Reklama

Reklama

Lady Chatterley

  • Česko Lady Chatterleyová (více)

VOD (1)

Obsahy(1)

Málokdo ví, že kdysi tak skandální román D. H. Lawrence Milenec lady Chatterleyové měl dvě mladší literární verze. Režisérka si pro svůj film vybrala tu druhou, vydanou ve Francii pod názvem Lady Chatterley et l´homme des bois. Na rozdíl od adaptací britských, francouzských, amerických i od české televizní adaptace z roku 1998 (se Zdenou Studenkovou, Borisem Rösnerem a Markem Vašutem), jež vycházely z oné nejslavnější třetí verze, tato neakcentuje tolik sociální, společenské ani vypjatě erotické motivy, ale klade důraz na příběh vášně, z níž se zrodí osudová láska dvou osamělých lidí. Třiadvacetiletá Constance se provdala za důstojníka a majitele dolů Clifforda Chatterleye. Píše se však rok 1917 a novomanžel se vrací z války jako mrzák. Mladý pár se uchýlí na venkovské sídlo Wragby, vzdálené veškerému společenskému dění. A tam se osamělá, nešťastná lady setkává s hajným Olivierem Parkinem a vzplane mezi nimi vášnivý hluboký cit. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (34)

eileen 

všechny recenze uživatele

D. H. Lawrence se zcela jistě obrací v hrobě, o tom jsem skálopevně přesvědčena. Při sledování filmu jsem měla od začátku do konce pocit, že jak tvůrci, tak herci naprosto všech rolí knižní předlohu snad nikdy nečetli. Děj se v základní dějové linii sice neodchyluje příliš od knihy, přesto ale vyznívá úplně jinak, než by podle mého měl a v průběhu filmu jsem se nemohla zbavit dojmu, že jde o jakýsi studený, strohý dokument, který je rozsekaný do spousty malých částí, v kterých hlavní představitelé pouze chladně plní rozkazy řežisérky. Měla jsem to štěstí a nebo možná, vzhledem k tomuto filmu, smůlu, že jsem dříve viděla britskou verzi z roku 1993 a nemohu neporovnávat. Starší verze je naplněna city a vášněmi, což se o této nedá říci ani v nejmenším. Hajný Mellors (tady Parkin) je vznětlivý, vášnivý, energický a to Jean-Louis Coullo'ch rozhodně není, alespoň tady tedy ne. A Connie má být zpočátku nejistá mladá dáma svázaná konvencemi, nešťastná ve svém postavení, která ale s Mellorsem najde samu sebe a odhodí veškerý stud a pochyby a vrhne se do vášnivého vztahu se svým podřízeným. A u Mariny Hands jsem nic tomu podobné nezaznamenala. Neustále mi připadala jak malá školačka, která jen kulí oči a přihlouple se usmívá a nesměle cupitá kolem hajného. O siru Cliffordovi ani nemluvím, z rozmazleného, ukňouraného, věčně nespokojeného a sobeckého manžela tady nebylo v podstatě nic a jeho ošetřovatelka paní Boltonová zde neměla téměř žádný prostor, což je škoda. O Francouzích se říká, že jsou mistry v umění milovat. Po tomto "filmovém zážitku" o tom ale vážně začínám pochybovat. Zde je Angličané naprosto trumfli. ()

elle 

všechny recenze uživatele

Adaptovat román, jehož význam pro mnohé tkvěl v tom, že šokoval tématem a zpracováním, publiku, které snad již ani šokovat nelze, protože je přesyceno explicitními a zcela popisnými scénami je opravdu úkol těžko řešitelný. U této knihy asi stojí za to, vrátit se prostě ke čtení. A zjistím si zda je dostupná tato verze románu. Děj románu je dnes běžný - nespokojenost, nuda a z ní plynoucí nevěra - za kterou se "hrdinka/hrdina" ve své době "nově" nestydí - jen "svůj upřímný cit tají". Dnes běžné až to děsí. Mě celkem vyhovoval trochu netypický "hajný", který je úplně obyčejný, nejistý mužský a právě touto adaptací jsem se s postavou Parkina trochu smířila. Zatím jsem vždy viděla jeho postavu pojatou mnohem sebejistěji a agresivněji - ne nutně horoucněji. Lady Chatterley není právě hrdinka, s kterou bych dýchala. Podobně jako Bovaryová nebo Karenina(Karenina je ovšem literární klasa) mě její vzlety a pády mohou dojmout, ale soucit s její citovou/sexuální výchovou má své meze. Její tak trochu z dnešního pohledu tuctovost (myšleno pozitivně - citlivá, holčičí Connie) mi taky nepřišla marná. Přesto román opravdu stojí za přečtení. Nicméně děj a pocit knihy (i její politické pozadí a společenské klima té doby tato adaptace plně nevystihuje a je spíš formálně příjemným poklidným pokoukáním, formou, kterou jistě úspěšně prominu a celou žáležitost ochotně zapomenu. ()

Reklama

Cushing 

všechny recenze uživatele

Není to bez chyb, ale že je to vysoký nadprůměr mezi adaptacemi, o tom žádná. Ale hleďme na zdejší reakce: ode zdi ke zdi! Pro mě je ale paradox spíš v tom, že tohle je nejlepší filmová Lady Chatterleyová, jakou jsem viděl, přestože vychází z méně známé verze slavné, kdysi zakázané a pronásledované knihy. Jejího ducha vystihuje přesně (a D.H.L.. se zajisté v hrobě neobrací, naopak radostí tancuje kozáčka.) Ano, takto byly britské vyšší vrstvy zbavovány zbytků viktoriánství, když většinu už z nich strahala I. světová válka. Skvělý, citlivý, smutný, ne úplně tragicky vyznívající film. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

D. H. Lawrence má rád, především jeho delší povídky, z románů pak "Sons and Lovers" a "Women in Love", Román "Lady Chatterley’s Lover" nepovažuji za příliš zdařilý. Připadá mi, že se zde hodně chce, ale málo může. Podobně i tento film, kterému navíc chybí Lawrencův filosofický rozměr. Pozn. 1: I když s hodnocením od raroh ***** příliš nesouhlasím, uznávám že "Lišák" je téměř esencí Lawrencových představ o světě a jeho základě. ()

greetchen 

všechny recenze uživatele

Co mě na tomto filmu iritovalo nejvíc, byly neuvěřitelně dlouhé pasáže bez jediného zvuku - žádné dialogy, žádný hudební podkres, nic. 168 minut je navíc vážně přehnaná stopáž pro film bez nějakého výraznějšího děje a zajímavějších obrazů. Od adaptace skandálního erotického románu bych vážně čekala trochu větší vzrůšo. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (1)

  • Přestože si sníme odnesl několik cen César, u publika propadl. Producent snímku kvůli filmu dokonce skončil v exekuci. (skinny)

Reklama

Reklama