Nezvaný host

Pokud se jednou vrátím do svého domu, nečekaně obydleného Syřanem a Senegalkou, tak ze mě patrně bude vyrobena nějaká domorodá specialita dřív, než se stačím přihlásit o své právo na bydlení. To Walter měl větší štěstí. Nechtěli ho zabít, nechtěli ho sníst a nechtěli ho ani přivést na svou víru. Jen dostal možnost zabubnovat si na djembe a získat jistotu, že ještě žije. Bránici si přitom nikdo smíchy neurve a ani ta kritika amerického imigračního systému není tak ostrá, aby se o ni někdo pořezal, ale chuť jen tak si zabubnovat v parku při sledování tohoto snímku dostane asi nejeden suchar. (24.07.2013)

Otázka: Co udělá napružený, nepříjemný vysokoškoslký učitel, když v bytě, který mu patří, najde bydlet Araba a černošku? Odpověď: Ukáže své dobré srdce a nechá je tam přespávat i nadále, přičemž ho ani trochu nezajímá, jak se do jeho bytu dostali. ... Ano, opravdu snímek "k zamyšlení" ... (ale dál to emočně celkem funguje, tak aspoň těch 60 % dám) (29.12.2011)

Vtipně, chytře a bez paušalizování o ilegálních přistěhovalcích a Americe. Film spíše lidský než politický, spíše úsměvný než vtipný a spíše lehce než hodně nadprůměrný. Thomas McCarthy podruhé předvedl svůj talent napsat inteligentní film, který každý pochopí a z kterého si každý něco málo odnese. Někteří si do svých opuštěných bytů najdou podnájemníky, někteří vezmou bongo a půjdou se vyřádit do parku, někteří jednoduše ocení „normální americký film, který je o něčem“. 80% (08.07.2008)

Tenhle snímek Thomase McCarthyho toho "z pomocí bubnování" řekne více a vydá za tísíce plamenných proslovů na zasedání OSN, řešících otázku přistěhovalců. Pouze mám takovou výtku (ani ne tak k snímku samotnému, ale zejména tématu všeobecně), za to (pro mě osobně) hodně podstatnou.Ono to může lehce svádět (vypadat), že ti "špatní" (nechápající) jsou v drtivé většině případů místní (v tomto případě američané), ale opak je pravdou. Zkuste si žít v domě, kde vedle vás žije dlouhých 5 let komunita arabů, za celou dobu neprojeví snahu promluvit česky, hulení na denním pořádku, vynášení odpadu a udržování základ. pořádku jim zhola nic neříká a nechat poblíž volně pobíhat děti je téměř sebevražda. Podezíral jsem kamaráda téměř z rasismu, ale po mých dvou "návštěvách", jsem se mu musel chtě nechtě (ve světle již zmíněných skutečností) omluvit. Co tím chci říct?! Oni se nechtějí asimilovat.Neříkám, že rozhodně všichni, ale nic není v životě tak černobílé, vše má 2 strany mince. NE, opravdu nejsem rasista. Grázl může být stejně tak běloh, černoch, asiat, arab, eskymák a naopak. To není záležitost rasy, barvy pleti, víry...., ale otázka výchovy a hodnot. Jinak co se týče snímku samotného, vítám komorní vyznění, chválím Richarda Jenkinse a hudbu Jana A.P. Kazcmareka a i přes mé výtky vnímám snímek spíše v kontextu lidskosti než "politických souvislostí". Přesto, pokud si filmař vybere takovýto typ látky k zfilmování, musí počítat s určitým přesahem a tudíž komplexním srovnáváním..... (12.07.2011)

No vida, takový nenápadný film a jaký to skvost. Pomalu plynoucí dalo by se říct komorní drama, a přitom máte pocit, že to frčí jak v nadupaném akčňáku. Tohle je další z těch malých velkých filmů, které mám tak rád, jen si teď nemůžu vzpomenout na ty ostatní, protože mám plnou hlavu tohoto. Výborný scénář, režie i herecké výkony málo známých herců. Tohle je jeden z těch filmů, ke kterým se divák po čase rád vrací. (04.12.2011)