Le Premier Jour du reste de ta vie
The First Day of the Rest of Your Life
Režie:
Rémi BezançonScénář:
Rémi BezançonKamera:
Antoine MonodHudba:
SinclairHrají:
Jacques Gamblin, Zabou Breitman, Déborah François, Marc-André Grondin, Pio Marmaï, Roger Dumas, Cécile Cassel, Stanley Weber, François-Xavier Demaison (více)Obsahy(1)
Film vypráví příběh běžné rodiny, složené z manželů Marie-Jeanne a Roberta Duvalových, kteří mají již tři dospělé děti: Alberta, Raphaëlu a Fleur. Každé z dětí zažívá svůj neobyčejný život. Název filmu pochází z pěti rozhodujících dnů v životě této rodiny, které se objevují ve filmu. Tyto dny výrazně ovlivní chod celé rodiny a po těchto dnech už jejich život nikdy nebude takový jako dříve.
Ve filmu se objevují jak prvky komedie, tak i dramatu a film okoření i akční scény. Tento snímek získal ocenění i v České republice, na Festivalu francouzského filmu v roce 2009, kde drtivě vyhrál v divácké anketě.
(adamvojta)
Videa (1)
Recenze (188)
Neviděl jsem moc filmů, kde by všichni herci byli tak uvěřitelní. Velmi povedené, místy legrační, místy hodně smutné, někdy syrově upřímné a navíc s dokonalou hudbou. Inspirativní pohled na jednu francouzskou rodinu, kde probíhají všechny možné vztahy mezi otcem a syny, matkou a dcerou, a samozřejmě manželem a manželkou. Srdečný a upřímný film, kde jsem tak nějak porozuměl každému z rodiny. Těžké rozhodování mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. ()
Strašnej doják, ale šlapalo to docela pěkně. Velkou zásluhu na tom má vydařená hudba, nápaditě rozvíjející ústřední motiv dle nálady a období které podkresluje. První den zbytku tvýho života je velmi příjemný film, který oplývá humorem a má potenciál umožnit vám povnést se alespoň na chvíli nad každodenními problémy. Přeci jen však na můj vkus místy moc tlačí na pilu a ztrácí tak na lehkosti. Také bych mu vytkl slabší dobovou výpravu. Opravdu mi ale bylo po jeho zkouknutí o trochu lépe. ()
Duvalovi měli tedy k ideálu harmonické rodiny pořádně daleko, ale o to více na mně působili opravdověji a věrohodněji. Tak už to v životě chodívá, že si občas lidé navzájem ubližují i když se mají rádi, dělají chyby, které převzali od svých rodičů a někdy se i na nějakou dobu od sebe odcizí. A jindy se zas usmiřují, obrušují hrany, tím jak dospívají a pak jsou schopni si navzájem porozumět, nebo si odpustit. Zkrátka nic není černobílé, stejně jako tato ne zas tak veselá komedie s výbornými herci a muzikou, která mně potěšila. ()
To je prostě síla. Jak neobyčejně dokáže Bezançon soustavně sdělovat ty naprosto nejobyčejnější věci pod sluncem. Jak mu herci před kamerou hrajou tak, jako by celou dobu mistrně improvizovali; jak dokonale nám zvládá nastavovat zrcadlo, abychom v roli diváka pokojně sledovali naše výjevy ze života (mámě se stýská, bojí se o dítě - a tak mu aspoň uklidí pokoj; no neni to klasika?). Rozhovor táty a syna v taxíku, rodinná večeře a nakonec tragédie přijímaná se zcela nenucenými úsměvy - na tyhle scény patrně dosmrti nezapomenu. ()
Viděno zhruba pošesté (2021 posedmé) a pořád to funguje, jak má. Jen se na to pokaždé dívám s časovým rozestupem dvou let a baví mě, jak na tom pokaždé vidím něco jiného (tentokrát mě už neoslovuje dějová linky Fleur - Deborah Francois, ale spíš se identifikuju s jejím starším bratrem chirurgem). Smích i slzy a skvělý konec. Já tenhle film prostě miluju ()
Galerie (32)
Zajímavosti (2)
- Film, ktorý Albert (Pio Marmaï) a Raphaël (Marc-André Grondin) pozerajú a citujú je Sedem statočných (1960). (toi-toi)
Reklama