Tokio!

VNITŘNÍ DESING : Musel jsem se smát, jak při projekci svého filmu zakouřil celé kino. Pak se změnila hudba a začala se měnit i hlavní hrdinka. Začala dřevnatět. CITÁT : Nikdy v životě jsem se necítila tak moc užitečná. Hodnotím *****. MERDE : Vylezl z kanálu, kouřil, žral a jenom šel. Pak našel granáty - mrazivá scéna. Zajímavé bylo rozdělení obrazu při soudním procesu, snímání několika kamerami a stejné záběry z jiného úhlu. Merde - Denis Lavant. CITÁT : Merde in USA. Hodnotím *** TOKIO SE OTŘÁSÁ : Všichni jsou hikikomori, ale nic netrvá věčně. Aneb, jak se L´ homme ( Teruyuki Kagawa ) zamiluje do " La livreuse de pizza " ( Yu Aoi ). Hodnotím **** (08.05.2010)

První povídka může v úvodu působit tuctově ... leč vyústění její zápletky je velice pozoruhodné, velice překvapivé ... a velice osobní. Ta druhá je od samého začátku těžce psychedelická ... a nejspíš o nás vypovídá víc, nežli jsme ochotni veřejně připustit (přičemž její dovětek je mimořádně zdařilý). A třetí ... třetí vám možná napoví, proč se v Tokiu čas od času vyskytuje zemětřesení. Každopádně všechny tři spojuje nevázaná hravost, cílená vyzývavost a netradiční pojetí ... nakonec - proč by právě Tokio nemohlo být metropolí, kde nic není nemožné ?!? (21.07.2014)

Franz Kafka nebo Ionescu mají mezi současnou filmařskou generací své důstojné pokračovatele. Je to absurdní, provokativní, ujeté, komické, zkrátka nevšední. Jednotlivé povídky stojí na zajímavém nápadu a neotřelém zpracování, nejvíc se mi líbila hned ta první - Interior design, ovlivněná surrealismem. Podobně zbytečných lidí znám ve svém okolí víc, možná by to nebyl špatný nápad takovým způsobem vyřešit jejich existenci. Dobrá je i třetí povídka o odcizení lidí v moderním velkoměstě. Je myslím dobře, že film z prostředí Tokia točili filmaři z ciziny, ten evropský přístup, který je konfrontovaný s asijskými reáliemi, se na výsledku pozitivně podepsal. Celkový dojem: 90 %. (01.06.2009)

Tři prostinké, téměř bezdějové imprese, vzdáleně příbuzné raným Jarmuschům nebo Wendersům. Tokia jako města tam mnoho necítím, zato hodně mladistvé energie, díky níž je to pokoukání veskrze příjemné. Momentálně ale nejsem na podobné subtility tak úplně naladěn; v existenčně klidnějších a citově vypjatějších životních obdobích bych možná hodnotil výš. (29.01.2013)

Gondry: První realistická část je příjemná, potom se však zvrhlo do něčeho, co jsem příliš nepobral. ***a půl . Carax: Nejhorší povídka, nudná, podivná, zbytečně protahovaná. **a půl. Bong: Nejlepší kus, super hudba i kamera. Vypointování však stejně jako u dvou předchozích nebylo bůhvíjaké. ****. U všech tří mi ty scénáře připadaly spíchnuté až příliš horkou jehlou. (28.04.2011)