Reklama

Reklama

Kapitoly ze života slavného dramatika, které inspirovaly jeho tvorbu,... nebo naopak. Historický životopisný snímek Moliere je volně inspirován divadelními hrami Měšťák šlechticem (1670) a Tartuffe (1664) Jeana-Baptiste Poquelina zvaného Moliere. Čtyři nominace na francouzské výroční Césary sice neproměnil, ale na MFF v Moskvě 2007 získal Diváckou cenu a Fabrice Luchini Stříbrného sv. Jiří.
V roce 1644 je Molierovi (Romain Duris) teprve dvaadvacet let. Topí se v dluzích, pronásledují ho exekutoři, ale tvrdošíjně inscenuje tragédie, přestože se mu v nich ani trochu nedaří. Jednoho dne, poté co je uvězněn netrpělivými věřiteli, zmizí neznámo kam... Zámožný Jourdain (Fabrice Luchini) mu totiž nabídne, že za něj dluhy zaplatí, ale na oplátku musí Moliere využít veškerý svůj um a pomoci mu získat srdce jedné ovdovělé markýzy. Moliere přijímá a v převlečení za kněze se ocitá v Jourdainově paláci (natáčelo se na zámku a v parku Vaux-le-Vicomte) a snaží se svého hostitele naučit hereckému umění... (Česká televize)

(více)

Recenze (37)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

O muži, který poznal, jakou cenu má smích ... když svůj úspěch vykoupil slzami. Fiktivní příběh o nefiktivním herci a dramatikovi mně učaroval. Má v sobě něco ryzího a opravdového - stejně jako jeho hrdina ... dokonce i v těch chvílích, kdy klame své okolí - což je skoro pořád. Vyprávění někdy jen s obtížemi překonává nástrahy scénáře i režie, přesto vítězí na celé čáře svým přístupem k námětu. Hlídá si, aby jeho vtípky nadměrně neshazovaly ústřední postavy, tudíž neztrapňuje ani samo sebe - když podle vzoru Jeana-Baptiste Poquelina zdánlivě bez přípravy spojuje prvky pokleslé frašky, trefné satiry i velkého dramatu. ()

makakus 

všechny recenze uživatele

Hezká ukázka té věčné anglicko - francouzské žabomyší války. Angličané mají Shakespeara - my máme Moliera. Oni mají film o Shakespearovi, my budeme mít film o Molierovi. Až doposud vše v pořádku, ale ouha - my ten film o Molierovi okopírujeme přesně podle toho filmu o Shakespearovi. Osudy hlavního hrdiny se tedy v lehce humorné nadsázce a rozpustilém stylu vyprávění přímo prolínají s příběhem nejslavnějšího mistrova díla. Jenže dvakrát nevstoupíš do jedné řeky, takže Moliere je jen odvar ze Zamilovaného Shakespeara, a to po všech stránkách. Přesto dobře koukatelné, až na některá místa se divák nenudí. Nicméně vedle "nejdražšího francouzského filmu všech dob" (Mesrine) další z důkazů, že Francouzům ty filmy už nejdou zdaleka tak skvěle jako v šedesátých letech. ()

Reklama

DePompon 

všechny recenze uživatele

Výborne zvládnutý historický film na motívy života najslávnejšieho francúzskeho dvorného komika Moliera. Každá postava má svoj zmysel, film nenudí a naopak, tak, ako rozosmeje, dokáže i dojať. Hlavný predstaviteľ Romain Duris je charizmatický a na zoznam mojich nesplniteľných želaní som si jednoznačne pripísala barokovú divadelnú hru v podaní originálneho Jean-Baptiste Poquelina. Oceňujem nápaditú žánrovú líniu filmu, ktorá evokuje Molierove hry a to platí aj o milom divadelnom konci spred záverečných titulkov. Nedocenený počin, len toľko. P.S. Ach, opäť tá láska.. :) ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Rok 1658 a jeho " okolí " je nejlepším časem pro potulné divadlo. Komedie a frašky, to lidé milují. Jean - Baptista Poquelin zvaný Moliér chce však nějakou tragédii, leč jeho potulný spolek Illustre Théatre http://www.bookfayre.cz/books/item/9781104429867.html.cs s tím moc nesouhlasí. Děj filmu se přesune o třináct let dozadu a začne sledovat Moliéra v soukromém životě, který předcházel zrodu divadla potulného. Celý film je jedno velké divadlo bez dramatických scén. Jednu scénu však musím pozvednout. V 51 minutě proběhne mezi Moliérem ( Romain Duris ) a Jourdainovou ženou ( Laura Morante ) rozhovor " skrze zrcadla " , velice povedené a poutavé. CITÁT : Ať žije divadlo !!!!! ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Překvapivě příjemný a svěží historizující film, který nejen těží z Moliérových her, ale přesně a přísně dodržuje jejich stavbu příběhu a jistou tragikomičnost.   Vždy mne potěší skutečně dobře udělaný film. Myšleno po filmařské stránce protože je to umění jako každé jiné. A pokud dokáže někdo na filmové plátno převést divadelní hru v modernějším střihu, která navíc dodržuje všechna pravidla žánru i moliérovského pojetí, je to zážitek o to zajímavější.  Podobný film je sice určen široké veřejnosti, ale myslím kromě Francie jej široká veřejnost nemusí moc ocenit. Nestřílí se tu, nemá to dravý soundtrack, nemá to kymácivou kameru, a i když je střih docela rychlý, ne natolik, jako u moderních fláků. Navíc se zde hraje na skutečné emoce, které postavám přes jejich nadhled věříme. Vůbec herecké výkony jsou ozdobou tohoto filmu (s výjimkou Ludivine Saignier, která pode mne hraje stále stejně a samu sebe, asi jako naše Anna Geislerová) a představitel Jourdaina,  Fabrice Luchini, svou mimikou obličeje i gesty jen perlí. dokáže vyjádřit pošetilce, stejně jako náhle prohlédnuvšího muže. Podobný herecký koncert jsem neměl možnost ve filmech posledních let moc vidět, Příběh vypráví fiktivní osud Moliéra, než se stal slavným. Rád by hrál tragédie, ne komedie, ale divadlo je ve finančním úpadku. A tak přijme budoucí Moliéra nevýhodnou zakázku. Naučit herectví venkovského zbohatlíka, který tak chce zapůsobit na mladou dívku z místního vyhlášeného salonu. Přitom Moliéra začne přitahovat zbohatlíkova manželka... a vztahy se začnou komplikovat a každý musí nakonec obětovat kus sebe. A je otázkou, nakolik si z toho vezme ponaučení pro sebe a svůj život. Velkým kladem filmu jsou životné postavy. I když cítíme z celé realizace určitou nadsázku, frašku, humor, nikdy nepřesáhne hranice uvěřitelnosti a vždy je zed prostor pro určitý jemný psychologický vhled. Vynikající je i kamera, výprava a použitá hudba - nejenže neruší, ale dokonce dotváří atmosféru vyprávění, což je rovněž velký kus umění.Takže velice příjemné překvapení letošního roku, alespoň pro mne. Filmaři, kteří ovládají filmařské (a nejen to) umění, si zaslouží ocenit.  Žel, pro DVD samotné žádné větší ocenění mít nelze. Načíná je protipirát, dvě reklamy, tři plus dvě upoutávky, a až na jednu výjimku ty samé najdeme v hlavním menu, jinak nic tu nemáme. České podtitulky jsou na solidní úrovni, jen mne dere to neustálé používání nářečního a nespisovného výrazu "přeci" - a taky, když se plete 2. a 4. pád u zájmen - viz níže. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (2)

  • Snímek byl volně natočen podle divadelních her Jean-Baptiste Poquelina "Le Bourgeois Gentilhomme" z roku 1670 a "Tartuffe" z roku 1664. (Terva)
  • Natáčení probíhalo ve francouzských lokalitách Le Mans, Senlis nebo Paříž. (Terva)

Reklama

Reklama