Mučedníci

Scénář: Pascal Laugier .. Fritzlfactory na profesionální úrovni, ale nakonec ne tak velké martyrium. Řemeslně výborně natočené s perfektní dokreslující hudbou. Dramatickou stavbou děje se scénář nijak nepáře, od úvodu se něco děje a příběh postupně rázně mění polohy - sestupně, kdy religiózní motivy dojem patřičně srážejí. Místy jsem tak zaskřípal zuby, ale nijak razantně, byť nad ledasčím tradičně kroutím hlavou. ____ Dále možné spoilery: _ Různá náboženství přináší spousty pohádek o posmrtném životě – dobrých či špatných. Co rozkrývá tahle mučednická pointa? Prostě té vůdčí důchodkyni Anna řekla, že po smrti nic není! Nečeká naši duši nekonečné radování (nuda, ne?) ani nekonečná muka (taky nuda, protože přijde apatie a byl bys i ty trpitel, který si může vysnít ráj:-)). Prostě přijde jen klid (=nic). Tak si ta bába rovnou vystřelila mozek, protože konečně dostala relevantní odpověď a v kontextu nesmyslného mučení zjistila, že její dosavadní život postrádal smysl a nemá ho cenu dále prodlužovat. Že se nepodělí s ostatními je taková hořká pilulka pro pokračovatele (anebo jim tím naznačí, že je to „na druhé straně super“ tzn. oni se také postřílí a nebude žádných pokračovatelů tohoto nesmyslného experimentu). Stejně totiž nic nenajdou a nikam po smrti (kromě tlení ve studené zemi) nedojdou. __ Protože: 1) pokud by byl život po smrti super, dojdou tam nakonec všichni a že si ona zkrátí čekání bez prozrazení „pointy“ ostatním stejně nic neřeší. 2) pokud by byl život po smrti peklo, nechápu, proč by si tam akcelerovala cestu. Ještě že tyhle varianty neexistují ;-)) Tím pádem je konec pesimistický, pohádka se nekoná. Režisér asi bude taky naivně v něco pobožného věřit, proto tomu konci říká optimistický, ale není. ____ Slova jsou na nic, všichni lžou. (09.03.2009)

Mučedníci se pro mě zařadili mezi nejlepší horory poslední doby. Nebudu zde spoilerovat, ale zhruba po 45 minutách děje nastává fakt brutální mazec, alespoň mě to kompletně dostalo. Nalezení té zbědované dívky mi vehnalo i slzy do očí. Poslední půlhodinka jede v podstatě v jednom rutinním a neměnném "programu." Už jsem jen čekala, jestli konec přinese ještě nějaký zvrat, nebo jiné "šokující" odhalení. Poslední "akt", jehož se na nebohé hrdince dopustí, je skutečně síla. Myslím, že i samotný vládce pekel, Hellraiser, by byl potěšen takovou krutostí a lidským utrpením. Aneb, jak pravil: "Your suffering will be legendary, even in Hell." (17.08.2014)

Reklamu filmu udělali tvrzeními že se jedna o nejnechutnější film všech dob. No možná by se s tím dalo souhlasit, ale u mě scény kdy někdo do někoho píchá, řeže nožem naprosto minuly účinkem. Uznávám ale že film své kouzlo jakési má a myšlenku mu taky nelze upřít. Přestože na mě film prakticky ničím nepůsobil a ta agresivita a surovost mi přišla naprosto zbytečná, o něco později uvažuju o filmu z úplně opačné strany. Na konci filmu následuje otázka, co vlastně přichází po smrti? Myslím že na světě nejčastěji položená otázka. 60% (06.04.2009)

V třicáté minutě se divím, co na téhle obyčejné historce všichni mají. V šedesáté minutě začnu obdivovat masky a nepředvídatelný scénář. V sedmdesáté minutě ve mně začne hlodat. V devadesáté minutě sedím jako zasažená bleskem. Půl hodinu po skončení deprimovaně čumím do zdi. Hodinu po skončení se vzdávám, přiznávám, že něco takového jsem ještě v životě neviděla a jdu si to pustit znovu. Brilantní kus filmařiny. (06.03.2009)

Prvá polovica je určená pre masochistov, druhá pre sadistov, takže veľa ľudí sa v tom nájde. Zručné nakrútenie dokáže navnadiť na dopozeranie i zvyšok diváctva. Snaha o presah sa vydarila za predpokladu, že nešlo o nejaké nazeranie za oponu smrti, pretože v tomto zmysle sa veľa nedozvieme. Len, že pravda často neznesiteľne bolí, ale to prevratné poznanie nie je. Smrteľne vážne tváre matrixovských dohliadačov v čiernom a ich prednesy pôsobia oďťažito. Skutoční otrokári sa totiž na účet týraných skôr dobre bavia. Vyplýva to z posolstva, aké vyšlo mne: ľudstvo je prevažne pokusným laboratóriom v rukách úzkej skupinky majiteľov sveta, skúmajúcich z nadhľadu výsledné efekty systematicky servírovanej tortúry (mučenia) ducha i tela (ponúkané informácie, priemyselne dodávaná strava, chemikálie v životnom prostredí), tak aby po analýze mohli primiešať ešte správnejšie ingrediencie na udržanie permanetného ohlupovania. Anomálie sú bedlivo sledované a vyhodnocované, rafinovane zbavované vlastného presvedčenia a zvlečené z kože poskytnutím primeraných hmotných výhod - to jest prechodu do iného, zdanlivo zabezpečeného sveta. (18.01.2013)