Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Ve Spojených státech zuří bratrovražedná válka mezi Unií a Konfederací. Tábor Fort Bravo uprostřed nehostinné arizonské pouště je ideální věznicí pro zajaté jižanské vojáky. Hrstka Seveřanů pod vedením plukovníka Owense (Carl Benton Reid) sice střeží početní přesilu, má však kromě nepřátelských indiánů kmene Mescalero ochotných zaútočit kdykoliv a na kohokoliv ještě jednu fungující zbraň – kapitána Ropera (William Holden), vynikajícího stopaře a tvrdého nekompromisního vojáka, který zatím všechny pokusy o útěk s bravurou zlikvidoval. I Roper má však jednu slabinu, na návštěvu tábora přijíždí půvabná Carla Forester (Eleanor Parker), nepoznaná milenka jednoho ze zajatých jižanských důstojníků. (dopitak)

(více)

Recenze (15)

wampilenka 

všechny recenze uživatele

Aby si divák užil žánrový film, musí přistoupit na jisté (třeba i dobově podmíněné) zákonitosti. Možná že čím víc podobných filmů viděl, tím snáz se mu to daří. Moje potěšení ze snímku škobrtalo. Těžko se mi přehlížel způsob hraní, dialogy. Úvodní znělka mě spíš pobavila. Tyto potíže se ale postupně rozplynuly v naraci. Co se ale nerozplynulo, byl problém s rozložením dobra a zla, ačkoli i to je zřejmě zase záležitost žánru a doby. Což o dobro, s tím to mohlo být provedeno pěkně, v pevnosti Bravo nebyl důvod myslet si, že Jižani jsou víc klaďasi než Seveřani nebo naopak, takže by si divák býval mohl i trochu zaváhat, ale abychom náhodou neváhali příliš, hned od začátku nám bylo naservírováno, kdo jsou ti zloduši, a že jsou mimo pevnost. Vadilo mi, že Indiáni jsou automaticky a nemotivovaně ti zlí, a že když už bílý muž potřebuje protivníka, nepostaví se bytosti obdařené rozumem, ale anonymizovaným postavičkám, které buď vydávají skřeky, nebo dělají posunky. Aspoň že obstojně střílejí. Děj filmu je izolován od všech ostatních historických událostí, kromě války Severu proti Jihu, ale přesto prostor Ameriky a Indiáni na koních asociují ještě jiné příběhy z dějin, které by mohly trochu zpochybnit, že zlo = Indiáni. Film si je ale drží od těla. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser John Sturges /Walking Hills 1949, Hour of the Gun/ natocil drsny a hodne sympaticky western zo starsej skoly. Takto si ja predstavujem western, maketove mestecko uprostred nehostinnej puste, do toho militantni nasrani Indiani ochotni agresivne utocit na belochov, preto sa musia branit. Vyborny je hlavne William Holden /Divoka Banda, Sunset Boulevard/, zvysok hercov som jaxi nepoznal. Nuda dostala priestor len v strede, preto trochu znizim, a aj dialogy boli len priemerne. Drsny masakrozny zaver vsak rozhodol napokon o 74 % ()

Reklama

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Výborná "sturgesovka", ktorá pripomína tie najlepšie kavaleristické fordovky. Akurát má zaujímavejší príbeh s veľmi funkčne využitým milostným trojuholníkom. Sturges perfektne zvládal hercov a ešte istejšiu ruku mal v akčných scénach. Finálna prestrelka s dokonalým využitím nádhernej krajiny patrí k tomu najlepšiemu, čo v tomto žánri vzniklo. ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

Mňa to teda vôbec nebavilo. Nudné pnutie medzi vojakmi Únie a Konfederácie odohrávajúce sa v zajateckom tábore je okorenené občasnými stretmi indiánmi, ktorý sú tu za jednorozmerné zlo. Môj obľúbenec Holden si tu naviac strihol dosť prísneho nesympatického hlavného hrdinu a ten milostný trojuhoľník ma vôbec nezaujímal. Prestrelky mi tiež pripadali tuctové, takže výsledok je nudný western. 4/10. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Další z westernů, který upadl do zapomnění, přesto by všem příznivcům žánru neměl uniknout. Pomineme-li poněkud hlušší prostřední pasáž, můžeme sledovat vcelku napínavý příběh s nekompromisním Williamem Holdenem v hlavní roli. Závěr filmu měl opravdu vše, co by obdobný počin měl mít - napětí, atmosféru, akci. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (4)

  • Ve filmu jsou používány zbraně kolt Peacemaker a puška Trapdoor Springfield. Děj filmu se ale odehrává v roce 1863, kdežto tyto zbraně byly vynalezeny až v roce 1873. (Mol)
  • Wiliam Holden, který zde hrál kapitána Ropera, si pro scénu, kde sundá svoji košili, nevyholil hruď, jako to dělal pro většinu svých filmů v padesátých letech. (Mol)
  • Dámské šaty na sobě měly zipy. Ty se ovšem začaly vyrábět až v roce 1913. (Mol)

Reklama

Reklama