Režie:
Alex ProyasKamera:
Simon DugganHudba:
Marco BeltramiHrají:
Nicolas Cage, Rose Byrne, Chandler Canterbury, Adrienne Pickering, Ben Mendelsohn, Lara Robinson, Sally Anne Arnott, D.G. Maloney, Clem Maloney (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Při otevírání nové budovy, základní školy Willima Dawese v roce 1959, jsou žáci požádáni, aby pro budoucí žáky nakreslili, jak si představují budoucnost za padesát let, kdy bude časová schránka otevřena. Všichni žáci malují obrázky, jen dívka Lucinda popíše svůj list papíru čísly. Učitelka, slečna Taylorová, jí vezme papír dříve, než čísla dopíše. Lucinda slyší šeptající hlasy, které jí čísla diktují, a když je časová schránka vkládána do skrýše, Lucinda zmizí. Učitelka najde Lucindu v suterénu školy, s krvácejícími prsty od škrábání čísel do dveří... O padesát let později je časová schránka vyndána a každý žák dostává jednu obálku. Caleb Koestler dostane vzkaz s čísly od Lucindy, který neodevzdá ve škole, ale vezme si ho domů. Calebův otec John je astrofyzik a ve vzkazu objeví reálná data. John celou noc přepisuje čísla na tabuli, vyhledává na internetu data a je vyděšený z toho, co vidí... Každé datum označuje den nějakého neštěstí, za datem je uveden počet obětí a následují další čísla, která John nedokáže zařadit. Přeskočí je, čímž dostane další datum neštěstí s počtem obětí. Všechna neštěstí se stala po uložení vzkazu do časové schránky... John jede pro Caleba do školy, ale uvízne v zácpě. Na navigaci uvidí souřadnice, které se shodují s číslem, jež je uvedeno za datem a počtem obětí. Johnovi dojde, že je na místě, kde má dojít k dalšímu neštěstí; podle Lucindy tu má zemřít 81 lidí. John vystoupí z vozu a hned nato kousek od něj havaruje letadlo. John už má jistotu, co která čísla znamenají, a snaží se vyhledat Lucindinu rodinu. Johnovi se podaří najít její dceru Dianu, která má již také dceru Abby. John Dianu osloví, a když se zeptá na Lucindu, na její proroctví a řekne, že má druhý den dojít k dalšímu neštěstí, Diana uteče... Diana se vrátí poté, co k prorokovanému neštěstí skutečně dojde. Vysvětlí pak Johnovi, že poslední datum na vzkazu má být datum její smrti. John s Dianou zjistí, že katastrofa se má týkat všech lidí a jedná se o velký žár. Rozhodnou se odjet do hlubokých jeskyní, ale John chce zjistit souřadnice poslední katastrofy: ze dveří, které Lucinda tenkrát poškrábala, sundává lak. John však netuší, že Abby i Caleb stejně jako Lucinda slyší šeptající hlasy, které jim říkají, co se stane... (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (1 542)
Kladom je slusna atmosfera, Proyas po vzore (z posledneho obdobia) Cuarona a Wrighta tiez pocas filmu divakovi poskytuje dlhsiu, posobivu jednozaberovu sekvenciu. Niki Cage neuraza hereckym prejavom a nastastie ani ucesom :) . Pribeh je je neprekvapivym spojenim oblubenych a obohranych motivov z katastrofickych a sci-fi filmov, okrajovo smrncnuty skoro az povinne modernou "emo" vlozkou. Jednohubka, ktora mi vyprchala rychlo z hlavy a to aj napriek zaveru, ktory nie je sice z rodu genialnych, ale kolonku "potesivo zaujimavy" naplna spolahlivo. Ani zdaleka najlepsi Proyas. Pevne verim, ze tymto filmikom ukoncil svoj viacrocny time-out a nabuduce to uz bude na "vybornu". 6-7/10 [efm]. ()
Na rozdíl od Watergate, kde se bývalí agenti CIA pilně činili, vypovídá Proroctví o opaku; o nečinnosti CIA, která věděla a mnohé tušila o chystaných útocích 11. září a nezasáhla. Shit happens, to souhlasí, ale nikoliv for no reason... Jinak je film dílo pofidérní, poznamenané digitální kamerou, nechtěně státotvorné, skrznaskrz asexuální a rasistické, obtížně dešifrovatelné a k bujným výkladům vůbec převelice náchylné (kupř. křesťanství sice stojí v protikladu k někdejší tvrdé deterministické koncepci vztahu člověka a kosmu, přesto však křesťanství lehkým determinismem je, jinak by muselo uznat, že je člověk „náhodnou chemickou událostí“ – křesťanství se nám jinými slovy snaží namluvit, že až po současnost bylo vše deterministické, určeno vyšším smyslem, kdežto od současnosti platí svoboda individuality a s ní spojená morální zodpovědnost). Proroctví je ten druh filmu, kde se veškeré intelektuální pnutí odehrává vně na fórech, nikoliv ve filmu samotném – to má za následek, že o film za x-měsíců nikdo nezavadí, leda by lidé z produkčního přibalovali k DVD i příspěvky z diskusí. Proyas je tak další smutnou obětí hollywoodských balíčků – tzn. jeden film pro studio, druhý autorský –, protože z vlastní iniciativy by takovouhle shnilotinu nespíchnul, ani kdyby mu řezali péro autogenem. Rovněž jsem nucen konstatovat jistou genderovou asymetrii, poněvadž hlavní hrdina není žena, nýbrž chlap, a tato skutečnost se přenáší i na děti: syn Cage je koumák a hlavička, zjevně inkarnovaný inkvizitor, kdežto autorka prorockého spisu dívka a čarodějnice. ()
Celá ta sci-fi linie mi přijde navíc, i když chápu, že právě v tom je zakořeněné samotné Proroctví. Nicméně kukuřičné pole už bylo na mě trochu moc. Milým překvapením je uměřený Cageův výkon, hysterická Rose Byrne leze akorát na nervy. Škoda, že příběhů o neodvratné apokalypse je v poslední době přespříliš a podobný typ filmu jen zapadne. ()
Trikově skvělá sci-fi s perfektními triky, místy slabším scénářem a na závěr s upgradeovaným stromem poznání. Geniální předověď katastrof se naplňuje a starostlivý otec se snaží zachránit syna i svět. Vcelku však nejde o nic nového. Trailer: http://www.csfd.cz/film/236435-proroctvi/videa/ ()
Při sledování Proroctví jsem se neubránil srovnání s podobně znějícím snímkem Proroctví z temnot, které je pevně usazené v mysteriozním žánru - narozdíl od Proroctví, které je žánrově rozkročeno mnohem šířeji, ale v zásadě se jedná o "zparchantělé sci-fi", které by mi mělo být jako fandovi žánru mnohem bližší. Kupodivu není, a to podotýkám nepovažuju Proroctví z temnot v žádném případě za filmový klenot. Ono je pěkné, že Proyas zvládá slušně řemeslo a snaží se navodit tu správnou atmosféru. Jenže přitom hodně kopíruje z úspěšných filmů minulosti a navíc se opírá o ty nejprofláknutější a nejnaivnější představy o setkání s mimozemskou inteligencí. Kombinace Blízkých setkání 3. druhu s Vesmírnými lidmi mi moc nevoní, nehledě na to, že místy (např. při záběrech z mimozemského světa nebo když kamera najede na detail americké vlajky vlající ve větru) sklouzává režisér k otevřenému kýči. Se scénářem je to podobné jako s režií, dá se říct, že leccos vykrádá a rutinně to splácává dohromady. Samostatnou kapitolou pak je herecký výkon Cage. Nepatřím k těm, co si brousí na tématu jeho současných rolí svůj ostrovtip už proto, že většina jeho titulů z posledních let se pohybuje mimo rámec mého zájmu, ale jeho střídání zhruba čtyř výrazů, kde převažuje ten vystrašeně vyjevený, mi už lezlo krkem. Suma sumárum, zkáza světa podle Proyase mi nepřijde chytřejší než podle Emmericha, ale ani zábavnější. Celkový dojem: 40 %. ()
Galerie (69)
Photo © SPI International
Zajímavosti (21)
- Celosvětová premiéra proběhla 9. března 2009 v New Yorku. (Varan)
- Okrúhle podkrovné okno, cez ktoré vidí Caleb (Chandler Canterbury) skazu sveta, je takmer identické s tým, ktoré režisér Alex Proyas použil vo filme Vrana (1994). (Scar)
- Nicolas Cage (John Koestler) povedal, že príbeh použitý vo filme, mu v mnohom pripomínal klasický americký mysteriózny seriál The Twilight Zone (od r. 1959). (Greenpeacak)
Reklama