Sen

Uviaznutie vo vzajomnom prepojeni nekonciacej duality, ktorej zrkadlenie nachadzame takmer v kazdom zabere filmu. Prave toto neustale podsuvanie mi prislo zbytocne nasilne tlacene dopredu. Este nedavno si Kim vystacill iba s naznakmi a zvysok nechal na divakovi. Prinasalo to lahkost a hravost, ako let onoho motyla. Bimong, aj napriek originalnym prvkom, tuto lahkost nema. Druha polovica filmu je preslapovanim na mieste, neschopnost (alebo neochota? -> fikcia odrazajuca realitu) vykrocit niektorym smerom. Kim, uz prosim vykroc... (24.12.2008)

Tak zpracovat tenhle film mi dalo práci na asi deset minut, což se mi už dlouho nestalo. Výsledek mě celkem nadchnul. Jakkoli obsahuje samoúčelné scény (to by ani nebyl Vykuk aby si je tam nevrazil), jakkoli se v některých bodech vlastně nic neděje - nejhorší na tom všem prostě bylo, že to nakonec dalo smysl. A celkem dost silný, rozhodně dost silný k tomu, aby ve mně znovu oživil naději, že se čas, kdy filmy spoléhají na hloupost diváka, zase ztratí a kvalita se občas objeví. Hodně, hodně zajímavý film na pomezí abstrakce a skutečnosti. Dost velký zápor bych viděl v tom, jak Vykuk dělá z diváka idiota a ani se nepozastaví nad tím, že jeho hlavní herec neumí korejsky - divák to asi zkousne a nejspíš to byl i bizarní účel - ale ruku na srdce, vidět ten film v dabingu, tak o tom ani nevím a film to neovlivní... (06.01.2009)

Popravdě nevím, co si mám o filmu jako o celku myslet, budu ho nějaký čas vstřebávat... Ale jedno je jisté: Ki-duk přestřelil a svým arogantním přístupem k divákovi mě rozžhavil doruda. Ona často zmiňovaná iracionální symbióza japonštiny a korejštiny mi přišla s ubíhající minutáží vcelku nepodstatná, zápletka poutavá, melancholická hudba krásně dotvářela osudovou atmosféru s nádechem mysteriózna, v jiných snímcích obvykle výrazní herci se do rámce příběhu typově hodili a vyústění mě díky nim zajímalo... A zhruba po dvou třetinách to všechno Ki-duk (s úsměškem) začal splachovat do septiku, přičemž do výšky vyšplouchlo několik nechutných hoven. Ano, ta sebetrýzeň, její způsob a důvod třeba... Co to, sakra, mělo znamenat?!! Proč se dostaly ty dvě ženy do jedné místnosti?!! Nebudu popírat, že na Ki-dukovu adresu v tu ránu letělo několik nadávek, protože Bimong se mi v těchto sekvencích hnusil. Až vychladnu, filmu to přidá bod k dobru, takže rovnou dávám slabší dvě hvězdy. Ale, Ki-duku, varuji tě, přiště se ze mě znovu nepokoušej dělat dementa, nebo tvůj "štyk" pošlu rovnou do odpadu. ;( 3/10 (31.01.2009)

Sen dle mého názoru začíná tam, kde skončil jeden z Ki-dukových předcházejících filmů – 3-iron. Mám na mysli téma splynutí dvou duší, akorát v případě tohoto filmu již není tak poetické, jako tomu bylo právě v 3-iron. Tam splynutí duší navíc fungovalo jako katarze, zatímco zde to představuje výchozí problém, kterému postavy po celou dobu filmu musejí čelit. Ono snažení v poslední třetině eskaluje v násilí, které ke Kim Ki-dukově tvorbě neodmyslitelně patří. Je zde užito i symboliky, která by měla divákovi pomoci v interpretaci poněkud nejasného konce.___ Nejdřív jsem z toho filmu nebyl moc odvázaný, neboť mi to celé přišlo lacině vykonstruované a příliš prosté, ale postupem času jsem tomu přicházel na chuť a ačkoliv dojem prostoty přetrvává, za tu lacinost se zpětně omlouvám. (20.06.2011)

Film by se nemel jmenovat "Smutny sen" ale spise "Posahana mysl Kim Ki-duka". Mohl to byl hezky film, mel atmosferu, mel pribeh, mel napad a kupodivu mel i smysluplne a vtipne(!) dialogy (pominu-li absurdne vypadajici komunikaci japonce vs. korejcu, kteri na sebe mluvi ruznymi jazyky a tvari se, ze je to uplne normalni). Pribeh o protkani se reality a snu a dalsich mysterioznich prvku, ktere ne vzdy davaji tak uplne smysl, je ovsem okorenen o cosi, co at se na to koukam z jakekoliv strany, vypada stale jen jako samoucelna snaha sokovat. MOZNY SPOILER: Rekla bych, ze neni zcela tak normalni, aby si, byt lide prochazejici si skutecne krusnymi chvilemi, ve snaze oddalit spanek (podotykam ze cca po jednom, dvou dnech nespani) vrazeli dlato do hlavy nebo vyrezavali do tela ornamenty, ovsem Kim Ki-duk to vidi jinak a patrne mu prijde takove samoucelne nasili vporadku. Nevim, co si o tom filmu mam myslet; mel sve svetle okamziky, ale ty naprosto stupidni ho srazeji nikoliv do prumeru ale do odpadu, jelikoz vsechna snaha zaujmout jen podporuje teorii, ze Kim Ki-duk je egoistickej uchyl, co se s kazdym dalsim filmem snazi jen znovu z prachu vystavet byvalou kvalitu a to za kazdou cenu. Neurcite 5/10 (22.10.2008)