Vyfič!

Aneb jak Juno potkala Charlieho andílky, párkrát se s nimi projela na bruslích a poznala, že ti zlí nejsou rodiče, ale rozevlátí muzikanti. Až na bruslařské destruction derby se nic nového pod sluncem nekoná, ale Drew Barrymore ví, jak dávkovat tempo, pohlídá si naháněčky na okruhu a ani ten humor není úplně blbý. A uteče to strašně rychle. Vlastně tak moc, že budete mít pocit, jako by promítač zapnul dvojnásobnou rychlost. 7/10 (10.12.2009)

Jo tyhle kolečkový brusle jsou mrchy první kategorie. Chodil jsem s holkou co na tomhle jezdícím svinstvu závodila s kopce a ta se mě jednoho dne zeptala, jestli umím na in-linech a já z gracií žižkovskýho suveréna zahlásil "to je snad jasný, že na nich umím". Ovšem pak přišel smrtící dodatek "tak fajn zejtra si skočíme na letenskou pláň, tam maj půjčovnu a zařádíme si ". Po týhle větě jsem si musel objednat panáka, abych byl schopen nádechu. Dorazíme tam a už v tý půjčovně mě tam ten půjčující chomout neopoměl ztrapnit, prej "když koukám jak si to zavazuješ, nebudeš chtít i chrániče? Jeden za 5, - kč." "Jsem ze Žižkova, my chrániče nepotřebujeme" usadil jsem chvastouna. Hned na začátku jsem se před svou holkou chtěl vyfrajeřit až na půdu a tak jsem tam zařadil nejvyšší obrátky, jedu raketovou rychlostí a cítím se jak král všech in-linů, však jen do tý doby, než se naproti mě objeví nákladní auto značky Avie z nápisem "sady, lesy, zahradnictví" celkem bleskově mě došlo, že nevím jak se brzdí, naštěstí to řidiči Avie z mých gest došlo taky a dupnul na brzdu. Po chvíli už měl na přední kapotě dárek, rozpláclýho Enšpígla. Celou dobu nebyla v parku snad ani noha, ale přesně v okamžiku když jsem se rozplác o předek Avie šla kolem parta mladejch holek čili trapnosti bylo učiněno za dost. Pak to šlo celkem v rychlím sledu, nejdřív se mě vysmál řidič Avie, pak parta holek a finálovej výsměch obstarala moje mladá. Zmoh sem jen na "klidně zavolejte ještě svým kámoškám ať se taky přijdou zasmát, ještě v sobě cítím tak 5% důstojnosti, tak bych se jí rád zbavil." No, naštěstí jsem pomalu sklouzával z předního skla na zem a smích začal ustávat. Bohužel má přítelkyně zřejmě chtěla pokračování a tak najednou "broučku, ježiši není ti něco a začala vytahovat nějakej růžovej kapesník, ty neumíš brzdit viď chudinko" no já myslel, že se poseru. To už tam samozřejmě byli i důchodci s čoklama, jeden mě začal očuchávat a prej "Asto, pán je fuj" já už poměrně zoufale na přítelku "Prosím tě odtáhni mě nějak do tý pujčovny ať už jsem kdekoli jinde, jen ne tady" a aby toho nebylo málo, tak si ještě přisadil ten puňta z půjčovny "Hlavně nezapomeň pozdravovat na Žižkově." (10.11.2011)

Koho by to napadlo, že se dobrovolně budu dívat na režisérský debut své neoblíbené herečky Drew Barrymore. Zaprvé jsem si nevšimla, že tam bude taky hrát. A zadruhé jsem doufala v trošku toho inteligentního feminismu, což bylo hodně naivní. Tentokráte jsme se proměnu dozvěděli, že v životě mladé ženy neexistuje nic mezi princeznou, jejíž život závisí na její vizáži a drsňačkou libující si v agresivním sportu a chlapáckém chování. Ech. Abych si zase pustila Přízračný život, u toho se člověk necítí jako nula. :-) (08.01.2010)

Poctivý „osmdesátkový“ chick-flick. Z hlediska feministické filmové teorie musejí dámy u tohoto filmu chrochtat blahem, i když ani zde se na režijní sesli debutující Drew Barrymore nevyhnula vyobrazování ženského charakteru jakožto atrakce, což je vzhledem k hereckému obsazení (Zoe Bell, Kristen Wiig a Ari Graynor) zase potěšující pro nás muže. Ovšem ta ženská postava není POUZE atrakcí (podívanou), nýbrž jasně (a poněkud šablonovitě) vykresleným charakterem s motivacemi, jehož charakteristické rysy se neskrývají za jistou mytizaci (viz. femme fatale ve filmu-noir). Karta se tentokrát obrátila a hybatelem děje je žena, která směřuje k určitému cíli, kdežto kvantitativně oslabení muži jsou vykresleni buď jako vytoužený ideál (partner-muzikant), komická figurka (kouč „rollerek“) nebo kmet (otec hrdinky). A světe div se, já se u tohohle veskrze holčičího filmu více než dobře bavil, za což vděčím především svižné režii Drew, která zvládá jak akční sekvence z bruslařských utkání, tak i intimnější scény, které zavání teen romantikou. Scénář je prošpikovaný vtipnými momenty, občas zahraje na dramatičtější notu a i když je prolezlý ohranými klišé a tak trochu připomíná Karate Kida na bruslích (či spíš jeho humornou obnož), tentokrát mi to vůbec nevadilo a upřímně jsem si tuhle příjemnou a hlavně vkusnou komedii vychutnal. 80% (30.01.2010)

Do čeho mi to zas je strkán nos? Opravdu si ten film hraje na rebelství nebo ono heslo "Přidej se k rebelkám" z obalu DVD je jen trapnou reklamou a tvůrci s ním nemají nic společného? Pokud o svém díle tvořivé dámy přemýšlely a chtěly jím alespoň něco sdělit, snad ta druhá možnost vlastně ani možnost není. Nevypadat jako Ellen Page a neumět to na bruslích, tak jste obyčejnější myšku ještě neviděli. Pokud se proti něčemu bouří, tak proti magorství své matky a (reálně neexistujícím) velepředsudkům. Tahle posvěcovatelka a zrůžovitelka mladické vzpurnosti není žádná rebelka, nýbrž řadový člen společnosti. Filmy jako Vyfič! mu však mohou na chvilku dodat pocit, že on s Bliss, dobře, že je hezká, je jiný a nikdo mu nerozumí. Možná i naději, že si své pitominy prosadí... Nudné panoptikum jakože opravdových figurek s vlastnostmi typu, "nutí dceru do soutěží krásy", "je pod pantoflem", "jezdí drsně na bruslích, ale je to citlivá svobodná máti". Pochodem vchod od oposlouchaného apelu "Zkus všechny chápat" k bizarnostem vhodným leda k vypointování absurdně humorných situací. K vypointování ale nedochází... SPOILER - Závěr jsem vyloženě odtrpěl, neboť odpor rodičů zčásti motivovaný možností, že Bliss provozovaný sport silně hrozí vážným úrazem, se zlomí v okamžení, kdy se rodičům vyjeví, že je tomu skutečně tak. KONEC SPOILERU. Silná *. (08.12.2010)