Mučedníci

Scénář: Pascal Laugier .. Fritzlfactory na profesionální úrovni, ale nakonec ne tak velké martyrium. Řemeslně výborně natočené s perfektní dokreslující hudbou. Dramatickou stavbou děje se scénář nijak nepáře, od úvodu se něco děje a příběh postupně rázně mění polohy - sestupně, kdy religiózní motivy dojem patřičně srážejí. Místy jsem tak zaskřípal zuby, ale nijak razantně, byť nad ledasčím tradičně kroutím hlavou. ____ Dále možné spoilery: _ Různá náboženství přináší spousty pohádek o posmrtném životě – dobrých či špatných. Co rozkrývá tahle mučednická pointa? Prostě té vůdčí důchodkyni Anna řekla, že po smrti nic není! Nečeká naši duši nekonečné radování (nuda, ne?) ani nekonečná muka (taky nuda, protože přijde apatie a byl bys i ty trpitel, který si může vysnít ráj:-)). Prostě přijde jen klid (=nic). Tak si ta bába rovnou vystřelila mozek, protože konečně dostala relevantní odpověď a v kontextu nesmyslného mučení zjistila, že její dosavadní život postrádal smysl a nemá ho cenu dále prodlužovat. Že se nepodělí s ostatními je taková hořká pilulka pro pokračovatele (anebo jim tím naznačí, že je to „na druhé straně super“ tzn. oni se také postřílí a nebude žádných pokračovatelů tohoto nesmyslného experimentu). Stejně totiž nic nenajdou a nikam po smrti (kromě tlení ve studené zemi) nedojdou. __ Protože: 1) pokud by byl život po smrti super, dojdou tam nakonec všichni a že si ona zkrátí čekání bez prozrazení „pointy“ ostatním stejně nic neřeší. 2) pokud by byl život po smrti peklo, nechápu, proč by si tam akcelerovala cestu. Ještě že tyhle varianty neexistují ;-)) Tím pádem je konec pesimistický, pohádka se nekoná. Režisér asi bude taky naivně v něco pobožného věřit, proto tomu konci říká optimistický, ale není. ____ Slova jsou na nic, všichni lžou. (09.03.2009)

Velmi diskutující horor. A především nejde o mletou kaši jménem Divadlo Hrůzy. A I když neholdujete těmhle hororům a očekáváte podobný prvek zkuste to s MARTYRSEM - je o dost jiný. Místem brutální, sadistické a v obale surovosti, ale herecky perfektně zvládnuté a příjemně příběhově nepředvídatelné formě. Laugier nebude duševně v pořádku a jeho temnou stránku si určitě vychutnáte. (21.08.2012)

V třicáté minutě se divím, co na téhle obyčejné historce všichni mají. V šedesáté minutě začnu obdivovat masky a nepředvídatelný scénář. V sedmdesáté minutě ve mně začne hlodat. V devadesáté minutě sedím jako zasažená bleskem. Půl hodinu po skončení deprimovaně čumím do zdi. Hodinu po skončení se vzdávám, přiznávám, že něco takového jsem ještě v životě neviděla a jdu si to pustit znovu. Brilantní kus filmařiny. (06.03.2009)

Je to dosť dobrý horor. Má pomerne originálny príbeh, ktorý je dobre spracovaný a tak by mal zaujať aj náročného diváka. Jeho výhodou je, že často strieda jednotlivé typy hororu, ale našťastie aj dosť dobre, pretože by to mohlo mať aj negatívny účinok. A aj preto si tu prakticky každý fanúšik hororu nájde to svoje. Aj ked´ za začiatku ma prekvapovalo, prečo práve tento film je tak vychvaľovaný, pretože dosť pripomína viaceré podobné filmy, ale po čase sa už od nich začne dosť odlišovať až sa z toho stane veľmi zaujímavé dielo. Prvá polovica je miestami aj celkom napínavá, tak aj to sa cení. Násilných scén tu moc nie je, ale to aj dosť záleží na divákovi. Tým, ktorí majú radi horory a majú napozeranú aj súčasnú európsku hororovú tvorbu tento film určite nemôže pripadať moc brutálny. Ale tu to ani nevadí, pretože aspoň vidno, že tento film nie je len o násilí. Ale aspoň úvodná akcia s brokovnicou poteší. A určite tu musím pochváliť aj masky, pretože napríklad zdeformovaná postava z prvej polovice filmu alebo telo stiahnuté z kože vyzerajú dosť reálne. Herecké obsadenie hrá dôveryhodne a na moje veľké prekvapenie je aj sympatické, čo vo francúzskych filmoch moc zvykom nebýva. Koniec je veľmi vydarený, určite aj neočakávaný a poteší aj, že nie je úplne jednoznačný. Tohto filmu som sa aj mierne obával, pretože aj napriek tomu, že mám rád horory, tak som pomerne často sklamaný práve pri tých najvychvaľovanejších filmoch ako to bolo napríklad naposledy pri filme Inside, ktorý ma sklamal práve kvôli slabému násiliu, ale našťastie to sa v tomto prípade nestalo. Aj ked´ tento film nakoniec vôbec nesplnil to, čo som si o ňom vopred zistil, teda, že má byť veľmi násilný, alebo dokonca, že druhá polovica má byť pre diváka veľký psychologický teror a pritom sa podľa mňa na túto časť díva úplne normálne, ale to som si už aj zvykol na také názory ako, že aj Funny games má byť ťažko pozerateľný a pritom je to skvelá zábava. A tak nakoniec ma tento film zaujal svojou originalitou, prepracovanosťou a nepredvídateľnosťou, takže som aj tak spokojný. Objektívna kvalita filmu- 80%, film sa páči mne na 73%. (13.03.2009)

Komentář obsahuje SPOILERY. ___ Troufám si tvrdit, že zde ani tak nejde o onu pointu, která je předmětem řady rozborů a kritiky, ale o snahu o maximální identifikaci s oběťmi a mučedníky a o zprostředkování jejich pocitů divákovi. Lucii pronásleduje její staré, zjizvené já, díky kterému sama sebe nenávidí a východisko vidí v pomstě (násilí plodí násilí). Když poté zjistí, že to (jediné), co ji v jejím životě hnalo dopředu, není řešením, obrátí se definitivně sama proti sobě. Člověk, který se v dětství stane obětí takového zacházení, se není schopen zařadit do normálního života ani v případě, že se mu podaří uprchnout. ___ Poté sledujeme osud ztýrané oběti, která již tolik "štěstí" jako Lucie neměla a útrapami si prošla až do konce. Nutno dodat, že ani zde se nesetkáváme se samoúčelnou brutalitou; rafinované oslepení oběti má svůj smysl, jelikož bylo třeba vyjádřit, že se jednalo o nepodařenou transformaci v mučedníka, kde je jedním z kýžených efektů právě pohled týraného. ___ Díky Anně si pak projdeme vlastním procesem od začátku, včetně jejího postupného přerodu "pouhé" oběti v mučedníka. Tato finální část je zpracována naprosto fascinujícím způsobem; využíváno je tu opakujících se charakteristických zvukových motivů (sjíždějící žebřík, rytmické pohyby lžící při krmení), které samy o sobě působí mučivě, protože vytvářejí negativní asociaci s tím, co jim následuje. Oběť není schopná podívat se svému trýzniteli do tváře, proto tak neučiní ani kamera. ___ Stejně jako se Anna musela kompletně "vzdát" utrpení a přestat proti němu bojovat, aby dosáhla osvícení, musí i divák zaujmout stejný postoj k filmu, aby jej mohl plně vstřebat. ___ Kam se hrabe Fritzl. (27.09.2009)