99 franků

Jan Kounen vizuálne experimentuje, pohráva sa s formou filmu a snaží sa predstaviť dynamickú snímku zo zákulisia reklamného biznisu. Pojem „snaží“ je v tom prípade úplne na mieste, vo filme je mnohokrát toľko energie až pôsobí únavne a samotné prostredie, v ktorom sa odohráva, je pre bežného konzumenta, ktorý sa o svet reklamy nezaujíma bližšie, vzdialené a málo atraktívne. Je to svet, v ktorom dominujú peniaze a jeho cynickí hrdinovia žijú svoje príbehy v maximálnom tempe, za doprovodu sexuálneho harašenia a drogových eskapád. Film ma iritoval na nervy lezúcim obsadením, hlavne hlavný hrdina, Jean Dujardin, je síce obstojný herec, no v tomto počine taktiež neuveriteľne otravný chlap, ktorý ničí akékoľvek Kounenove hrátky so štýlom či formou. Záverečné vyústenie, alebo ak chcete, alternatívne závery, sú primárne v druhom prípade veľmi hravo a originálne vymyslené, no negatívne dojmy z predchádzajúcich minút sa im už odčiniť nepodarí. (05.01.2010)

Je nasnadě interpretovat otázku, proč že se francouzské snímky až na výjimky (Untouchable) nedostávají do českých kin či prodejen DVD či Blue-Ray v Klauflandech. Vzorovým příkladem tohoto VĚRU VELKÉHO nedostatku je francouzský nízkorozpočtový snímek 99 FRANCS. Je jasné že v roce 2007, byl Jean Dujardin řadovým hercem, jež čekal na sebelepší či sebehorší angažmá, za které dostane odpovídající gáži. Kdo by kdy čekal, že Jean zazáří v oscarovém snímku The Artist a obdrží sošku za nejlepšího herce v hlavní roli! Už toto je důvod, proč zhlédnout 99 FRANCS. A to mi věřte - tento snímek má, co nabídnout! Zpočátku kroutíte hlavou a přemýšlíte že si radši půjdete zahrát "pinčes" proti zdi, ale pak vás film dostane. Jak je z filmu patrno tak Jean byl naprosto výjimečným hercem už v roce 2007. Příběh o MAKIN' OF DREAMS je aktuální ve všech ohledech. Jean jako OCTAVE hledá smysl svého počínání v reklamním byznysu. Ujíždí na koksu, levnejch holkách z Lidlu a hlavně počne parchanta, ke kterému se nehlásí. Polemizování být či nebýt, či smysl života - to vše najdete ve snímku 99 FRANCS. Snímek, jež má doposud UBOHÝCH 147 zhlédnutí. 80% (28.05.2012)

Až na tu nesnesitelnou závěrečnou čtvrthodinu (Poslední pokušení Octava) příjemné překvapení. Kounen naštěstí po většinu filmu netlačí moc na pilu, a tak jsou obrazově opulentní drogové tripy hlavního hrdiny prokládány relativně civilním pojetím (večeře s testem těhotenství se opravdu povedla) práce v reklamce (TGV průměrnosti přijelo na čas). Scénář je sice prvoplánový až běda, ale Dujardin svým herectvím táhne celý film dopředu. Jeho Octave je životná postava i v Kounenově vizuálním běsnění. (31.03.2012)

Chcete luxusní bejvák, luxusní plat, luxusní roštěnky, či tunu koksu? Žádný problém, jste-li alespoň trochu kreativní, švihejte do reklamní agentury, která vám tohle všechno dá a k tomu vám ještě přibalí jistotu, že se z toho všeho koksu a věčně nespokojených šéfů zblázníte. Jako tady Octave, od začátku nesympatickej vším pohrdač, kterej čím víc divákům podbízel své halucinace, tím víc mě nudilo mu to žrát. I ten první konec přišel pozdě, natož ty další a další alternativní, které ho následovaly. Ačkoli ten o vypuštěné reklamě alá "rozhodně nemůžeme tvrdit, že byste krmili zákazníky kecama" se opravdu vyvedl. Plusové body tedy udílím za ten ending, za další průjezd reklamní branží (z něhož si člověk vytvoří lepší obrázek, než u Po čem ženy touží) a za ten Zimmerův song v závěrečných titulkách. Ten už ale zazněl i v Pan Nikdo, nebo v Tenké červené linii a to jsou rozhodně o dost lepší kousky. (01.12.2011)

99 francs- množstvo koksu, predimenzovaných efektov a našlapaného techna ( a nielen techna ), excentrického fetišizmu a narcizmu ( veľa - izmu )... Bože, jak jááá nenávidím, ked vo filme žerú a kecajú zároveň! Občas som mal pocit, akoby som čumel na Jirku Macháčkovic. Poriadne vyfetované movie! Ale i ostro provokatívne ! (10.12.2009)