René

Časosběrný dokument je zajímavý formát. Není to úplně nepodobné šmíráckým show, kde lidem koukáte do soukromí a sami jste skrytí. Tady je to trochu jiné hlavně tím, že je natáčení vždy jednou za čas a kamera tak nesleduje danou osobu pořád. To tak objektu dává značný prostor pro sebestylizaci (což také René činí). Zhodnocení dokumentu: v krimu jsem nikdy nebyl, ani moc neznám tuhle sortu lidí, takže pro mne to byl zajmavý exkurz do života recidivisty. Režisérka sestřih nijak dramaticky neobohatila o další prvky (proto ta hvězdička dolů). Výjimkou jsou snad jen ta skládání prezidentských slibů, která Renda pravidelně sleduje v kriminále (cca 3x Havel, 2x Klaus) a pak střihy typu 1997 - René opouští věznici...pár záběrů na svobodě, povídání o životě, teď už to bude jinak.... 1998 - René, Valdice... Zhodnocení Reného Plášila: Čert ví, co s ním mohlo být, kdyby nestrávil hned první mladé roky v kriminále... Každopádně teď už je to beznadějný asociál. Ke cti mu slouží jen to, že nikdy nedělal násilnou kriminalitu. Celkově je to ale člověk bez pořádných hodnot, prospěchářský a prolhaný. Tak snad aspoň napíše třetí knížku... (01.08.2008)

Můžeme mít co chceme ale nemůžeme chtít co chceme..... Je možné změnit života běh, když něco v nás nás znovu a znovu vrací zpět ? Život bývá nejlepším scénáristou...... S určitou nadsázkou film René vyznívá jako dokumentární analogie Jarmuschova Dead Mana a hudba, kterou složil Tadeáš Věrčák, připomíná hutné kytary Neila Younga ze zmíněného filmu. Ale nejen to. Jarmuschovo mrtvý muž je válcován osudem a podobné jako Reneho vede ho k neodvratné záhubě... 80 % (14.04.2009)

"Konvence jsou na nic. I v literatuře. A morálka? Tu vynechávám, nechám jen syrovost, pravdu a trpkost. Pokrytci slovo morálka milují. Seru na ně, stejně jako oni na mě. Proč žádná část mýho zasranýho života nedopadla dobře? To neví nikdo. Ani Bůh. Bůh má volno a čte si porno. Jo, třeba to, co nafotila moje poslední holka". To jsou myšlenkové pochody nenapravitelného recidivisty Reného Plašila, který ani před kamerou nedokázal prezentovat náznak snahy stát se slušným člověkem. Autorce nelze upřít snahu a mozoly při práci na tomto dokumentu, ale dvacet let sledovat osudy zbytečného individua mi připadá jako energie vynaložená poněkud neúčelným směrem. (13.01.2016)

„Už je to skôr súcit, než láska.“ Třeštíkovej časo-zberné dokumenty (napr. tento alebo tento) sú na jednej strane úchvatné (fascinuje ma, ako je niekto schopný desiatky rokov sledovať život iného človeka kamerou). Na strane druhej od diváka vyžadujú kus zdržanlivosti. Jedná sa totiž o ľudí, ktorí majú k dokonalosti ďaleko. To máme všetci. Ale je niečo iné ŽIŤ nedokonalé životy a niečo iné sa na ne hodinu a pol pozerať. René bol od detstva odsúdený na život na šikmej streche. Třeštíková napriek tomu resp. práve preto ("lebo je to zaujímavý študijný materiál“) nad ním nezlomila palicu. Ani keď sa po entý raz dostal do basy. Ani keď jej vykradol byt. STÁLE ho navštevovala vo väzení. Dokonca mu pomohla vydať knižku. René bol však ukážkový prípad človeka, ktorý nemôže chodiť na 8-hodinové šichty a osem rokov sporiť na nové auto. Radšej sa stýka s pochybnými dievčatami, vykráda jeden byt za druhým, vždy ho chytia a zakaždým mu, ako recidivistovi, vymerajú vyšší trest. Časom sa k tomu neprekvapivo pridá choroba. Hoci René STÁLE motá svojrázne popletené "pravdy o živote", len čo sa dostane na slobodu, ZASA skončí v hnusných pajzloch piatej cenovej. Na kameru si dáva čaje, ale pravda je "asi" niekde úplne inde, však René? A stretáva sa s čoraz väčšími indivíduami. Hoci pôsobí dojmom (kvázi)milého strateného smoliara, ktorý si na život privyrába relatívne neškodnou trestnou činnosťou (nechcem obhajovať zlodejov, ale oproti nekrofilovi, pedofilovi a vrahovi je zlodej predsa len niekde inde, normálny systém rozumnej spoločnosti to MUSÍ právne rozlišovať), patrí k najnebezpečnejším ľuďom, o akých Třeštíková robila dokument. Čudujem sa, že sa to pre ňu neskončilo oveľa horšie. (06.05.2011)

Tolik režimů, tolik prezidentů, a René pořád v base. Po Marcele a Katce jsem viděla další časosběrný dokument Heleny Třeštíkové a musím říct, že tak jako obvykle mě bavil, protože titulní postava byla opět více než zajímavá. Nesmírně chytrý a sečtělý René, avšak pohybující se na "druhé straně" - no, bylo až děsuplné sledovat, kam se může člověk dostat, i když má v sobě asi předpoklady pro to být někým "lepším". René coby film pak stojí přesně mezi Katkou a Marcelou, která mě bavila nejvíce (spolu třeba s Manželskými etudami). (07.12.2015)