Boku no kanodžo wa saibógu

Jsem vstřícným konzumentem asijské filmografie, baví mne šikmooký úhel pohledu na svět i neadekvátně rozzlobené reakce tamní mentality, ale tento snímek si smutně pochodoval zcela mimo mé chuťové buňky. Nejiskřivá romantika mezi kakabusem a robotkou se zkrátka protla s katastrofickým filmem a natolik podivným cestováním v čase, že by o jeho logice cirkusáci od Monty Pythonů dokázali vést nekonečné debaty. Poctivě jsem se donudil až do konce, s povděkem zaznamenal pár originálních scén, ale tak nějak jsem z toho zklamán, i když na omluvě a uctivé úkloně až na zem od Jae-yong Kwaka netrvám. (14.04.2016)

Doteď jsem netušil jak sladce a příjemně působí sladění žánrů Sci-fi a romantické komedie. Je zde výtečná chemie mezi hlavním introvertním a nemotorným hrdinou a dokonalé ženy z budoucnosti ovládající super schopnosti. Nejen, že jsem byl během filmu dojatý až za ušima, ale také jsem si užil spousta záchvatů smíchu viz. vynikající oslava narozenin, či učitel ve škole aj. Nechybí samozřejmě i akce,ale ta není hlavním tahounem filmu. Doporučuji všem, tenhle namixovanéj žánrovéj koktejl chutná perfektně. (01.07.2014)

MSG prehnana cez kopirak sci-fi. To mi vobec nevadi, len mi to mozno aj vdaka "robotovi" prislo chladne. Usmevne momenty sa vacsinou vydarili, zial love-story linka mi prisla miestami umelo znasilnovana. Celkovy dojem mi trochu vylepsil zaver, kedy prvykrat vo filme na mna ciastocne predkladane emocie fungovali, hoc casovy paradox privadza do krajnosti. (27.10.2008)

Kwak navařil neobyčejný japonský ajntopf – ovšem přesně podle mého gusta! Smlsla jsem si. Já ty jeho věcičky prostě zbožňuju a ujíždím na nich jako na marjánce. Okouzlující dívenka s volným atlasem, implantovanou promítačkou, tvrdými pěstmi a probíjením při polibku mě nenásilně zmákla a srolovala do křesla. Takže můžu jen vysmrknout pochvalu, vyplavit slzu a hvízdnout za čtyři. Arigatou. P.S. Kdyby to byl „on“ a ne „ona“, bylo by to za pět. P.P.S. To probíjení by stálo za bližší prouzkoumání.. (28.05.2014)

Zprvu se film tváří jako komedie (dětinsky hloupoučká), ale to divák netuší, do jaké pasti právě spadl. Ty připitomělé vtipy si bude ještě rád připomínat, až se snímek přemění v uslzené melodrama uprostřed katastrofy. Já osobně jsem akorát počítala, kolikrát ještě může na robotku spadnout barák, aby byla pořád plně funkční. Dost odolný model. Finální hrátky s časem chvilinku slibují, že přece jen příběh chtěl něco vyprávět, aby pak několikanásobný zvrat ukázal, že tyhle ambice snímek neměl o nic více, než měli jeho autoři mozkových buněk. SHRNUTÍ: Pokud si začnete románek s robotkou, skončíte vycpaní v muzeu a budou vás tam očumovat školní výpravy. A dobře vám tak! (29.03.2019)