Ani krok zpět

V edici Nové ruské válečné filmy se tentokrát představuje vcelku povedený snímek, opět v režii Vitalije Vorobjeva a s Nikitou Zverevem v hlavní roli. Příběh tentokrát vystačil na celý film a svým způsobem je i poutavý - sovětský voják musí v roce 1943 vysvětlovat, co se přede dvěma lety přihodilo, a jak to, že byl zatčen v německé uniformě. Je totiž podezřelý z vlastizrady. Vypráví pak příběh o tom, jak jeho jednotka byla rozprášena německým bombardováním a invazí, zachránilo se jich jenom pár, které Němci odvedli do lágrů makat. Viktor však zorganizuje útěk vězňů a s několika z nich obsadí starou pevnost. Zde si zařídí dělostřelecké a kulometné hnízdo, odkud začnou ničit transporty Němců. Poté, co jsou po několika dnech bojů dopadeni, mají pracovat pro blaho německé říše, která si už plánuje obsazení celého Sovětského svazu a vyhnání bolševiků a nastolení nového řádu. Ještě že existuje pár oddaných vojáků komunistů, kteří i tentokrát naplánují útěk a celý vojenský tábor zlikvidují... Samotné DVD se však moc nepovedlo. Načíná je sice ten roztomilý protipirátský trailer, menu vypadá také hezky, ale chybí zde jakékoliv bonusy, film je ve formátu letterbox a tentokrát s nižší kompresí, takže na větších obrazovkách bude vidět obrazovou nekvalitu, a titulky opět překládal nějaký blázen do čárek, protože je používá snad za každým slovem, až se text nedá v klidu číst. Navíc přeložit do titulků "Javol, poručíku", to chtělo velkou neznalost základní němčiny. (10.08.2019)

Zpracování ucházející. Když jsem poznal, že se budu dívat na hrdinu v podání soudruha poručíka, jeho odvahu a jeho boj proti příkoří, těšil jsem se, že nebude nuda. Pak ale mé nadšení opadlo, když soudruh poručík uteče ze zajetí, kosí Němce a na 3 dny se opevní spolu se dvěma věrnými druhy ve skalní pevnosti. Jen se divím, že by je pak Němci nepopravili. Ale zrovna potřebovali na zprovoznění nového ruského děla odborníka a soudruh poručík této možnosti využil, aby spolu s kamarády znovu utekli a znovu se dali do boje. (12.07.2010)

Uznávám, že po filmařské stránce nejde o kdovíjakou hitparádu, ale samotná gerojská story soudruha poručíka mne svou jednoduchou přímočarostí docela zaujala. Jasně, nacionalismus stříká všemi otvory…ale s tím jsem do toho samozřejmě šel. Takže Rusové hrdinní vlastenci, Němci naivní hrdopýškové a to celé v rytmu „ratatatatatata“. Někdo padne, někdo spadne, někdo nejde trefit ani z metru a někdo by svými činy mohl přenášet hory na zádech. Samozřejmě ruské válečné drama disponuje i spoustou nelogičností a faktických přešlapů…..ale jaký válečný film (obzvláště Ruský) ne, že soudruhu poručíku? (05.12.2018)

Měl jsem co dělat abych překousl začátek, kde hrdina plave pěkně prsa tak dvacet minut, a nepřítel to ze souše do něj pekelně kropí puškama a on si dál plave, ani okolo něj pořádně neproletí žádný náboj, tak, že nakonec uplave a já měl prostě sto chutí to vypnout, ale okamžitě se to vystřídalo zase s trošku lepší scénou a zase mě to začalo zajímat, jenže ten samý problém se opakoval a já byl jak na houpačce a to se mi značně nelíbilo. K tomu sledovat krátkovlasý Rusáky jak vypadají skoro stejně je stejně úmorné jako koukat na čínský historický válečný film s dvaceti hrdiny a všechny si dopodrobna pamatovat a nezmatkovat. To prostě nejde. Tak nějak mám těch špatných filmů dost plný zuby. Ani krok zpět není dobrým filmem. Možná tak chvíli vypadá, ale skáče z dobré a průměrné scény do špatné až hrůzné, a tím vším se táhne dlouhotrvající nuda. (25.09.2008)

Velmi průměrný ruský film s řadou viditelných nedodělků scénáristických, hereckých i odborných přes veškerou snahu o modernost a novost pojetí nepřekonává tradicionalismy brežněvovské stagnace a v mnoha ohledech jde i pod jejich úroveň. Fakt, že jsem poprvé viděl zblízka zobrazen rozvrat v ruských bojových liniích v prvních dnech hitlerovského přepadu tehdejšího SSSR, tyto nepřehlédnutelné skutečnosti může vyvážit jen velmi vzdáleně. Viditelná snaha o velkorysost výpravy a pojetí se tak nemohla neminout se smyslem a původní ambicí díla. (13.12.2009)