Užívej si, co to jde

Allen v kostce, u něhož je výhoda "nemít od mistra nakoukáno". Jinak jde víceméně o vývar Woodyho předchozích filmů, byť se v něm pořád mísí dostatek humoru a mouder, které baví po celou dobu velmi střídmé stopáže. Pro rekrutování diváckých benjamínků dle mého ideální s tím, že je Larry David geniální. 7/10 P.S.: Evan Rachel Wood by neměla nosit přiléhavé tepláčky. Málem jsem se uslintal. (04.06.2010)

I'm the only one who sees the whole picture. Zvyknout si na protivu Larryho Davida jako na vypravěče chvilku trvalo, ale kýžené blaho se nakonec dostavilo v dostatečné míře. Scénář opatrně našlapuje po tragikomické cestičce a zároveň rozhazuje na všechny strany bezpočet sexuálních narážek nebo klasických sociálně mířených tref. Zkrátka je vidět, že po předchozích letech, kdy se Woody oddával komplexní romantice v Barceloně nebo si snil téměř thrillerový Kasandřin sen, bylo potřeba ze sebe nové nápady a "stížnosti" dostat. Ještěže tak. (14.01.2011)

Píše-li se rok 2009 a vy jste se narodili v roce 1935, znamená to vzhledem k průměrné délce života jediné: smrt klepe na dveře a je na čase bilancovat. Máte-li majetek, znamená to sepsat závěť, máte-li jako Woody Allen co říct, znamená to vydat memoáry. Takovým memoárem, či předčasným nekrologem, je i Whatever Works. A byť všechna ta rekapitulace a vzpomínky na život místo života samého – atmosféra přípravy na smrt – a zcizující prvky v podobě zásahů autorského já do plynutí příběhu mohou leckoho od filmu odradit, berme na vědomí, že když sedíte v čekárně na urologii s prostatou velkou jak ovčí mozek, to se pak těžko tváří, že jste pořád rock’n’roll. Zvlášť pokud k tomu připočteme břemeno židovské identity ve světě latentního antisemitismus, v němž výčitky svědomí a strach zatěžují každý čin i myšlenku jednotlivce. To vše nicméně ustupuje tématu stařectví, které film ze všech sil rozehrává. Stařectví znamená opravdovost, znamená konec s lhaním a popření všech falešných hodnot, nebo alespoň většiny z nich. Znamená přidat se k těm, kdo každodenně naplňují slova Merleau-Pontyho „nikdy se necítit zcela pohodlně ve svých vlastních pravdách.“ To měl na mysli Pavel Eisner, když říkal, že není žena nejkrásnějším tvorem Stvoření, je jím stárnoucí muž nebo stařec - ovšem vydaří-li se! I postava Borise Yellnikoffa se prostřednictvím nové upřímnosti snaží napojit na ztracenou autenticitu a cestu ke svému autentickému já obnovuje přes misantropii, perverzi a stařeckou prudérii. Na tomtéž „autentickém bručení“ postavil bezmála osmdesátiletý Eastwood postavu Kowalského v Gran Torinu. Je tomu tak proto, že normální život podléhá konformním tlakům, kdežto stařecký život je apriori non-konformní; je vyňat z dosahu působení norem a konformity. Znovunalezení vztahu s vlastní perverzní stránkou tedy může být paradoxně cestou k regeneraci duševního zdraví. Radikální potenciál stařectví konečně leží v obnažení lživé otázky „Kdo jsme, odkud přicházíme a kam kráčíme?“ a v nastolení hrozivě pravdivé „Proč jednou nebudeme, sotva někam patříme a jaktěživ nikam nedojdeme?“ A platí to pro nás všechny bez výjimky: V jakémsi vzdáleném koutu vesmíru byla jednou jedna hvězda, na které zvířata nabyla rozumu. Jen co se příroda několikrát nadechla, hvězda ztuhla a rozumná zvířata musela zemřít. Tak by si mohl každý vymyslet nějakou bajku, a přesto by tím dostatečně nevyjádřil, jak ubohým, prchlavým, prázdným, bezúčelným a svévolným se ve vesmíru jeví lidský život. Je na stařectví, aby nám klam života připomínalo, neboť mladická duše toho schopna není. Člověk je prostá, dětinská mysl, ale stařecká moudrost je nám tajemným zjevením nejvyšších poznatků, bohoslužbou, a poctivé naslouchání seniorům je úřadem kněžským. (01.01.2010)

Pravdepodobne Woodyho nejzabavnejsi film od Prokleti zlutozeleneho skorpiona. Nerikam, ze jde o neco originalniho, stara dobra romanticka vztahova komedie s predvidatelnym dejem a uz v mnoha Woodyho filmech pouzitejma myslenkama a hlaskama. Jenze tady vse funguje na vybornou. Larry David nesleze ze sceny a od zacatku do konce jen mele a mele, na vse si stezuje, vsechny urazi, nic ho nebavi, o sobe tvrdi, ze je genius a ostatni jsou pro nej jen kreteni. Pak tu je druha dulezita postava, Evan Rachel Wood jako neskutecne pitoma a naivni holka z nejaky prdele. Samozrejme tu jsou i dalsi postavy, matka spici s dvema chlapkama, fotrik teplous. Ale celej film je proste o Davidovi a jeho dokonalejch hlaskach a urazkach, na ktery mu vsichni okolo paradne nahravaj. Je sice skoda, ze tu neni Woody, role pro nej jako stvorena, ale David to zvladnul na vybornou a ja se od zacatku do konce perfektne bavil. (19.10.2009)

Prvně bych rád poděkoval Larelay za titulky, bez kterých bych to určitě nedal :-) a za druhé, už jsem na to přišel! K tomu, abych našel štěstí, musím vyskočit z okna. Proč mě to jen nenapadlo dřív? :-) Ikdyž se zde více mluví než jedná, právě ta mluva, která je mimochodem velmi inteligentní a né, že bych já byl nějak inteligentní, ta mluva, všechny ty slova dávají určitý smysl a jsou pravdivá. Jo, jo, užívej si, co to jde... :-) 70% (16.11.2009)