Moliere

Pri európskych historických alebo životopisný je známe, že je silný surový realizmus (tak, ako to bolo-bieda, chudoba, choroby, hladomor a špina). Tento ma tú odľahčenú stránku, celkovo dramaticko - komediálne pojatí film (že by to urobili schválne) s hravou hudbou a farebne rozmanitým hereckým obsadením, kde sa pri tom človek skvele baví o spoznávaní jedného z najväčších dramatikov Francúzska. /75%/ (12.03.2016)

Hezká ukázka té věčné anglicko - francouzské žabomyší války. Angličané mají Shakespeara - my máme Moliera. Oni mají film o Shakespearovi, my budeme mít film o Molierovi. Až doposud vše v pořádku, ale ouha - my ten film o Molierovi okopírujeme přesně podle toho filmu o Shakespearovi. Osudy hlavního hrdiny se tedy v lehce humorné nadsázce a rozpustilém stylu vyprávění přímo prolínají s příběhem nejslavnějšího mistrova díla. Jenže dvakrát nevstoupíš do jedné řeky, takže Moliere je jen odvar ze Zamilovaného Shakespeara, a to po všech stránkách. Přesto dobře koukatelné, až na některá místa se divák nenudí. Nicméně vedle "nejdražšího francouzského filmu všech dob" (Mesrine) další z důkazů, že Francouzům ty filmy už nejdou zdaleka tak skvěle jako v šedesátých letech. (22.03.2010)

Mávala som taký dojem, že samotní Francúzi nevedia točiť dobré filmy, aspoň pre mňa poväčšinou nemali až také grády, pokiaľ sa na ich tvorbe nepodieľali aj iné krajiny (USA, či GB), ale po tomto malom skvoste som bola milo prekvapená, ako komédia síce neexcovala a ja som sa neváľala od smiechu na zemi, ale celkový dojem bol príjemný. Krásne historické interiéry a exteriéry dodávali akúsi eleganciu tejto francúzskej komédií. Pre niekoho len priemerný film, pre mňa - dalo by sa kľudne povedať - blažený zážitok. (07.12.2014)

Molière je vynikající kostýmní historický film, který v sobě spojuje prvky frašky a tragédie, tak jako Molièrovy divadelní hry. Oslovil mě svým humorem, nádhernou hudbou a také skvělými hereckými výkony (zvláště některé mimické kreace Fabrice Luchiniho v roli Jourdaina, u kterých jsem se doslova prohýbala smíchy). Konec frašky a tragédie Molièrovy divadelní hry končí na konec filmu, kdy se Molièr setkává z bývalou umírající milenkou která ho do konce svého života milovala. Vynikající film. (10.05.2015)

O muži, který poznal, jakou cenu má smích ... když svůj úspěch vykoupil slzami. Fiktivní příběh o nefiktivním herci a dramatikovi mně učaroval. Má v sobě něco ryzího a opravdového - stejně jako jeho hrdina ... dokonce i v těch chvílích, kdy klame své okolí - což je skoro pořád. Vyprávění někdy jen s obtížemi překonává nástrahy scénáře i režie, přesto vítězí na celé čáře svým přístupem k námětu. Hlídá si, aby jeho vtípky nadměrně neshazovaly ústřední postavy, tudíž neztrapňuje ani samo sebe - když podle vzoru Jeana-Baptiste Poquelina zdánlivě bez přípravy spojuje prvky pokleslé frašky, trefné satiry i velkého dramatu. (14.03.2014)