věčná škoda, protože námět byl parádní. Přišlo mě to jako kdyby se tvůrci nemohli rozhodnout zda to bude víc "ha ha ha" a nebo "tak to je drsný". Film se jmenuje Šťastná míle, jenže právě pocity štěstí jsem z toho necítil. Přišlo mě to jako film, kde herci v poušti moc dobře vědí, že po klapce naklušou na catering dají si ledovou tříšť a pak budou pokračovat v natáčení. Na drama málo dramatické a nulově emotivní, na komedii málo vtipný. Jako oslava skupinového chození na sluníčku výborný, jako film průměrný. (09.02.2019)

Lucky Miles mě zaujaly už krátkým popiskem na plakátu k filmu, což se mi delší dobu nestalo. Těšil jsem se na vzájemné setkání postav z různých světových stran, kultur či náboženství, to vše v atraktivním neutrálním prostředí schopném dohánět postavy k hranicím psychické i fyzické vyčerpanosti. Izolovanost herců v prostoru, byť velkém, se projevuje docela pomalu a místo očekáváného dramatického stupňování jsem si připadal jako na houpačce. To podpořil i závěr, který mě ne zrovna dostatečně uspokojil. Taktéž linie australských rangerů a indonéských rybářů dle mě trochu rušily, otázka zní, zda byly ve filmu opravdu potřebné. Celkově se však jedná o povedenou road-movie s komediálními prvky a absurdními situacemi. I´m going to Perth! (23.01.2008)