Pora umierać
Čas umierať
Time to Die
Režie:
Dorota KędzierzawskaScénář:
Dorota KędzierzawskaKamera:
Artur ReinhartHudba:
Włodzimierz PawlikHrají:
Danuta Szaflarska, Krzysztof Globisz, Marta Waldera, Patrycja Szewczyk, Agnieszka Podsiadlik, Piotr Ziarkiewicz, Kamil Bitau, Kai Schoenhals (více)Obsahy(1)
Stará dáma vstupuje do ordinace a na výzvu „Odložte si!“ lékařce zabořené do papírů odpoví: „Polib si p...!“ Poté se vrací do zchátralé dřevěné vily, kterou právě opouští poslední z úředně dosazených nájemníků. Aniela blaženě vychutnává získané soukromí, v němž je jí věrným společníkem její vše chápající pes. Sní o renovaci rozlehlé vily, v níž by ráda dožila s rodinou syna. Ten má však s rodinným sídlem jiné záměry. Plynou krásné letní dny, stará dáma se kochá výhledem na vzrostlé stromy v zahradě, vede nekonečné monology a přitom se vzmáhá její nechuť k synovi a jeho hloupé, obézní dcerce. Cítí, že svět někdejších hodnot odumírá a že brzy vyhasne i její vůle k životu. Proto se vzepne k možná pošetilému činu – ale jen tak zaručí své vile právo na další existenci. Minimalistický film inklinuje k poetické výpovědi. Černobílá, asketicky věcná kamera Arthura Reinharta se upíná k výrazu teskné samoty Aniely, kterou znamenitě ztvárnila legendární polská herečka – třiadevadesátiletá Danuta Szaflarská. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (72)
Hlavní ženská představitelka, její border kolie Fila a nádherná černobílá kamera jsou dostatečným důvodem, proč si tento poetický polský snímek pustit. Trochu ke škodě je i poněkud černobílá zápletka, kterou lze předvídat už v první třetině, i přesto je však Pora umierać filmem, který má co sdělit a daří se mu to i s nádavkem kouzelné atmosféry. ()
'Pora umierać' je veľmi striedmy, ale takmer dokonalý film. Príbehovo, či herecky skromný a zároveň bohatý a po všetkých stránkach veľmi senzitívny. Dojemný príbeh o starej babičke, ktorej sa na staré kolená všetci otáčajú chrbtom a jediné utešenie nachádza len vo svojej jedinej kamarátke, fenke Filadelfii. Príbeh o starobe, o slepej honbe po majetku a o odvrhnutí vlastnou krvou. Sentimentálne miesta sú ale razom nahradené jemným ľudským humorom. Dej síce nie je v dnešnej dobe ničím výnimočným, ale keď sa príbehu chopia zruční ľudia od fachu, napíšu príjemne plynúci, nenáročný scenár, ktorý na plátno ešte lepšie predvedú výborní herci, tak potom o dobrom výsledku nemožno pochybovať. 85%. ()
Paní Aniela okouzlí už svým prvím výstupem u lékařky. Film je úžasně natočený, kamera se rozostřuje přes tlusté sklo, zabírá inteligentví výraz psa Fili a všechno je černobílé a přitom tak plné barev. S paní Anielou bych se ráda přátelila (i když nás dělí víc jak půl století), ráda bych si popovídala s Filou a hlavně bych nesmírně ráda pila horký čaj na její verandě. Krásný, poetický film o stáří a času umírat. ()
Ne film, ale takové hezké, hodné, lidské vypodobněníčko o správňácké stařence. Aneb: "Hurá, správně, babičko! - Tlusťochu, utíkej! - Hé hé, ani houpat se neumí..." pošklebují se děti ze sousedství, protože ve scénáři jest tak napsáno, že bezelstné děti za plotem budou v pravidelných prostřizích pošklebky stíhat ty zlé a ošklivé, a přirozeně fandit dobrým, milým, bezmocným. A tak podobně. Humanisticky smýšlející poroty z toho musejí být nadšené, důstojné stárnutí je téma pro EU parlament a navíc je to černobíle a občas rozostřené, takže to je prokazatelně umění. ()
"Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla." Johan Wolfgang von Goethe. - Hlavní představitelka je skutečné umělecké dílo a nejde jinak, než ji mít rád. Jejího psa si také hned zamilujete. Její tlustou a hloupou vnučku budete nesnášet. Přesto, mně na tomto jinak určitě zajímavém snímku něco vadilo. Sama nedokážu definovat co, možná až moc pomalu plynoucí čas. To mě nutilo dlouho přemýšlet nad hodnocením, ale nakonec, mé rozhodnutí vidíte sami… ()
Reklama