Obsahy(1)
Prešiel rok od smrti Kisaragi Miki, mladej japonskej modelky, ktorej sľubne sa rozvíjajúcu kariéru a život ukončil požiar. V malom prenajatom byte sa stretávajú piati fanúšikovia, ktorí sa spoznali vďaka internetovej stránke venovanej Miki. Spočiatku sa ich zoznamovanie a rozprávanie o Miki vyvíja dobre, no neskôr príde na pretras aj jej smrť. Polícia uzavrela prípad ako samovraždu, ale niekto z prítomných fanúšikov s tým nesúhlasí na základe vlastnoručne zozbieraných faktov. Nastáva búrlivá rozprava sprevádzaná hádkami a obvineniami. Bola to samovražda? Alebo je za jej smrť zodpovedný niekto iný? (nage)
(více)Recenze (24)
Jak už tady napsala Maemi, nevěděla jsem, co od toho čekat, ale příjemně mě to překvapilo. Jedná se o poměrně netypický druh komedie, který by se dal označit za "detektivní" - Zpočátku to vypadá na obyčejné setkání fanoušků zesnulého J-idolu (J-idol jsou slavní japonští "idolové" - ženy nebo muži, kteří v podstatě nejsou ani dobří herci ani zpěváci, ani třeba nic pořádného neumí, ale jsou zkrátka pěkní nebo roztomilí, na čemž se zakládá jejich popularita), ale pak se to postupně dostává do trochu pochmournější (ale zároveň vtipné) nálady, kdy se ukáže, že každý z oněch fanoušků má s nerozřešenou smrtí hvězdičky Kisaragi Maki nějakou spojitost a rozběhne se koloběh řešení její záhadné smrti, obviňování, a samozřejmě taky vtipných situací. :) Zkrátka, tehle film hodně překvapil a pobavil. A Oguri Shun byl ve své roli hodně sympatický. Nedá se jinak, než pět hvězdiček. ~(4,8★)~ ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $3,879,422║ ()
Okrem tarantinovskeho Reservoir dogs mi pride este na mysel aj 12 angry men v zmysle vymedzeneho filmoveho priestoru pre predkladany pribeh. A hoci smerom ku koncu vdaka neustalemu rozvijaniu deja prekopavanim a doplnovanim skladacky sa vytvara ciastocna sablonovitost toho, co mozno ocakavat, cele je to stale velmi chytro, napinavo a hlavne divacky putavo poskladane dokopy, korunovane zaverom spajajucim v sebe necakane silne emocie ako i lisiacke pomrknutie na divaka. Na priestor jedneho bytu, s ktoreho sa dostaneme mimo len obcas v stylovo krasne vyvedenych flasbackoch, navyse vyborne nasnimane. 80-90% ()
Odlehčená kome-krimi, něco na způsob 12-ti rozzuřených mužů. Opět jsem Shuna viděla v jiné roli a to mě bavilo. Společně pátráme po vrahovi (?) Kisaragi Miki a je celkem zábavné sledovat, kam je jejich spekulace, domněnky a fakta dovedou. Ke konci jsem byla v myšlení rychlejší než oni, protože jsem už po ruce měla spousty tvrzení. Ale bavilo mě to odhalit to s nimi. :-) ()
Pusobive komponovany "komorni" dej ktery vas bude neustale prekvapovat necim novym. Zaroven take film casto meni atmosferu. Navzdory omezenemu prostoru a pouze v peti predstavitelich se mu to skvele dari. Oznaceni mysteriozni komedie, ac na prvni pohled ne zrovna casto vidane, uplne odpovida. ()
Na konci , kedˇ tak zasnene čumeli na tie hviezdy , tak tam chýbal už len Felix Slováček fúkať na tú svoju píšťalku . ()
Struktura děje o vyplouvání dávných křivd a tajemství kolem sešlých postav v jedné místnosti hodně připomíná Duvivierův majstrštyk Marie-Octobre (1959). Za chvíli jsem si řekl, a proč ne, aplikovat v současné době tento typ námětu na setkání jedinců znajících se doposud jen přes internet a konkrétně fanoušků jedné (teď již mrtvé) mediální celebrity, bylo celkem originální. Přes jistou pachuť, kterou u mě film vyvolával od počátku, mě bavilo a napínalo sledovat, kam se setkání s přítomným napětím vyvine a musím říct, že některá odhalení byla o to víc zajímavá, že hodně vypověděla nejen o fanoušcích, ale rovněž o samotné celebritě jménem Miki Kisaragi. Měl bych dvě až tři výtky: tou první je mírná natahovanost v druhé polovině, tou druhou pak výstřední „sklepácké“ herectví většiny protagonistu, od svérázného přehrávání přecházející ve vybraných okamžicích až do těžkého afektu. Ocenil bych daleko civilnější pojetí a také důstojnější podání závěrečné pointy, která sice byla zajímavá, ale nejsem si jist, nakolik (ne)byla myšlena jen jako totální mystifikační úlet. [60%] ()
Film pro mě byl pouze náhodným výběrem, vůbec jsem tedy nevěděla, co čekat. Ukázalo se ale, že to byla dobrá volba. Vypadá to jako setkání nejvěrnějších fanoušků, kteří chtějí uctít památku milované zpěvačky, pozvolna se při tom dostanou k přemýšlení, jak se asi mohla stát její vražda. Avšak nakonec může být vše jinak... Zpočátku to vypadalo na tlachání o obdivované Miki a na vzájemné závisti ohledně co největších sbírek, postupně se to ale rozjíždělo a nedovolilo mi se nadechnout. Jen jsem zírala, usmívala se a byla napjatá, jak to skončí. Doporučuji. ()
Zabavna dobre vymyslena hovadinka, ale poslednych 25 minut mi uz prislo uplne zbytocnych. ()
Mám sice dost po-idolů. Ale nějak jsem to prospala a přišlo mi, že tím ztrácím čas. ()
Máte-li svůj popový idol, přidejte si k hodnocení jednu hvězdu. ()
Cosi ako tarantinovi Reservoir Dogs, len nejde o gangstrov (zato cierne obleky su) Jedna miestnost, pat muzov, zahada, ktora sa pomaly odkryva. Necakany vyvoj, napatie, skvela divadelna hra, skvela kamera na to, ze je vsetko v jednej miestnsti. Proste, s par ludmi a par peniazmi sa da natocit uzasny film. Staci vediet ako. ()
Jak už určitě víte z japonských her, mangy či právě filmů, tak japonci jsou dle mého mistry v kombinaci vážných prvků s komediálními. Kdy i v nervy drásajícím hororu kde se trhají končetiny, dokáží vykouzlit dojemné či vtipné heartfelt momenty. Tady se sice nejedná o horor ale o takovou komorní činohru z prostředí jednoho menšího bytu, kde se uskutečňuje výroční sraz na počest prvního roku úmrtí J-Idolu. Což ze začátku vede k hromadě komických situací, které hlavně díky typickému japonskému přehrávání, nabývají ještě na větší síle. Později, ale začnou zjišťovat že možná jejich idol nespáchal sebevraždu, ale možná byl zavražděn. Takže bláznivá komedie se brzy změní v mystery plnou zvratů, odhalování nových informací a to samozřejmě po celou dobu okořeněné skvěle načasovaným japonským absurdním humorem. Krom parádních hereckých výkonů se nesmí opomenout i skvělé režie, kdy vás dění v jednom malém bytě baví po celou stopáž a to bez hluchých míst. Co se týče soundtracku, tak ten je neskutečná bomba, poslouchám ještě po filmu Tak jo, tohle byla skvělá jízda a důvod proč mám tak rád japonskou tvorbu a jejich hravost. Díky!!! ()
Inteligentní komedie, která se pozvolně promění v konverzační drama připomínající například 12 Angry Men. Až nečekaně kvalitní scénář a povedený humor působí tak chytlavě, že nejde jinak než doporučit. ()
No, co si budeme nalhávat, vypadalo to jak zpracování domácího úkolu z kurzu tvůrčího psaní. Čili bylo jasné, že celý film bude působit poněkud vykonstruovaně, že podezření padne postupně na každého přítomného a nakonec bude následovat nějaký nečekaný závěr. Takže já osobně jsem za vraha tipoval onoho japonského sedláka, milovníka zkažených jablkových koláčů, neb ten se od začátku vyskytoval na scéně jen v těch řídkých případech, kdy neseděl se svým řídkým případem na wc, a takhle se přeci správný vrah nechová, že. A ono se nakonec ukázalo, že to bylo úplně jinak. Jak, to říkat nebudu... snad jen... ono na tom šintoismu fakt něco bude. Vzhledem k tomu, že v závěrečné scéně zazněl zpěv oné "modelky", myslím, že šintoističtí bohové se ukázali jako existující, a hlavně vrcholně dobré bytosti, když se rozhodli rázně přijmout opatření, aby ona zpěvačka nemohla nadále kazit vkus střední generaci Japonců. ()
V jedné jediné místnosti se odehrávající komedie / drama (mysteriózního tu opravdu nic není). V den prvního výročí tragické smrti hvězdičky Kisaragi Miki se poprvé osobně setkává pětice jejích oddaných fanoušků, aby si ji připomněli a zavzpomínali. Spáchala však skutečně sebevraždu? Brzy začínají vyplouvat na povrch jejich skutečné úmysly, identity a vztahy, aby se v bouřlivých hádkách postupně dobrali možného, překvapivě až dojímavého vysvětlení. ()
Naprosto silena ukazka japonske mentality. ()
Dobře natočená konverzační komedie, utahující si z japonských nadšenců pro dívčí idoly. Vyzdvihnout je třeba originální a velmi nápadítý scénář, ze kterého přímo čiší, jak tvůrce bavilo jej psát. Navíc japonci jsou zde skutečně velmi japonští (pěkně ukázaná specifika japonského chování a myšlení) a někoho může potěšit i relativně srozumitelná japonština. ()
Tento film nemal urcite financne problemy, pretoze vsetko sa to odohravalo v jednej miestnosti, co ani v najmensom omyle neuskodilo tomuto filmu. Film najviac vynika scenarom, kde dialogy presne do seba zapadaju a posuvaju film spravnym smerom dopredu. ()
Film, od kterého jsem až tak moc nečekal a který mě velmi příjemně překvapil. Pětice herců v jedné místnosti, pomalý rozjezd a "šokujícími" odhaleními doslova nabitý závěr = v tomto případě záruka kvality. K absolutnímu hodnocení má film velmi blízko, ale sráží ho právě zdlouhavý úvod a přílišné přehrávání, které je pro japonskou komediální tvorbu sice typické, ale do tohoto filmu se zas až tak moc nehodí. Edit: Je to už přes rok a přesto na ten film vzpomínám s láskou a úsměvem na rtech, navíc s čistým svědomím mohu říct, že jsem za tu dobu neviděl mnoho filmů, které by ho překonávaly (spíš naopak), proto zvedám hodnocení na maximum... ()