Khaneh siah ast
-
House Is Black, The
Dokumentární / Krátkometrážní
Írán, 1963, 20 min
Režie:
Forugh FarrokhzadHrají:
Forugh FarrokhzadObsah
-
Černobílý krátkometrážní dokument íránské básnířky Forugh Farrokhazdové, která je ve filmu i vypravěčkou, ukazuje běžný život v jedné kolonii malomocných na severu Íránu. Syrové scény z kolonie ostře kontrastují se záběry na okolní přírodu nebo hrající si děti. Poselství filmu lze shrnout jeho vůbec první větou: „Na světě je spousta nepříjemných věcí. Pokud však nad nimi budeme zavírat oči, bude jich ještě víc.“ (Hejtmy)
Černobílý krátkometrážní dokument íránské básnířky Forugh Farrokhazdové, která je ve filmu i vypravěčkou, ukazuje běžný život v jedné kolonii malomocných na severu Íránu. Syrové scény z kolonie ostře kontrastují se záběry na okolní přírodu nebo hrající si děti. Poselství filmu lze shrnout jeho vůbec první větou: „Na světě je spousta nepříjemných věcí. Pokud však nad nimi budeme zavírat oči, bude jich ještě víc.“ Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
Bebacek
Jeden z těch filmů, který donutí člověka zamyslet se nad svou vlastní existencí a mě, zarytého ateistu, přesvědčující, že to náboženství v určitém slova smyslu nebude zas tak marné - pro ty, kteří krom víry v Boha už nic jiného nemají...(28.1.2008)
-
M.E.J.L.A.
Krátkometrážní exkurze do kolonie malomocných v Íránu. Neskutečně silných dvacet minut.(19.1.2008)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(25.1.2009)
-
Hejtmy
Syrový a svým způsobem zajímavý pohled na život v kolonii nemocných leprou. Slabším povahám opravdu nelze doporučit bez připraveného sáčku nebo kyblíku. 60%(6.2.2010)
-
troxor
Šest hvězdiček. Íránská básnířka Forúgh Farrokhazadová se v tomto dokumentu vypravila do leprácké kolonie, kde sleduje život jejích obyvatel. Záběry z jejich života jsou neskutečně silné, děsivé, některé scény mě budou strašit snad až do smrti (leprácká svatba, malomocné děti hrají fotbal, škola...) Spolu s Las Hurdes Luise Buňuela je to snad nejpůsobivější dokumentární film o lidském neštěstí vůbec. Že autorkou filmu je básnířka, je poznat téměř z každého záběru, film je plný zvláštní poezie, některé scény jsou doprovázené jejími verši... Myslím, že vrcholem celého filmu je scéna ve škole - Učitel: "Co to znamená odporný? Řekněte alespoň 2 odporné věci, které znáte." A děti odpovídají : "Ruce, nohy..." Stálý zdroj mých nočních můr a jeden z nejlepších filmů na světě...(24.5.2009)
