Tess z rodu D'Urbervillů

Konec jsem očekával naprosto odlišný… Asi i proto, že nejsem obeznámen s tvorbou Thomase Hardyho. Teď jen nevím, jestli je dobře nebo špatně, že jsem se tolik mýlil. Škoda některých slabších pasáží, kterým se nevyhnul žádný díl, a naivita Tess byla chvílemi možná až zbytečně přehnaná. Už to občas zavánělo hloupostí či nepoučitelností. Herecké výkony však nadstandardní od všech zúčastněných. Nejvýše hodnotím druhý díl s hezky odlehčenou a romantickou idylou na mléčné farmě a pak závěrečný díl, který bych už ale znova vidět nemusel. Osud si s Tess nepěkně pohrál. (27.12.2013)

Seriál se rozjíždí trochu pomaleji, tvůrci často operují s působivostí jednotlivých záběrů, mnoho faktů není řečeno přímo a je ponecháno vyplynuti ze souvislostí. Herci hlavního trojúhelníku jsou velmi vhodně vybraní, protože působí jak vizuálně krásně (zvláště zuby Eddieho Redmaynea), tak vkládají do svých postav přesně takovou dávku emocí, jakou by od nich člověk očekával, a žádný z nich příliš nezaostává za ostatními. Britská krajina tvoří nemalý podíl celkového dojmu stejně jako poměrně věrohodná dobová výprava, potěší cameo Stonehenge. Celkově Tess plyne pomalu, ale řádně melodramaticky. Občas se sice zdá, že je příběh vykreslen trochu povrchně a že by zasloužilo rýpnout si trochu hlouběji do nitra charakterů, ale myslím si, že mistr Hardy se nemá důvod v hrobě obracet. Dílo pro prožití podzimní depky jako stvořené. (27.10.2008)

4/4 Díky obsazení Gemmy Arterton, Eddieho Redmayne a Hanse Mathesona se příběh Tess stává velmi aktuálním, protože tyhle tváře jsou ty, které patří k dnešku. Svět Thomase Hardyho nikdy nebyl snadný na porozumění a už vůbec ne na souznění. Je proto velmi důležité stavět se opakovaně k výzvám, které představují adaptace jeho děl. Tato BBC mini série není poskvrněna tragédií Polanskiho života, je pouze velmi věrná. Naštěstí. Ten závěr ve Stonehenge byl epický. Ráda bych se dočkala podobně zdařilé adaptace také Neblahého Judy. #bbc (25.03.2019)

SPOILEROIDNÍ vstupní otázka: hnusí se vám představa, že by Lizzy nikdy nedostala svého pana Darcyho? Pak se tomuto seriálu raději obloukem vyhněte. Na poli tragiky a deprese mám sice načtené nějaké kalibry, ale přesto bez uzardění prohlašuju, že Hardyho „Tess“ je tou nejsmutnější, nejtragičtější a nejdepresivnější lovestory, o jakou mé oko kdy zavadilo. A to platí i pro seriál (tedy snad s výjimkou Titanicu, heh). Adaptace je to nesmírně svěží, ve stylu nejnovější Pýchy a předsudku, a nesmírně věrná, a to nemám na mysli pouze postavy, které jako by vystoupily ze stránek, ale i filozofující úvahy o sepěttí s přírodou a čistotě a nevinnosti člověka, které se románem táhnou jako červená nit. Pro ty, co se už stačili vyděsit, tyhle úvahy tady nejsou v podobě intelektuálních promluv a dialogů, ale pouze a jednoduše v podobě záběrů na překrásnou přírodu a dětský úsměv Gemmy Arterton. Je to sice vynikající, ale už to nikdy nechci vidět, stejně jako knihu už nikdy nechci číst, neb i já depresář bych si ráda zachovala taky trošku naděje a víry v dobro, které mě snad zítra čeká. (10.03.2009)

Trošku plouživý film (vezmete-li v úvahu, že Tess stráví snad polovinu času více či méně usouženým plahočením cestou necestou), ale zároveň poctivá anglická filmařina jak má být. Gemma Arterton přes svůj kvokavý projev (no hlas si nevyberete) překvapila, brečet teda umí přímo na povel, Matheson je odporný jako obvykle, největší překvápko je pro mě dosud zhola neznámý Eddie Redmayne, což je zjevně talent od přírody. K dokonalosti chybí krůček, ovšem stejně jako Kiddo přidávám spoileroidní výstrahu všem, kdo mají za to, že filmy jsou od toho, aby nám předkládaly nerealistické happy-endy - to tedy jaksi fakt ne... (02.12.2010)