Odsouzeni k boji

,,Why we here?'' -- Zlo plodí zlo a násilí plodí násilí... Znovu mne napadá věta, kterou jsem už použil v Rumor of War (1980) ,, Netušíte, jak brutální umí být mladý devátenáctiletý Američan. '' Nasazení mladých kluků v Iráku ve jménu svobody a demokracie, v krajině, která je v lecčemž o několik set let zpět musí takhle zákonitě dopadat... Frustrovaní a vystreslí vojáci s žáhou pálící po pomstě za mrtvé a zmrzačené druhy se pak při průchodu citů chovají jako vlci v ohradě ovcí... Nezabíjejí pro hlad, trhají a rdousí jen z té vůně čerstvé kouřící krve... Těžko to však hodnotit a je soudit, když tam člověk nebyl. Jaké to je, když se k vám někdo zašátkovanej blíží s podivnou věcí v ruce. je to rolník s motyčkou, nebo kájdista omotanej vestou plnou kuliček z ložisek s detonátorem v dlani? Čekat a riskovat, nebo střílet bez jistoty? Film nakousl velmi složitou věc, která se děje v každém konfliktu. To že to většinou schytají hlavně civilisté můžeme vidět třeba dnes v Gaze. Pár bubáků ze střechy školy (místní jistě o nich vědí ale bojí se Hamásu) odpálí pár kássámů a za chvilku je z celého baráku již jen hromada železobetonu, protože Izrael tam švihnul cosi svého mnohem sofistikovanějšího... To, že v té škole byly děti je jaksi vedlejší pro obě strany... Já vidím na vině především náboženské fanatiky, kteří ve jménu Alláha, udělají z nic netušících civilistů mučedníky (bez jejich vědomí ovšem)... Tam je asi zakopáno to největší zlo. Vždy říkám, že je dobře, že tyto filmy vznikají. Vzpomeňme třeba Svědka války (1987), My Lai (2011) atd... Film jsem viděl v HD na BR a byla to co se týče ostrosti opravdu paráda. Také jsem si uvědomil, jak moc velký je rozdíl mezi ním a seriálem Over There, který nyní také postupně sleduji... Tam někde - tomuto filmu zatím nesahá ani po paty. To to je více přirozené, kamera je téměř reportážní, film je nabit v klíčových momentech opravdu silnou akcí, prostě stojíte ve dveřích a dejcháte mariňákovi před vámi na záda...... Co s Irákem? Zavádět tam západní styl demokracie? Nebo je tam nechat napospas a divit se, že přijde nový Saddám, ještě horší? PS. jinak souhlas s ostatními Bloody Sunday byla ještě o píď lepší. * * * * (05.08.2014)

Nemám rád chladné dokumentaristické výpovede typu UNITED 93 a PREPADNUTIE. Ale práve tu by trochu viac odstupu prospelo. Niektoré scény sa totiž vyslovene snažia o citové vydieranie. Tvorcovia sa pokúsili nahliadnuť do vnútra oboch strán konfliktu (aj keď jasne vidieť, že o moslimoch toho tvorcovia moc nevedia ), ale toho vojenského klišé mohlo byť menej. Nie zlé, ale neprináša takmer nič nové. De Palmove REDIGOVANÉ bola iná káva... (20.11.2012)

Ďalší z výborných vojnových filmov stvorený k rozprúdeniu diskusií o vojne, Amerike a tom ostatnom. Americkí vypatlanci vs. irackí nie-až-tak vypatlanci vs. chladnokrvní teroristi vs. civilné obyvateľstvo. Víťazstvo si opäť odnáša násilie, brutalita, zbytočné vraždenie a smrť. Iracká vojna roka. 80% (13.11.2013)

Cenný nečernobílý pokus o vyrovnání se současností. Kvazidokumentární styl je při řídkém scénáři ctností z nouze. A pokud je vývoj očekávatelný, zbývá jen okořenění stopáže filmovými prostředky - akcí, kamerou, ♫ hudební charakterizací odlišných kultur, symbolickými detaily, více či méně svižnými a neformálními dialogy. V nich vychází lépe zpracování známější strany konfliktu, irácká tvář má pak často převahu v herectví, ale její kulturu charakterizují spíše povchní banality. Výsledkem je obžaloba použití radikálních prostředků, nepřipravenosti silnější strany konfliktu a jejího morálního selhávání, které však vyznívají trochu prvoplánově a kromě syrovosti masakrů i hluše. (16.06.2012)

Jako dokument vypovídající o těžké situaci v Iráku výborný. Podařilé vylíčení jasného selhání mariňáků, kteří v podstatě mají za to, že jde jen o nějakou hru a celkem dobře se baví, ale pokud dojde na lámání chleba, tak se sesypou, veškeré myšlení je v cukuletu pryč, jedninná věc, která sem jim honí hlavou je pomsta padlého vojáka a v důsledku toho pak také nejprve střílí a až poté se ptají... (12.04.2008)