See prang

Musím říc, že tímhle povídkovým filmem si u mě Thajci na poli filmového horroru trochu spravili reputaci. Hlavně tedy výborně zpracovanou první povídkou o dívce esemeskující si s tajemným mužem (****) a silně atmosférickou poslední povídkou o letušce, přepravující tělo mrtvé princezny, kterou zabila a s jejímž mužem měla poměr (****). Prostřední dvě povídky jsou trošku slabší. Druhá pojednává sice o žánrově vděčném tématu kletby šikanovaného jedince, která je náležitě razantní a krvavá, ale přehnaně digitální (***). Nejslabší pak je povídka třetí, lehce komediální příběh o síle pověry a jejího naplnění (**). Nakonec z toho ale film, na thajské poměry, vychází docela dobře a je celkově konzistetntní. 3,5* (17.08.2013)

Hororová antologie z Thajska obsahující čtyři povídky, z nichž každou režíroval někdo jiný. První dva příběhy jsou značně průměrné. Jeden sází na omšelé klišé, druhý ve zbytečné přemíře využívá digitálních úmrtí a věru to nepůsobí dobře. Jenže se zbytkem už přichází výrazné zlepšení. Třetí povídka o partičce kamarádů, co stanují v lesích a rozebírají duchařské horory, vám nečekaně polechtá bránici. V posledním příběhu od režiséra Shutter se konečně dostaví nefalšovaný pocit strachu, jde vidět, že Wongpoom to má v malíku. Nevýrazná první polovina tak budiž odpuštěna. A co se týče kvality, dvojka (opět od stejných tvůrců) je na tom hodně podobně... 7/10 (01.11.2011)

HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH POVÍDEK: Happiness - Překvapilo mě to. Sice je to už několikrát opakovaný nápad, ale i přesto mě tohle zaujalo. Už jenom tím, že filmu se mluví pouze prostřednictvím SMSek. Ve finále jsem ale čekal něco trochu víc, ale i tak, je to povedené a má to atmosféru. (4*) Tit for Tat - Ta strašně sílená akční kamera mi nehorázně lezla na nervy, naštěstí čím déle o šlo, tím byla kamera normálnější a tak jsem se nakonec dočkal celkem zajímavé pointy, nějakého gore a samotného gore finále. Jen škoda toho debilně natočeného začátku, no... A tu lekačku úplně na konci si taky mohli odpustit, přišlo mi to trapné. (3*) In The Middle - Zprvnu napínavý a těžko odhadnutelný, později zábavný hororový příběh o partě kamarádů, co jsou na výletě na raftu, rozebírají filmy, vtipkují, jenomže pak se všichni v člunu převrátí a přijdou o jednoho kamaráda. Nebo snad ne? I ten konec, který jsem čekal (avšak to bylo záměrné) mě pobavil a postavy mi byli sympatické. Kupodivu plný počet, bavilo mě to. (5*) Last Fright - Ta prostřední část je na mě utahaná, ale ty ostatní fungují skvěle. Prostředí letadla je celkem zajímavé a dokonce i děsivé, akorát se to tam musí zmáknout tak, aby to ani chvíli nenudilo. Tady to sice nudilo, ale jen pár minut někde uprostřed, jinak mě to bavilo. (4*). CELKOVÉ HODNOCENÍ: Velké překvapení. Tohle bych do Thajska nikdy neřekl a už vůbec bych neřekl, že by se mi povedlo narazit na povídkový horor, kde by se mi líbili všechny povídky. Za mě je vítěznou In The Middle a odhadl jsem dobře, že je od Banjonga Pisanthanakuna, se kterým jsem se seznámil už v první Abecedě smrti, kde měl písmenko N a jeho část pro mě dopadla jako jedna z nejlepších, takže tu mám kandidáta na nového oblíbeného režiséra, ještě uvidím, co mi předvede u celovečeráku. Ale i ostatní povídky stojí za to, takže tohle doporučuji a chystám se na dvojku. A to jsem zhlédnutí toho odkládal strašně dlouho, ale nakonec to stálo za to. A jelikož je to hodně velké a milé překvapení, dám tomu i slabounkou pátou hvězdu. (23.09.2018)

Čtyři strašidelné povídky v podání čtyř thajských režisérů specializujících se na horrory. Těšil jsem se především na třetí a čtvrtou od tvůrců Shutter a Alone... V Happiness se mladá nezaměstnaná dívka s nohou v sádře oddává v bytě smskové komunikaci. Příjemná bude jen ze začátku... Režisér pravděpodobně nevěděl, jakou podobu dát předpokládanému finálnímu elementu. Neměl vůbec šťastnou ruku... 6/10 _ Tit for Tat má na svědomí režisér Body #19, což je zásluhou digitálních bubáků, kamerových obletů a místy chaotického střihu pěkně poznat. Autor jakoby chtěl napodobovat styl bratří Pangů. Více vizuální střídmosti a krvavá okultní povídka by byla hned údernější... 6-7/10 _ Na In the Middle je vidět, kdo z režisérského tandemu stojícím za nejlepším thajským horrorem zřejmě tahal při natáčení za kratší provaz. Příběh 4 kamarádů sjíždějích na člunu řeku absolutně ničím nepřekvapí... 6/10 _ Režisérský čtyřboj vyhrává s přehledem Parkpoom Wongpoom! Řemeslně nejvytříbenější segment, Last Fright, o podivném pasažérovi a vystrašené letušce na palubě letadla zdobí asi největší porce napětí. Méně sázky na jistotu a více šoku a bylo by to lepší, než za 8/10. _ Celkově dobře koukatelné, ale vzhledem k tvůrčí sestavě mírné zklamání. (16.08.2008)

Tohle se těm klukám a holkům rákosnickým tak úplně nepovedlo. Sem si myslel, že krátké povídky jsou ideálním prostorem pro realizaci bujných fantazií a ženiálních nápadů, které by buď nevydaly na celovečerní film, anebo na které by nevydaly peněženky lakomých producentů dostatečnou hotovost. I když na režisérských seslích nebyla žádná ořezávátka, jejich fantazie byla bujná jak poprsí Keiry Knightley a nápady už byly v různých variacích už stokrát (dvěstěkrát, třistakrát…) omleté jinde. Zklamání ale nebylo tak silné, abych na ťamany definitivně zanevřel, takže sice slabé, ale pořád tři hvězdy to snese. (16.10.2013)