Zavraždění Trockého

Události kolem vraždy Trockého jsem znal z historické literatury, a tak jsem film při nejlepší vůli nemohl považovat za napínavý thriller, protože mě buď vůbec nepřekvapil nebo se v řadě detailů odlišoval od toho, co jsem vnímal jako historickou realitu. Producent si myslel, že stačí vzít atraktivní téma vraždy ikony radikální levice a do svého týmu přibrat tři velké filmové hvězdy a úspěch se dostaví tak nějak automaticky. S výjimkou úvodu, kdy je kamerou zaznamenán barvitý prvomájový průvod ulicemi Mexico City, jsem se v podstatě převážnou dobu nudil a film mě nedokázal strhnout. Romy Schneider je ve filmu zbytečná, byla jednoduše obsazená jako ženská protiváha dvou mužských hvězd. Burton je sice potenciálně jako Trockij zajímavý, jenže scénář mu předepisuje povětšinu času jenom sedět a vypouštět z úst sáhodlouhé frázovité monology, takže to zůstává pouze na Delonovi, coby agentu NKVD, a to je příliš málo. Kdyby film dokázal přenést děj částečně do Moskvy a ukázal Stalina a zákulisí rozhodování o Trockého likvidaci, byl by pro mě zajímavější. Vůbec je až s podivem, jak dokázal scénárista a režisér zabít takovou filmově zajímavou akci, jako by první atentát na Trockého, která je ve filmu ukázaná prakticky jako divadelní fraška. Ve skutečnosti se tehdy vypálilo několik stovek nábojů a dům byl jako řešeto. Dovedu si představit několikaminutovou napínavou scénu, která by diváka přikovala k sedadlu, reálný výsledek je ale spíš trapný. Celkový dojem za film, kterému chybí napětí a šmrc: 45 %. (26.10.2008)

Trockij jako osobnost mě velmi zajímá, tento snímek je ale velké zklamání. Jaksi režijně posrán, řekl bych odborným slangem. Burton to zvládá velice dobře, Romy přehrává a Delon to moc nezvládá. Korunu tomu nasadila hudba. V jedné scéně zní dokonce jazzrock! Trávníčkův dabing bývá excelentní, tady je odfláknutý. Kdo tedy byl Jackson bez "K" v pase?Nebude vás to moc bavit ... (19.06.2010)

,,Z DVANÁSTICH APOŠTOLOV BOL JUDÁŠ JEDINÝ ZRADCA, ALE KEBY SA STAL MOCNÝM MUŽOM, TÝCH ZRADCOV BY BÝVALO DVANÁSŤ." __ Proti Delonovi nič nemám, ale jeho tvorbu v zásade nevyhľadávam, Romy Schneider mám zafixovanú ako Sissi, ktorá ide absolútne mimo mňa a tak bol mojou pozvánkou na film iba Rišo Burton, aj to z dôvodu aby som si postupne skompletizoval jeho dielo. Záverečnú kapitolu Trockého života v Mexiku pozná viacej divákov najmä vďaka ,,Fride", kde sa zamerali predovšetkým na ,,niečo ako podanie ruky" , čo sa vzhľadom k tu ukázanej plnej oddanosti k jeho manželke zdá byť za vlasy pritiahnutou fikciou, zvlášť keď sme na začiatku upozornení, že tvorcovia poskladali príbeh pokiaľ možno čo najvernejšie skutočnosti. V tejto snahe sa im však nepodarilo vložiť Trockému žiadaný hlbší ľudský rozmer a väčšinu času pôsobí ako neosobná persona chrliaca zo seba rôzne marxisticko-leninistické poučky a ideály. Film ma teda príliš neoslovil, jeho prostredná časť je vo svojej nečinnosti takmer uspávajúca, obsahuje nezaujímavé vsuvky (nerozumel som šokujúcej scéne s mŕtvolou) a jeho depresívno-psychologický charakter podtrhuje disharmonická hudba pri ktorej dokonca v českej zvukovej stope zaznie za začiatku zvláštny jazzrock, čo bude však mýlka distribútora, ktorá sa v originále nevyskytuje a nahradená je o niečo príhodnejšou hudbou. Nerozumiem toľkej chvále na scénu z corridy, ktorá má v sebe len prostoduchý symbolizmus v mnohom poznačený trocha nevhodným názvom filmu. Najviac ma oslovil iba záver, ktorý správne uzatvoril celkovú chladnú a odmeranú atmosféru. Väčšina mojich obľúbených užívateľov hodnotí film podpriemerne a keďže toto dielo v roku 1978 ocitlo na 5. priečke medzi 50 najhoršími filmami všetkých čias, nevidím žiaden dôvod hodnotiť ho inak. (328. hodnotenie, 46. komentár k filmu) (27.08.2014)

Snímek je to bezesporu zajímavý, ale nemálo výtek adresovaných mu ve zdejších komentářích je zcela na místě. Především titulní postava je pojata až příliš v duchu vžitých stereotypů a i když řada Trockého myšlenek není nezajímavá, přemíra jeho úvah po chvíli začíná nudit. Celý děj na mne také působil poněkud zmateně, to je však zčásti dáno avizovanou snahou tvůrců nedomýšlet neznámá historická fakta - řada motivů pak zůstává jakoby nedořečená. Za největší zklamání ovšem považuji ztvárnění přepadení Trockého vily komunistickými agenty - jak už píše gudaulin, z této scény se dalo vytěžit daleko víc. Na druhou stranu, herecký projev představitelů hlavních rolí (zejména Alaina Delona) je nadprůměrný a spolu s výbornou atmosférou a sugestivním hudebním podkresem patří k výrazným kladům tohoto filmu, který určitě není špatný, ale od kterého jsem čekal přece jen víc. (07.03.2009)

"Hybnou pákou pokroku je pravda, a ne lež." Zní poslední věta legendární Trockého kritiky sovětského stalinismu 30. let Zrazená revoluce. Avšak, jak známo, lež má krátké nohy, ale rychlé auto - a nečiní jí tak větší problém získat do svých služeb nejednoho schopného zabijáka. Film Zavraždění Trockého však není žádnou rozpravou na téma "jakou cestou se má ubírat socialismus", ale meditativně-atmosférickým thrillerem, plným symbolů. Byla to zřejmě právě 70. léta, kdy Delon vytvořil nejlepší ze svých (psychologických) filmových rolí, a mezi nimi dvě v Loseyho filmech: vrah Trockého z tohoto snímku a pan Klein ve stejnojmenném titulu o čtyři roky později. Delonova tajuplná postava v Zavraždění Trockého dokonce jednoznačně dominuje nad Burtonovým Trockým, který je pojat spíš jako lehce čitelný mentorující stařec, zajatý melancholií. Nejlepší na Zavraždění Trockého je nicméně znepokojující střih, jenž nezapře svou inspiraci v Ejzenštejnově teorii dialektické montáže (která - ač zdánlivě dávno demodé - je zde aplikována velice elegantně a svižně). Symbolický obraz umírajícího býka při koridě je fenomenální. (25.06.2008)