Reklama

Reklama

Tak dlouho tě miluji

  • Francie Il y a longtemps que je t'aime (více)
Trailer

Juliette je po patnácti letech propuštěna z vězení. Jediná, kdo na ni čeká, je její mladší sestra, kterou naposledy viděla před svým nástupem do vězení. Léa ji ubytuje v domě, kde žije se svou rodinou. Juliette nemluví o ničem, co se stalo, co bylo ve vězení. Neptá se, proč ji sestra za celou dobu nebyla navštívit, proč jí nepsala. U soudu neřekla Juliette ani jednu větu na svou obhajobu, nic nevysvětlovala. Uzavřela se a mlčky přijala trest za své rozhodnutí, které bylo těžší než vše, co následovalo, než její život. Mezi oběma sestrami je mnohé nevyřčené. Je jen tenká hranice mezi tím, aby se jejich vztah navždy zpřetrhal nebo aby k sobě našly cestu. Z jednoho vězení Juliette vyšla, ale v jiném, je uzavřena navždy. Jak sama říká: "Nejhorším vězením je smrt vlastního dítěte."
Přes všechnu tragičnost je film Tak dlouho tě miluji příběhem o síle žen, o přijetí osudu, a odvaze nést následky vlastního rozhodnutí. Je to film plný emocí a neprolitých slz. Kristin Scott Thomasová a Elsa Zylbersteinová sklidily za své vynikající výkony řadu nominací a cen. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (128)

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Najhorším väzením je smrť dieťaťa...z toho sa už nedostaneš nikdy." Výborná konverzačná dráma v ktorej K.S.Thomasová podáva oscarový výkon. Neviem, či sa jedná o tv film , ale pôsobil na mňa tak. Prevažná väčšina scén sa odohráva v interiéroch a dialógy tvoria 80% filmu. Kvalite filmu to ale neuberá a pocit z dobre odvedenej práce u mňa dosť dvihla hudba, ktorá pripomína pomalé elektrické gitary N. Younga z filmu Mrtvý muž.80%. ()

Sonnik 

všechny recenze uživatele

Ta ženská umí. Srašně přirozené, strašně civilní. Občas se pousmějete, ale negativní pocity přetrvávají. Nadprůměrné mini-drama se skvělým herci v čele s úžasnou Kristin. Už tady bylo strašně moc filmů, které se snažily nějakým způsobem uchopitpochopit psychiku čerstvě propuštěných trestanců, ale tohle je jasně nejlepší forma, kterou jsi dokážu vybavit. A ještě navíc to zde máme umocněno na druhou (zabila svoje dítě) a scénář se nesoustředi jenom na ni, ale taky na ostatní lidi kolem. Jenom škoda, že mi ten její motiv blýskl hlavou už po prvních dvaceti minutách, užil bych si to možná více, ale celé to na tom rozhodně nestojí. Francouzi každopádně letos po Veřejném nepříteli opět bodují. ()

Reklama

Vančura 

všechny recenze uživatele

Velice jímavý film, téměř až drásajícím způsobem. Dal by se rovněž jinými slovy popsat jako depka - krystalicky čistá filmová depka, která na senzitivním divákovi nemůže nezanechat stopy. Osobně jsem blízko domněnce, že je to právě tento tklivý pocit, který ve mně sledování téhle depky evokovalo, na němž tento film stojí a padá - a přitom - co je pozoruhodné - je to současně ten samý faktor, který jsem v pokušení tomuto filmu zazlívat. Přijde mi totiž, že tahle podívaná není k divákovi tak úplně fér. Dejme tomu, že většina lidí se asi celkem pozná v postavě manžela Juliettiny sestry, který na svou švagrovou hledí se směsicí nedůvěry, předsudků a (ne)oprávněných obav z toho, že by - coby vražedkyně vlastního dítěte - snad nedejbože mohla ublížit jeho dětem. A tenhle film jako by říkal - nene, ty povrchní pokrytče, všechno je jinak, a kdyby sis dal tu práci, zjistil bys, jakým peklem si tato žena prošla, a skutečnost prostě bývá složitější, než se na první pohled může zdát. A to mi - a to se na mě nezlobte - nepřijde dvakrát fér. Krajní zkušenost, kterou si postava Juliette prošla, je natolik ojedinělá, že mi osobně přijde lidsky pochopitelné to, jak se k ní většina postav ve filmu chovala. Čili empaticky chápu vnitřní pochody lidí, kteří se na postavu Juliette dívali s krajní podezřívavostí (sám bych se na jejich místě nechoval jinak), a naopak nerozumím motivaci postav, kteří s ní jednali vlídně. Tohle je opravdu výborně natočený film se vším všudy, samozřejmě, ale osobně si myslím, že je toho zde už moc, a mám problém to rozdýchat. Závěr je k nesnesení tísnivý - jakoby mě ten film otočil vzhůru nohama, třískal se mnou o zeď a sdělil mi, že všechno je jinak. Tenhle film je velmi zneklidňující podívaná, a mám-li si z ní něco odnést - kromě nepříjemné depky a hluboké skepse z tohoto světa - pak je to snad můj dojem, že není fér naložit na diváka takovouhle zátěž, nota bene s nepochybnými ambicemi zabrnkat na strunu divákova svědomí a (bez)předsudečnosti. Jsme jen lidi, krucinál - člověk by musel být obdařen geniální intuicí (nebo naivní nezkušeností, chtělo by se cynicky dodat), aby vzal Juliette bez ptaní na milost. Kdož jsi bez viny, hoď kamenem, chtělo by se dodat... ()

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Přesto, že si nelze nevážit sílu osobnosti filmové Juliette, kterou zavrhla společnost, a co hůř, nejbližší rodina, ani odevzdanost, s jakou přijala rozsudek, ačkoliv trpěla okolnostmi více, než trestem samotným, nedám více, než 50%, za emocionální planinu, za kterou však není odpovědná pouze Kristin Scott Thomas, ačkoli ani její projev neřadím k třetímu stupni přídavného jména dobrý. ()

Gabretta 

všechny recenze uživatele

Poslední dobou jsem měla možnost vidět několik filmů, v nichž Kristin Scott Thomas vystupovala a líbila se mi v nich natolik, že právě ona mě přivedla i k tomuto filmu. Film zcela naplnil mé očekávání. Nebylo to příliš ukecané, jen pozvolna se odkrývala příčina odsouzení a hloubka hlavní postavy. Kristin Scott Thomas podala brilantní výkon! ()

Galerie (40)

Zajímavosti (5)

  • Název filmu je odvozen od textu písničky La claire Fontaine, kterou společně zpívají a hrají Juliette a Lys. (claudel)

Reklama

Reklama