Ip Man

Nehraje v tom ani jedna panda a je to asi takhle: "Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Ne, to se mýlíš, pane! Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Při vší úctě a s maximální pokorou, mýlíš se ty, pane! Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Ne, ne, ne a tisíckrát ne! Neuraž se, pane, ale mé Kung-fu je nejlepší Kung-fu ze všech Kung-fu, tudíž logicky musí být lepší než tvé Kung-fu! Taková drzost! Jsi neskonale domýšlivý ohledně svého Kung-fu! Ač mě mé Kung-fu učí pokoře a Kung-fu sebeovládání, nedáváš mi jinou možnost než porovnat, je-li mé Kung-fu lepší než tvé Kung-Fu.... (Urrrgh, Vzzzzum, Sssssvist)". Choreograficky perfektní Kung-fu, zabalené do klišovitého patosu tak hustého, že jej má místy problém prokopnout i dokonalé Mavashi pana Yena. (08.04.2010)

Viděl jsem koně blejt, hada chcát a žábu bušit pěstí do skály, ale tohle jsem ještě neviděl. Kromě toho, že je to takový krásný romantický vizuál, je to vymakaný bojový historický film podle skutečné události (ne, je to fantasy). Ale k věci. Yip man se svým stylem Wing Chun, zdánlivě jemným bojovým uměním, tvrdě pořáží své protivníky v cestě za osvobození Číny během druhé světové. Je to aristokrat jemných mravů. Posedává a pokuřuje a snaží se bránit konfliktům. Když ale dojde na lámání chleba, dojde i na lámání kostí. Wing Chun udeří nelítostně a tvrdě. Kamera dovoluje celistvé přehledné záběry, takže bitkám věříme. A to i v případě, kdy Donnie Yen alias Yip Man doslova ubije k smrti deset japonských karatistů během lusknutí prstů. Předpokládám, že tato emotivní scéna vejde do dějin Martial Arts ale i kinematografie jako takové. Jen si na ni vzpomenu, hned bych šel do nějakýho kumite mlátit japončíky. Závěrem bych ještě poukázal na ty rychlé pěsti, kterými Yip Man obšťastňuje k jisté nelibosti své protivníky. Z tak rychlých a tvrdých ran pěstí do všech možných citlivých míst mám dodnes mokré sny. (26.04.2011)

Old school kung-fu hrdě kráčející po stejné cestě jako klasické Once upon a time in china či novější Fearless. Právě v tom posledním předvedl Jet Li snad nejefektnějšího hrdinu v boji číňanů proti cizáckému útisku a Donnie Yen se zde výraznosti Jetovy postavy neblíží ani zdaleka... naštěstí to ale není ani jeho cílem, a hraje spíš umírněnější, civilnější charakter který neubíjí kulhající příběh svým charisma tak jako Jet, ale spíše ho podporuje a pozvedá, takže z celého filmu nakonec není jen několik uberefektních bitek s vatou mezi nimi, ale i solidní pokus o výpověď o určité historické době. Příběh tedy není nezbytným katalyzátorem akce, ale to neznamená že by ta akce byla pouze v pozadí. Právě naopak, choreografií, dynamikou a intenzitou řeže se Ip Man řadí k tomu nejlepšímu co kdy v žánru vzniklo, a i přes převážně "přátelský" charakter soubojů zvedá tep na hranici infarktu. 9/10 (12.05.2010)

Do podrobností propracovaný historický film plný bojových soubojů, v němž ovšem nejde jen o triky kung fu. Sám o sobě je příběh velmi solidním dramatem, které povyžuje o stupeň výše, jeho zasazení do velmi konkrétních historických souvislostí japonsko čínské války, čímž diváka nutí (ale velmi sympaticky) brát ho vážněji než jiné podobné filmy stavící na bojovém umění. Snad i to, že podkladem je skutečný příběh, dramatickým zvratům dodává na autentičnosti a současně překvapivosti i věrohodnosti. (10.12.2011)

Scénář: Edmond Wong .. Tak takhle o velkém mistru Yip Man a zároveň o okupaci Číny mohou točit jenom v Hong Kongu. Jako výraznou oslavu tamního bojového umění Wing Chun. Yip Man bude asi velká čínská legenda, protože film o něm rozhodně jako velká pohádka vypadá. Ani mi to nevadilo - pokud budu chtít vidět film o zmíněné válce (která sem prosakuje pouze jako oslavný rámec vzdoru jednotlivce i davu), určitě nebudu sahat po tomto snímku. Pokud ovšem milujete bojové umění, choreograficky excelentně zpracované a nasnímané souboje, neváhejte. (26.01.2009)