Vlak s mlékem zde již nestojí

Boháč si může koupit šaty, jídlo, umění, i služebníky z celého světa, a udělat si z ostrova vlastní království. Jen věčnost, lásku a teplý lidský dotek si za peníze nekoupí, ač se o to snaží sebevíce. Může vytvořit jen iluzi věčnosti a tu obehnat nápisy Keep out či Beware of dogs. Jenže nic z toho anděla smrti nezastaví. Americké umění bylo vždy pro Evropana poněkud tezovité a polopatistické. Film bohužel nepracuje s divadelní metaforou a snaží se všechno vyslovit a hlavně vyjádřit tak, aby to pochopili "red necks" i v tom nějvětším zapadákově. Název hry byl změněn na jednoduché "Bum!", Taylor přehrává a rve kulisy (viz vzpomínka na jednoho z manželů), vila i s jejími obyvateli je primitivně bizardní (hlavně ten lilipután), a jen díky Burtonovu hereckému mistrovství je z filmu stále cítit zdravé divadelní jádro. Na jevišti to asi byl zážitek, ale film se stává spíše přehlídkou účesů a kostýmů speciálně připravených pro Elizabeth (v titulcích na závěr jsou výslovně uvedeni). Škoda. (23.10.2009)

Pateticky deklamované odumreté divadelné monológy. Strnulý kus - niečo ako verne adaptovaná divadelná klasika. Klasika, z ktorej sa zdvíhajú kúdole prachu a znemožňujú dobré dýchanie a uvoľnené myslenie. Celé je to zviazané v kŕčoch divadelných kostlivcov (pričom aj takéto inscenačné postupy je dobré z hľadiska všeobecného rozhľadu dobre poznať a za to patrí filmu plným právom hviezdička). Pre fanúšikov Taylorky a Burtona samozrejme povinná jazda. (22.11.2014)

Oblibeny film Johna Waterse, coz snad mluvi za vse. Maximalni umelecke selhani, ktere snad nelze brat jinak nez umyslnou komedii. I presto neco chybi k dokonale zabave - snad vice Noela Cowarda (nepochopitelne neoceneneho oskarem za nejlepsi zensky herecky vykon ve vedlejsi roli), ci vic Elizabethina daviveho kaslani, nebo vic Burtona v cernem pyzamu s katanou. (16.01.2015)

V Loseyho filme je bohužiaľ cítiť tú Williamsovu divadelnosť v každom zábere. Teda ani nie vidieť, ako počuť. Kamera je totiž krásna, film sa odohráva väčšinou v exteriéroch, režisér nám ponúka obrazové symboly. Lenže postavy prednášajú nie príliš prirodzené dialógy, ktoré sú pateticky divadelné. Neznamená to, že postavy nie sú psychologicky prepracované, ale sú takým tým divadelným spôsobom, ktorý sa do filmu až tak nehodí. Taylor a Burton sa snažia čo sa dá, treba povedať, že námet je pomerne originálny, takýchto antihrdinov, medzi ktorými je cítiť potrebnú chémiu, dokázali zahrať snáď len oni dvaja. Losey mal rád nekonvenčných hrdinov uzavretých v jednom priestore so stupňujúcim napätím a tento film chápem ako kombináciu jeho a Williamsovho štýlu rozprávania. Možno ale niekto film nazve Kleopatra v prítomnosti. (31.07.2014)

Z tvorby Tennessee Williamse dosud znám Kočku na rozpálené plechové střeše, Tramvaj do stanice Touha a Skleněný zvěřinec. Všechno vynikající dramatické texty, které znehodnotit filmovým zpracováním by znamenalo předvést neuvěřitelnou dávku neschopnosti. Předpokládal jsem, že i když si špičkový dramatik světového formátu vybere slabší chvilku, vznikne z toho scénář aspoň za tři hvězdičky, nehledě na to, že další ingredience vypadaly víc než lákavě. Mezi Elizabeth Taylor a Richardem Burtonem vždycky fungovala zvláštní chemie, navíc Elizabeth v tomhle případě hraje vlastně sebe samu, tedy zazobanou, sebestřednou, náladovou, panovačnou semetriku, takže se nemusela vlastně vůbec snažit a to herectví jí mělo jít samo od sebe. Přesto všechno z toho vznikla takřka nekoukatelná obludnost, kde jediná hvězdička je spíš za romantické kulisy středomořského ostrůvku se stavbou luxusní vily, na které si vyhrál architekt s neomezenou fantazií a rozpočtem. Bohužel je to sebestředné, přitažlivé asi jako návštěva patologie a strnulé jako tanec paraplegika. Kdyby to bylo jen zfilmované divadlo, mávl bych rukou, jenže to je zfilmované špatné divadlo. Vážně není co ocenit. Celkový dojem: 25 %. (17.01.2017)